ਗृਤ੍ਸਮਦ ਉਵਾਚ ।
ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼ਵੀਰ੍ਯਾਣਿ ਵਿਚਿਤ੍ਰਕਾਣਿ
ਬਨ੍ਦੀਜਨੈਰ੍ਮਾਗਧਕੈਃ ਸ੍ਮृਤਾਨਿ ।
ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਸਮੁਤ੍ਤਿष੍ਠ ਗਜਾਨਨ ਤ੍ਵਂ
ਬ੍ਰਾਹ੍ਮੇ ਜਗਨ੍ਮਙ੍ਗਲਕਂ ਕੁਰੁष੍ਵ ॥ 1 ॥
ਏਵਂ ਮਯਾ ਪ੍ਰਾਰ੍ਥਿਤ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜ-
-ਸ਼੍ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਚੋਤ੍ਥਾਯ ਬਹਿਰ੍ਗਣੇਸ਼ਃ ।
ਤਂ ਨਿਰ੍ਗਤਂ ਵੀਕ੍ष੍ਯ ਨਮਨ੍ਤਿ ਦੇਵਾਃ
ਸ਼ਮ੍ਭ੍ਵਾਦਯੋ ਯੋਗਿਮੁਖਾਸ੍ਤਥਾਹਮ੍ ॥ 2 ॥
ਸ਼ੌਚਾਦਿਕਂ ਤੇ ਪਰਿਕਲ੍ਪਯਾਮਿ
ਹੇਰਮ੍ਬ ਵੈ ਦਨ੍ਤਵਿਸ਼ੁਦ੍ਧਿਮੇਵਮ੍ ।
ਵਸ੍ਤ੍ਰੇਣ ਸਮ੍ਪ੍ਰੋਕ੍ष੍ਯ ਮੁਖਾਰਵਿਨ੍ਦਂ
ਦੇਵਂ ਸਭਾਯਾਂ ਵਿਨਿਵੇਸ਼ਯਾਮਿ ॥ 3 ॥
ਦ੍ਵਿਜਾਦਿਸਰ੍ਵੈਰਭਿਵਨ੍ਦਿਤਂ ਚ
ਸ਼ੁਕਾਦਿਭਿਰ੍ਮੋਦਸੁਮੋਦਕਾਦ੍ਯੈਃ ।
ਸਮ੍ਭਾष੍ਯ ਚਾਲੋਕ੍ਯ ਸਮੁਤ੍ਥਿਤਂ ਤਂ
ਸੁਮਣ੍ਡਪਂ ਕਲ੍ਪ੍ਯ ਨਿਵੇਸ਼ਯਾਮਿ ॥ 4 ॥
ਰਤ੍ਨੈਃ ਸੁਦੀਪ੍ਤੈਃ ਪ੍ਰਤਿਬਿਮ੍ਬਿਤਂ ਤਂ
ਪਸ਼੍ਯਾਮਿ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਵਿਨਾਯਕਂ ਚ ।
ਤਤ੍ਰਾਸਨਂ ਰਤ੍ਨਸੁਵਰ੍ਣਯੁਕ੍ਤਂ
ਸਙ੍ਕਲ੍ਪ੍ਯ ਦੇਵਂ ਵਿਨਿਵੇਸ਼ਯਾਮਿ ॥ 5 ॥
ਸਿਦ੍ਧ੍ਯਾ ਚ ਬੁਦ੍ਧ੍ਯਾ ਸਹ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜ
ਪਾਦ੍ਯਂ ਕੁਰੁ ਪ੍ਰੇਮਭਰੇਣ ਸਰ੍ਵੈਃ ।
ਸੁਵਾਸਿਤਂ ਨੀਰਮਥੋ ਗृਹਾਣ
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਦਤ੍ਤਂ ਚ ਸੁਖੋष੍ਣਭਾਵਮ੍ ॥ 6 ॥
ਤਤਃ ਸੁਵਸ੍ਤ੍ਰੇਣ ਗਣੇਸ਼ਮਾਦੌ
ਸਮ੍ਪ੍ਰੋਕ੍ष੍ਯ ਦੂਰ੍ਵਾਦਿਭਿਰਰ੍ਚਯਾਮਿ ।
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਭਾਵਪ੍ਰਿਯ ਦੀਨਬਨ੍ਧੋ
ਮਨੋ ਵਿਲੀਨਂ ਕੁਰੁ ਤੇ ਪਦਾਬ੍ਜੇ ॥ 7 ॥
ਕਰ੍ਪੂਰਕੈਲਾਦਿਸੁਵਾਸਿਤਂ ਤੁ
ਸੁਕਲ੍ਪਿਤਂ ਤੋਯਮਥੋ ਗृਹਾਣ ।
ਆਚਮ੍ਯ ਤੇਨੈਵ ਗਜਾਨਨ ਤ੍ਵਂ
ਕृਪਾਕਟਾਕ੍षੇਣ ਵਿਲੋਕਯਾਸ਼ੁ ॥ 8 ॥
ਪ੍ਰਵਾਲਮੁਕ੍ਤਾਫਲਹਾਟਕਾਦ੍ਯੈਃ
ਸੁਸਂਸ੍ਕृਤਂ ਹ੍ਯਨ੍ਤਰਭਾਵਕੇਨ ।
ਅਨਰ੍ਘ੍ਯਮਰ੍ਘ੍ਯਂ ਸਫਲਂ ਕੁਰੁष੍ਵ
ਮਯਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਂ ਗਣਰਾਜ ਢੁਣ੍ਢੇ ॥ 9 ॥
ਸੌਗਨ੍ਧ੍ਯਯੁਕ੍ਤਂ ਮਧੁਪਰ੍ਕਮਾਦ੍ਯਂ
ਸਙ੍ਕਲ੍ਪਿਤਂ ਭਾਵਯੁਤਂ ਗृਹਾਣ ।
ਪੁਨਸ੍ਤਥਾਚਮ੍ਯ ਵਿਨਾਯਕ ਤ੍ਵਂ
ਭਕ੍ਤਾਂਸ਼੍ਚ ਭਕ੍ਤੇਸ਼ ਸੁਰਕ੍षਯਾਸ਼ੁ ॥ 10 ॥
ਸੁਵਾਸਿਤਂ ਚਮ੍ਪਕਜਾਤਿਕਾਦ੍ਯੈ-
-ਸ੍ਤੈਲਂ ਮਯਾ ਕਲ੍ਪਿਤਮੇਵ ਢੁਣ੍ਢੇ ।
ਗृਹਾਣ ਤੇਨ ਪ੍ਰਵਿਮਰ੍ਦਯਾਮਿ
ਸਰ੍ਵਾਙ੍ਗਮੇਵਂ ਤਵ ਸੇਵਨਾਯ ॥ 11 ॥
ਤਤਃ ਸੁਖੋष੍ਣੇਨ ਜਲੇਨ ਚਾਹ-
-ਮਨੇਕਤੀਰ੍ਥਾਹृਤਕੇਨ ਢੁਣ੍ਢੇ ।
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਸ਼ੁਦ੍ਧੇਨ ਚ ਸ੍ਨਾਪਯਾਮਿ
ਸ੍ਨਾਨਂ ਮਯਾ ਦਤ੍ਤਮਥੋ ਗृਹਾਣ ॥ 12 ॥
ਤਤਃ ਪਯਃਸ੍ਨਾਨਮਚਿਨ੍ਤ੍ਯਭਾਵ
ਗृਹਾਣ ਤੋਯਸ੍ਯ ਤਥਾ ਗਣੇਸ਼ ।
ਪੁਨਰ੍ਦਧਿਸ੍ਨਾਨਮਨਾਮਯ ਤ੍ਵਂ
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਦਤ੍ਤਂ ਚ ਜਲਸ੍ਯ ਚੈਵ ॥ 13 ॥
ਤਤੋ ਘृਤਸ੍ਨਾਨਮਪਾਰਵਨ੍ਦ੍ਯ
ਸੁਤੀਰ੍ਥਜਂ ਵਿਘ੍ਨਹਰ ਪ੍ਰਸੀਦ ।
ਗृਹਾਣ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਸੁਕਲ੍ਪਿਤਂ ਤੁ
ਤਤੋ ਮਧੁਸ੍ਨਾਨਮਥੋ ਜਲਸ੍ਯ ॥ 14 ॥
ਸੁਸ਼ਰ੍ਕਰਾਯੁਕ੍ਤਮਥੋ ਗृਹਾਣ
ਸ੍ਨਾਨਂ ਮਯਾ ਕਲ੍ਪਿਤਮੇਵ ਢੁਣ੍ਢੇ ।
ਤਤੋ ਜਲਸ੍ਨਾਨਮਘਾਪਹਨ੍ਤृ
ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼ ਮਾਯਾਭ੍ਰਮਂ ਵਾਰਯਾਸ਼ੁ ॥ 15 ॥
ਸੁਯਕ੍षਪਙ੍ਕਸ੍ਥਮਥੋ ਗृਹਾਣ
ਸ੍ਨਾਨਂ ਪਰੇਸ਼ਾਧਿਪਤੇ ਤਤਸ਼੍ਚ ।
ਕੌਮਣ੍ਡਲੀਸਮ੍ਭਵਜਂ ਕੁਰੁष੍ਵ
ਵਿਸ਼ੁਦ੍ਧਮੇਵਂ ਪਰਿਕਲ੍ਪਿਤਂ ਤੁ ॥ 16 ॥
ਤਤਸ੍ਤੁ ਸੂਕ੍ਤੈਰ੍ਮਨਸਾ ਗਣੇਸ਼ਂ
ਸਮ੍ਪੂਜ੍ਯ ਦੂਰ੍ਵਾਦਿਭਿਰਲ੍ਪਭਾਵੈਃ ।
ਅਪਾਰਕੈਰ੍ਮਣ੍ਡਲਭੂਤਬ੍ਰਹ੍ਮ-
-ਣਸ੍ਪਤ੍ਯਕੈਸ੍ਤਂ ਹ੍ਯਭਿषੇਚਯਾਮਿ ॥ 17 ॥
ਤਤਃ ਸੁਵਸ੍ਤ੍ਰੇਣ ਤੁ ਪ੍ਰੋਞ੍ਛਨਂ ਤ੍ਵਂ
ਗृਹਾਣ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਮਯਾ ਸੁਕਲ੍ਪਿਤਮ੍ ।
ਤਤੋ ਵਿਸ਼ੁਦ੍ਧੇਨ ਜਲੇਨ ਢੁਣ੍ਢੇ
ਹ੍ਯਾਚਾਨ੍ਤਮੇਵਂ ਕੁਰੁ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜ ॥ 18 ॥
ਅਗ੍ਨੌ ਵਿਸ਼ੁਦ੍ਧੇ ਤੁ ਗृਹਾਣ ਵਸ੍ਤ੍ਰੇ
ਹ੍ਯਨਰ੍ਘ੍ਯਮੌਲ੍ਯੇ ਮਨਸਾ ਮਯਾ ਤੇ ।
ਦਤ੍ਤੇ ਪਰਿਚ੍ਛਾਦ੍ਯ ਨਿਜਾਤ੍ਮਦੇਹਂ
ਤਾਭ੍ਯਾਂ ਮਯੂਰੇਸ਼ ਜਨਾਂਸ਼੍ਚ ਪਾਲਯ ॥ 19 ॥
ਆਚਮ੍ਯ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼ ਪੁਨਸ੍ਤਥੈਵ
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਦਤ੍ਤਂ ਮੁਖਮੁਤ੍ਤਰੀਯਮ੍ ।
ਗृਹਾਣ ਭਕ੍ਤਪ੍ਰਤਿਪਾਲਕ ਤ੍ਵਂ
ਨਮੋ ਯਥਾ ਤਾਰਕਸਂਯੁਤਂ ਤੁ ॥ 20 ॥
ਯਜ੍ਞੋਪਵੀਤਂ ਤ੍ਰਿਗੁਣਸ੍ਵਰੂਪਂ
ਸੌਵਰ੍ਣਮੇਵਂ ਹ੍ਯਹਿਨਾਥਭੂਤਮ੍ ।
ਭਾਵੇਨ ਦਤ੍ਤਂ ਗਣਨਾਥ ਤਤ੍ਤ੍ਵਂ
ਗृਹਾਣ ਭਕ੍ਤੋਦ੍ਧृਤਿਕਾਰਣਾਯ ॥ 21 ॥
ਆਚਾਨ੍ਤਮੇਵਂ ਮਨਸਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਂ
ਕੁਰੁष੍ਵ ਸ਼ੁਦ੍ਧੇਨ ਜਲੇਨ ਢੁਣ੍ਢੇ ।
ਪੁਨਸ਼੍ਚ ਕੌਮਣ੍ਡਲਕੇਨ ਪਾਹਿ ਵਿਸ਼੍ਵਂ
ਪ੍ਰਭੋ ਖੇਲਕਰਂ ਸਦਾ ਤੇ ॥ 22 ॥
ਉਦ੍ਯਦ੍ਦਿਨੇਸ਼ਾਭਮਥੋ ਗृਹਾਣ
ਸਿਨ੍ਦੂਰਕਂ ਤੇ ਮਨਸਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਮ੍ ।
ਸਰ੍ਵਾਙ੍ਗਸਂਲੇਪਨਮਾਦਰਾਦ੍ਵੈ
ਕੁਰੁष੍ਵ ਹੇਰਮ੍ਬ ਚ ਤੇਨ ਪੂਰ੍ਣਮ੍ ॥ 23 ॥
ਸਹਸ੍ਰਸ਼ੀਰ੍षਂ ਮਨਸਾ ਮਯਾ ਤ੍ਵਂ
ਦਤ੍ਤਂ ਕਿਰੀਟਂ ਤੁ ਸੁਵਰ੍ਣਜਂ ਵੈ ।
ਅਨੇਕਰਤ੍ਨੈਃ ਖਚਿਤਂ ਗृਹਾਣ
ਬ੍ਰਹ੍ਮੇਸ਼ ਤੇ ਮਸ੍ਤਕਸ਼ੋਭਨਾਯ ॥ 24 ॥
ਵਿਚਿਤ੍ਰਰਤ੍ਨੈਃ ਕਨਕੇਨ ਢੁਣ੍ਢੇ
ਯੁਤਾਨਿ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਮਯਾ ਪਰੇਸ਼ ।
ਦਤ੍ਤਾਨਿ ਨਾਨਾਪਦਕੁਣ੍ਡਲਾਨਿ
ਗृਹਾਣ ਸ਼ੂਰ੍ਪਸ਼੍ਰੁਤਿਭੂषਣਾਯ ॥ 25 ॥
ਸ਼ੁਣ੍ਡਾਵਿਭੂषਾਰ੍ਥਮਨਨ੍ਤਖੇਲਿਨ੍
ਸੁਵਰ੍ਣਜਂ ਕਞ੍ਚੁਕਮਾਗृਹਾਣ ।
ਰਤ੍ਨੈਸ਼੍ਚ ਯੁਕ੍ਤਂ ਮਨਸਾ ਮਯਾ ਯ-
-ਦ੍ਦਤ੍ਤਂ ਪ੍ਰਭੋ ਤਤ੍ਸਫਲਂ ਕੁਰੁष੍ਵ ॥ 26 ॥
ਸੁਵਰ੍ਣਰਤ੍ਨੈਸ਼੍ਚ ਯੁਤਾਨਿ ਢੁਣ੍ਢੇ
ਸਦੈਕਦਨ੍ਤਾਭਰਣਾਨਿ ਕਲ੍ਪ੍ਯ ।
ਗृਹਾਣ ਚੂਡਾਕृਤਯੇ ਪਰੇਸ਼
ਦਤ੍ਤਾਨਿ ਦਨ੍ਤਸ੍ਯ ਚ ਸ਼ੋਭਨਾਰ੍ਥਮ੍ ॥ 27 ॥
ਰਤ੍ਨੈਃ ਸੁਵਰ੍ਣੇਨ ਕृਤਾਨਿ ਤਾਨਿ
ਗृਹਾਣ ਚਤ੍ਵਾਰਿ ਮਯਾ ਪ੍ਰਕਲ੍ਪ੍ਯ ।
ਸਮ੍ਭੂषਯ ਤ੍ਵਂ ਕਟਕਾਨਿ ਨਾਥ
ਚਤੁਰ੍ਭੁਜੇषੁ ਹ੍ਯਜ ਵਿਘ੍ਨਹਾਰਿਨ੍ ॥ 28 ॥
ਵਿਚਿਤ੍ਰਰਤ੍ਨੈਃ ਖਚਿਤਂ ਸੁਵਰ੍ਣ-
-ਸਮ੍ਭੂਤਕਂ ਗृਹ੍ਯ ਮਯਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਮ੍ ।
ਤਥਾਙ੍ਗੁਲੀष੍ਵਙ੍ਗੁਲਿਕਂ ਗਣੇਸ਼
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਸਂਸ਼ੋਭਯ ਤਤ੍ਪਰੇਸ਼ ॥ 29 ॥
ਵਿਚਿਤ੍ਰਰਤ੍ਨੈਃ ਖਚਿਤਾਨਿ ਢੁਣ੍ਢੇ
ਕੇਯੂਰਕਾਣਿ ਹ੍ਯਥ ਕਲ੍ਪਿਤਾਨਿ ।
ਸੁਵਰ੍ਣਜਾਨਿ ਪ੍ਰਮਥਾਧਿਨਾਥ
ਗृਹਾਣ ਦਤ੍ਤਾਨਿ ਤੁ ਬਾਹੁषੁ ਤ੍ਵਮ੍ ॥ 30 ॥
ਪ੍ਰਵਾਲਮੁਕ੍ਤਾਫਲਰਤ੍ਨਜੈਸ੍ਤ੍ਵਂ
ਸੁਵਰ੍ਣਸੂਤ੍ਰੈਸ਼੍ਚ ਗृਹਾਣ ਕਣ੍ਠੇ ।
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਦਤ੍ਤਾ ਵਿਵਿਧਾਸ਼੍ਚ ਮਾਲਾ
ਉਰੋਦਰੇ ਸ਼ੋਭਯ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜ ॥ 31 ॥
ਚਨ੍ਦ੍ਰਂ ਲਲਾਟੇ ਗਣਨਾਥ ਪੂਰ੍ਣਂ
ਵृਦ੍ਧਿਕ੍षਯਾਭ੍ਯਾਂ ਤੁ ਵਿਹੀਨਮਾਦ੍ਯਮ੍ ।
ਸਂਸ਼ੋਭਯ ਤ੍ਵਂ ਵਰਸਂਯੁਤਂ ਤੇ
ਭਕ੍ਤਿਪ੍ਰਿਯਤ੍ਵਂ ਪ੍ਰਕਟੀਕੁਰੁष੍ਵ ॥ 32 ॥
ਚਿਨ੍ਤਾਮਣਿਂ ਚਿਨ੍ਤਿਤਦਂ ਪਰੇਸ਼
ਹृਦ੍ਦੇਸ਼ਗਂ ਜ੍ਯੋਤਿਰ੍ਮਯਂ ਕੁਰੁष੍ਵ ।
ਮਣਿਂ ਸਦਾਨਨ੍ਦਸੁਖਪ੍ਰਦਂ ਚ
ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼ ਦੀਨਾਰ੍ਥਦ ਪਾਲਯਸ੍ਵ ॥ 33 ॥
ਨਾਭੌ ਫਣੀਸ਼ਂ ਚ ਸਹਸ੍ਰਸ਼ੀਰ੍षਂ
ਸਂਵੇष੍ਟਨੇਨੈਵ ਗਣਾਧਿਨਾਥ ।
ਭਕ੍ਤਂ ਸੁਭੂषਂ ਕੁਰੁ ਭੂषਣੇਨ
ਵਰਪ੍ਰਦਾਨਂ ਸਫਲਂ ਪਰੇਸ਼ ॥ 34 ॥
ਕਟੀਤਟੇ ਰਤ੍ਨਸੁਵਰ੍ਣਯੁਕ੍ਤਾਂ
ਕਾਞ੍ਚੀਂ ਸੁਚਿਤ੍ਤੇਨ ਚ ਧਾਰਯਾਮਿ ।
ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼ ਜ੍ਯੋਤਿਰ੍ਗਣਦੀਪਨੀਂ ਤੇ
ਪ੍ਰਸੀਦ ਭਕ੍ਤਂ ਕੁਰੁ ਮਾਂ ਦਯਾਬ੍ਧੇ ॥ 35 ॥
ਹੇਰਮ੍ਬ ਤੇ ਰਤ੍ਨਸੁਵਰ੍ਣਯੁਕ੍ਤੇ
ਸੁਨੂਪੁਰੇ ਮਞ੍ਜਿਰਕੇ ਤਥੈਵ ।
ਸੁਕਿਙ੍ਕਿਣੀਨਾਦਯੁਤੇ ਸੁਬੁਦ੍ਧ੍ਯਾ
ਸੁਪਾਦਯੋਃ ਸ਼ੋਭਯ ਮੇ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤੇ ॥ 36 ॥
ਇਤ੍ਯਾਦਿ ਨਾਨਾਵਿਧਭੂषਣਾਨਿ
ਤਵੇਚ੍ਛਯਾ ਮਾਨਸਕਲ੍ਪਿਤਾਨਿ ।
ਸਮ੍ਭੂषਯਾਮ੍ਯੇਵ ਤ੍ਵਦਙ੍ਗਕੇषੁ
ਵਿਚਿਤ੍ਰਧਾਤੁਪ੍ਰਭਵਾਨਿ ਢੁਣ੍ਢੇ ॥ 37 ॥
ਸੁਚਨ੍ਦਨਂ ਰਕ੍ਤਮਮੋਘਵੀਰ੍ਯਂ
ਸੁਘਰ੍षਿਤਂ ਹ੍ਯष੍ਟਕਗਨ੍ਧਮੁਖ੍ਯੈਃ ।
ਯੁਕ੍ਤਂ ਮਯਾ ਕਲ੍ਪਿਤਮੇਕਦਨ੍ਤ
ਗृਹਾਣ ਤੇ ਤ੍ਵਙ੍ਗਵਿਲੇਪਨਾਰ੍ਥਮ੍ ॥ 38 ॥
ਲਿਪ੍ਤੇषੁ ਵੈਚਿਤ੍ਰ੍ਯਮਥਾष੍ਟਗਨ੍ਧੈ-
-ਰਙ੍ਗੇषੁ ਤੇऽਹਂ ਪ੍ਰਕਰੋਮਿ ਚਿਤ੍ਰਮ੍ ।
ਪ੍ਰਸੀਦ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਵਿਨਾਯਕ ਤ੍ਵਂ
ਤਤਃ ਸੁਰਕ੍ਤਂ ਰਵਿਮੇਵ ਫਾਲੇ ॥ 39 ॥
ਘृਤੇਨ ਵੈ ਕੁਙ੍ਕੁਮਕੇਨ ਰਕ੍ਤਾਨ੍
ਸੁਤਣ੍ਡੁਲਾਂਸ੍ਤੇ ਪਰਿਕਲ੍ਪਯਾਮਿ ।
ਫਾਲੇ ਗਣਾਧ੍ਯਕ੍ष ਗृਹਾਣ ਪਾਹਿ
ਭਕ੍ਤਾਨ੍ ਸੁਭਕ੍ਤਿਪ੍ਰਿਯ ਦੀਨਬਨ੍ਧੋ ॥ 40 ॥
ਗृਹਾਣ ਭੋ ਚਮ੍ਪਕਮਾਲਤੀਨਿ
ਜਲਪਙ੍ਕਜਾਨਿ ਸ੍ਥਲਪਙ੍ਕਜਾਨਿ ।
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਦਤ੍ਤਾਨਿ ਚ ਮਲ੍ਲਿਕਾਨਿ
ਪੁष੍ਪਾਣਿ ਨਾਨਾਵਿਧਵृਕ੍षਜਾਨਿ ॥ 41 ॥
ਪੁष੍ਪੋਪਰਿ ਤ੍ਵਂ ਮਨਸਾ ਗृਹਾਣ
ਹੇਰਮ੍ਬ ਮਨ੍ਦਾਰਸ਼ਮੀਦਲਾਨਿ ।
ਮਯਾ ਸੁਚਿਤ੍ਤੇਨ ਪ੍ਰਕਲ੍ਪਿਤਾਨਿ
ਹ੍ਯਪਾਰਕਾਣਿ ਪ੍ਰਣਵਾਕृਤੇ ਤੁ ॥ 42 ॥
ਦੂਰ੍ਵਾਙ੍ਕੁਰਾਨ੍ਵੈ ਮਨਸਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਾਂ-
-ਸ੍ਤ੍ਰਿਪਞ੍ਚਪਤ੍ਰੈਰ੍ਯੁਤਕਾਂਸ਼੍ਚ ਸ੍ਨਿਗ੍ਧਾਨ੍ ।
ਗृਹਾਣ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼੍ਵਰ ਸਙ੍ਖ੍ਯਯਾ ਤ੍ਵਂ
ਹੀਨਾਂਸ਼੍ਚ ਸਰ੍ਵੋਪਰਿ ਵਕ੍ਰਤੁਣ੍ਡ ॥ 43 ॥
ਦਸ਼ਾਙ੍ਗਭੂਤਂ ਮਨਸਾ ਮਯਾ ਤੇ
ਧੂਪਂ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਂ ਗਣਰਾਜ ਢੁਣ੍ਢੇ ।
ਗृਹਾਣ ਸੌਰਭ੍ਯਕਰਂ ਪਰੇਸ਼
ਸਿਦ੍ਧ੍ਯਾ ਚ ਬੁਦ੍ਧ੍ਯਾ ਸਹ ਭਕ੍ਤਪਾਲ ॥ 44 ॥
ਦੀਪਂ ਸੁਵਰ੍ਤ੍ਯਾ ਯੁਤਮਾਦਰਾਤ੍ਤੇ
ਦਤ੍ਤਂ ਮਯਾ ਮਾਨਸਕਂ ਗਣੇਸ਼ ।
ਗृਹਾਣ ਨਾਨਾਵਿਧਜਂ ਘृਤਾਦਿ-
-ਤੈਲਾਦਿਸਮ੍ਭੂਤਮਮੋਘਦृष੍ਟੇ ॥ 45 ॥
ਭੋਜ੍ਯਂ ਚ ਲੇਹ੍ਯਂ ਗਣਰਾਜ ਪੇਯਂ
ਚੋष੍ਯਂ ਚ ਨਾਨਾਵਿਧषਡ੍ਰਸਾਢ੍ਯਮ੍ ।
ਗृਹਾਣ ਨੈਵੇਦ੍ਯਮਥੋ ਮਯਾ ਤੇ
ਸੁਕਲ੍ਪਿਤਂ ਪੁष੍ਟਿਪਤੇ ਮਹਾਤ੍ਮਨ੍ ॥ 46 ॥
ਸੁਵਾਸਿਤਂ ਭੋਜਨਮਧ੍ਯਭਾਗੇ
ਜਲਂ ਮਯਾ ਦਤ੍ਤਮਥੋ ਗृਹਾਣ ।
ਕਮਣ੍ਡਲੁਸ੍ਥਂ ਮਨਸਾ ਗਣੇਸ਼
ਪਿਬਸ੍ਵ ਵਿਸ਼੍ਵਾਦਿਕਤृਪ੍ਤਿਕਾਰਿਨ੍ ॥ 47 ॥
ਤਤਃ ਕਰੋਦ੍ਵਰ੍ਤਨਕਂ ਗृਹਾਣ
ਸੌਗਨ੍ਧ੍ਯਯੁਕ੍ਤਂ ਮੁਖਮਾਰ੍ਜਨਾਯ ।
ਸੁਵਾਸਿਤੇਨੈਵ ਸੁਤੀਰ੍ਥਜੇਨ
ਸੁਕਲ੍ਪਿਤਂ ਨਾਥ ਗृਹਾਣ ਢੁਣ੍ਢੇ ॥ 48 ॥
ਪੁਨਸ੍ਤਥਾਚਮ੍ਯ ਸੁਵਾਸਿਤਂ ਚ
ਦਤ੍ਤਂ ਮਯਾ ਤੀਰ੍ਥਜਲਂ ਪਿਬਸ੍ਵ ।
ਪ੍ਰਕਲ੍ਪ੍ਯ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼ ਤਤਃ ਪਰਂ ਤੇ
ਸਮ੍ਪ੍ਰੋਞ੍ਛਨਂ ਹਸ੍ਤਮੁਖੇ ਕਰੋਮਿ ॥ 49 ॥
ਦ੍ਰਾਕ੍षਾਦਿਰਮ੍ਭਾਫਲਚੂਤਕਾਨਿ
ਖਾਰ੍ਜੂਰਕਾਰ੍ਕਨ੍ਧੁਕਦਾਡਿਮਾਨਿ ।
ਸੁਸ੍ਵਾਦਯੁਕ੍ਤਾਨਿ ਮਯਾ ਪ੍ਰਕਲ੍ਪ੍ਯ
ਗृਹਾਣ ਦਤ੍ਤਾਨਿ ਫਲਾਨਿ ਢੁਣ੍ਢੇ ॥ 50 ॥
ਪੁਨਰ੍ਜਲੇਨੈਵ ਕਰਾਦਿਕਂ ਤੇ
ਸਙ੍ਕ੍षਾਲਯਾਮਿ ਮਨਸਾ ਗਣੇਸ਼ ।
ਸੁਵਾਸਿਤਂ ਤੋਯਮਥੋ ਪਿਬਸ੍ਵ
ਮਯਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਂ ਮਨਸਾ ਪਰੇਸ਼ ॥ 51 ॥
ਅष੍ਟਾਙ੍ਗਯੁਕ੍ਤਂ ਗਣਨਾਥ ਦਤ੍ਤਂ
ਤਾਮ੍ਬੂਲਕਂ ਤੇ ਮਨਸਾ ਮਯਾ ਵੈ ।
ਗृਹਾਣ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼੍ਵਰ ਭਾਵਯੁਕ੍ਤਂ
ਸਦਾ ਸਕृਤ੍ਤੁਣ੍ਡਵਿਸ਼ੋਧਨਾਰ੍ਥਮ੍ ॥ 52 ॥
ਤਤੋ ਮਯਾ ਕਲ੍ਪਿਤਕੇ ਗਣੇਸ਼
ਮਹਾਸਨੇ ਰਤ੍ਨਸੁਵਰ੍ਣਯੁਕ੍ਤੇ ।
ਮਨ੍ਦਾਰਕਾਰ੍ਪਾਸਕਯੁਕ੍ਤਵਸ੍ਤ੍ਰੈ-
-ਰਨਰ੍ਘ੍ਯਸਞ੍ਛਾਦਿਤਕੇ ਪ੍ਰਸੀਦ ॥ 53 ॥
ਤਤਸ੍ਤ੍ਵਦੀਯਾਵਰਣਂ ਪਰੇਸ਼
ਸਮ੍ਪੂਜਯਾਮਿ ਮਨਸਾ ਯਥਾਵਤ੍ ।
ਨਾਨੋਪਚਾਰੈਃ ਪਰਮਪ੍ਰਿਯੈਸ੍ਤੁ
ਤ੍ਵਤ੍ਪ੍ਰੀਤਿਕਾਮਾਰ੍ਥਮਨਾਥਬਨ੍ਧੋ ॥ 54 ॥
ਗृਹਾਣ ਲਮ੍ਬੋਦਰ ਦਕ੍षਿਣਾਂ ਤੇ
ਹ੍ਯਸਙ੍ਖ੍ਯਭੂਤਾਂ ਮਨਸਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਾਮ੍ ।
ਸੌਵਰ੍ਣਮੁਦ੍ਰਾਦਿਕਮੁਖ੍ਯਭਾਵਾਂ
ਪਾਹਿ ਪ੍ਰਭੋ ਵਿਸ਼੍ਵਮਿਦਂ ਗਣੇਸ਼ ॥ 55 ॥
ਰਾਜੋਪਚਾਰਾਨ੍ਵਿਵਿਧਾਨ੍ਗृਹਾਣ
ਹਸ੍ਤ੍ਯਸ਼੍ਵਛਤ੍ਰਾਦਿਕਮਾਦਰਾਦ੍ਵੈ ।
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਦਤ੍ਤਾਨ੍ ਗਣਨਾਥ ਢੁਣ੍ਢੇ
ਹ੍ਯਪਾਰਸਙ੍ਖ੍ਯਾਨ੍ ਸ੍ਥਿਰਜਙ੍ਗਮਾਂਸ੍ਤੇ ॥ 56 ॥
ਦਾਨਾਯ ਨਾਨਾਵਿਧਰੂਪਕਾਂਸ੍ਤੇ
ਗृਹਾਣ ਦਤ੍ਤਾਨ੍ਮਨਸਾ ਮਯਾ ਵੈ ।
ਪਦਾਰ੍ਥਭੂਤਾਨ੍ ਸ੍ਥਿਰਜਙ੍ਗਮਾਂਸ਼੍ਚ
ਹੇਰਮ੍ਬ ਮਾਂ ਤਾਰਯ ਮੋਹਭਾਵਾਤ੍ ॥ 57 ॥
ਮਨ੍ਦਾਰਪੁष੍ਪਾਣਿ ਸ਼ਮੀਦਲਾਨਿ
ਦੂਰ੍ਵਾਙ੍ਕੁਰਾਂਸ੍ਤੇ ਮਨਸਾ ਦਦਾਮਿ ।
ਹੇਰਮ੍ਬ ਲਮ੍ਬੋਦਰ ਦੀਨਪਾਲ
ਗृਹਾਣ ਭਕ੍ਤਂ ਕੁਰੁ ਮਾਂ ਪਦੇ ਤੇ ॥ 58 ॥
ਤਤੋ ਹਰਿਦ੍ਰਾਮਬਿਰਂ ਗੁਲਾਲਂ
ਸਿਨ੍ਦੂਰਕਂ ਤੇ ਪਰਿਕਲ੍ਪਯਾਮਿ ।
ਸੁਵਾਸਿਤਂ ਵਸ੍ਤੁ ਸੁਵਾਸਭੂਤੈ-
-ਰ੍ਗृਹਾਣ ਬ੍ਰਹ੍ਮੇਸ਼੍ਵਰ ਸ਼ੋਭਨਾਰ੍ਥਮ੍ ॥ 59 ॥
ਤਤਃ ਸ਼ੁਕਾਦ੍ਯਾਃ ਸ਼ਿਵਵਿष੍ਣੁਮੁਖ੍ਯਾ
ਇਨ੍ਦ੍ਰਾਦਯਃ ਸ਼ੇषਮੁਖਾਸ੍ਤਥਾਨ੍ਯੇ ।
ਮੁਨੀਨ੍ਦ੍ਰਕਾਃ ਸੇਵਕਭਾਵਯੁਕ੍ਤਾਃ
ਸਭਾਸਨਸ੍ਥਂ ਪ੍ਰਣਮਨ੍ਤਿ ਢੁਣ੍ਢਿਮ੍ ॥ 60 ॥
ਵਾਮਾਙ੍ਗਕੇ ਸ਼ਕ੍ਤਿਯੁਤਾ ਗਣੇਸ਼ਂ
ਸਿਦ੍ਧਿਸ੍ਤੁ ਨਾਨਾਵਿਧਸਿਦ੍ਧਿਭਿਸ੍ਤਮ੍ ।
ਅਤ੍ਯਨ੍ਤਭਾਵੇਨ ਸੁਸੇਵਤੇ ਤੁ
ਮਾਯਾਸ੍ਵਰੂਪਾ ਪਰਮਾਰ੍ਥਭੂਤਾ ॥ 61 ॥
ਗਣੇਸ਼੍ਵਰਂ ਦਕ੍षਿਣਭਾਗਸਂਸ੍ਥਾ
ਬੁਦ੍ਧਿਃ ਕਲਾਭਿਸ਼੍ਚ ਸੁਬੋਧਿਕਾਭਿਃ ।
ਵਿਦ੍ਯਾਭਿਰੇਵਂ ਭਜਤੇ ਪਰੇਸ਼
ਮਾਯਾਸੁ ਸਾਙ੍ਖ੍ਯਪ੍ਰਦਚਿਤ੍ਤਰੂਪਾਃ ॥ 62 ॥
ਪ੍ਰਮੋਦਮੋਦਾਦਯਃ ਪृष੍ਠਭਾਗੇ
ਗਣੇਸ਼੍ਵਰਂ ਭਾਵਯੁਤਾ ਭਜਨ੍ਤੇ ।
ਭਕ੍ਤੇਸ਼੍ਵਰਾ ਮੁਦ੍ਗਲਸ਼ਮ੍ਭੁਮੁਖ੍ਯਾਃ
ਸ਼ੁਕਾਦਯਸ੍ਤਂ ਸ੍ਮ ਪੁਰੋ ਭਜਨ੍ਤੇ ॥ 63 ॥
ਗਨ੍ਧਰ੍ਵਮੁਖ੍ਯਾ ਮਧੁਰਂ ਜਗੁਸ਼੍ਚ
ਗਣੇਸ਼ਗੀਤਂ ਵਿਵਿਧਸ੍ਵਰੂਪਮ੍ ।
ਨृਤ੍ਯਂ ਕਲਾਯੁਕ੍ਤਮਥੋ ਪੁਰਸ੍ਤਾ-
-ਚ੍ਚਕ੍ਰੁਸ੍ਤਥਾ ਹ੍ਯਪ੍ਸਰਸੋ ਵਿਚਿਤ੍ਰਮ੍ ॥ 64 ॥
ਇਤ੍ਯਾਦਿਨਾਨਾਵਿਧਭਾਵਯੁਕ੍ਤੈਃ
ਸਂਸੇਵਿਤਂ ਵਿਘ੍ਨਪਤਿਂ ਭਜਾਮਿ ।
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਧ੍ਯਾਤ੍ਵਾ ਤੁ ਨਿਰਞ੍ਜਨਂ ਵੈ
ਕਰੋਮਿ ਨਾਨਾਵਿਧਦੀਪਯੁਕ੍ਤਮ੍ ॥ 65 ॥
ਚਤੁਰ੍ਭੁਜਂ ਪਾਸ਼ਧਰਂ ਗਣੇਸ਼ਂ
ਤਥਾਙ੍ਕੁਸ਼ਂ ਦਨ੍ਤਯੁਤਂ ਤਮੇਵਮ੍ ।
ਤ੍ਰਿਨੇਤ੍ਰਯੁਕ੍ਤਂ ਤ੍ਵਭਯਙ੍ਕਰਂ ਤਂ
ਮਹੋਦਰਂ ਚੈਕਰਦਂ ਗਜਾਸ੍ਯਮ੍ ॥ 66 ॥
ਸਰ੍ਪੋਪਵੀਤਂ ਗਜਕਰ੍ਣਧਾਰਂ
ਵਿਭੂਤਿਭਿਃ ਸੇਵਿਤਪਾਦਪਦ੍ਮਮ੍ ।
ਧ੍ਯਾਯੇਦ੍ਗਣੇਸ਼ਂ ਵਿਵਿਧਪ੍ਰਕਾਰੈਃ
ਸੁਪੂਜਿਤਂ ਸ਼ਕ੍ਤਿਯੁਤਂ ਪਰੇਸ਼ਮ੍ ॥ 67 ॥
ਤਤੋ ਜਪਂ ਵੈ ਮਨਸਾ ਕਰੋਮਿ
ਸ੍ਵਮੂਲਮਨ੍ਤ੍ਰਸ੍ਯ ਵਿਧਾਨਯੁਕ੍ਤਮ੍ ।
ਅਸਙ੍ਖ੍ਯਭੂਤਂ ਗਣਰਾਜ ਹਸ੍ਤੇ
ਸਮਰ੍ਪਯਾਮ੍ਯੇਵ ਗृਹਾਣ ਢੁਣ੍ਢੇ ॥ 68 ॥
ਆਰਾਰ੍ਤਿਕਾਂ ਕਰ੍ਪੂਰਕਾਦਿਭੂਤਾ-
-ਮਪਾਰਦੀਪਾਂ ਪ੍ਰਕਰੋਮਿ ਪੂਰ੍ਣਾਮ੍ ।
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਲਮ੍ਬੋਦਰ ਤਾਂ ਗृਹਾਣ
ਹ੍ਯਜ੍ਞਾਨਧ੍ਵਾਨ੍ਤਾਘਹਰਾਂ ਨਿਜਾਨਾਮ੍ ॥ 69 ॥
ਵੇਦੇषੁ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼੍ਵਰਕੈਃ ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰੈਃ
ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਿਤਂ ਪੁष੍ਪਦਲਂ ਪ੍ਰਭੂਤਮ੍ ।
ਗृਹਾਣ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਮਯਾ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤ-
-ਮਪਾਰਵृਤ੍ਤ੍ਯਾ ਤ੍ਵਥ ਮਨ੍ਤ੍ਰਪੁष੍ਪਮ੍ ॥ 70 ॥
ਅਪਾਰਵृਤ੍ਯਾ ਸ੍ਤੁਤਿਮੇਕਦਨ੍ਤਂ
ਗृਹਾਣ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਕृਤਾਂ ਗਣੇਸ਼ ।
ਯੁਕ੍ਤਾਂ ਸ਼੍ਰੁਤਿਸ੍ਮਾਰ੍ਤਭਵੈਃ ਪੁਰਾਣੈਃ
ਸਰ੍ਵੈਃ ਪਰੇਸ਼ਾਧਿਪਤੇ ਮਯਾ ਤੇ ॥ 71 ॥
ਪ੍ਰਦਕ੍षਿਣਾ ਮਾਨਸਕਲ੍ਪਿਤਾਸ੍ਤਾ
ਗृਹਾਣ ਲਮ੍ਬੋਦਰ ਭਾਵਯੁਕ੍ਤਾਃ ।
ਸਙ੍ਖ੍ਯਾਵਿਹੀਨਾ ਵਿਵਿਧਸ੍ਵਰੂਪਾ
ਭਕ੍ਤਾਨ੍ ਸਦਾ ਰਕ੍ष ਭਵਾਰ੍ਣਵਾਦ੍ਵੈ ॥ 72 ॥
ਨਤਿਂ ਤਤੋ ਵਿਘ੍ਨਪਤੇ ਗृਹਾਣ
ਸਾष੍ਟਾਙ੍ਗਕਾਦ੍ਯਾਂ ਵਿਵਿਧਸ੍ਵਰੂਪਾਮ੍ ।
ਸਙ੍ਖ੍ਯਾਵਿਹੀਨਾਂ ਮਨਸਾ ਕृਤਾਂ ਤੇ
ਸਿਦ੍ਧ੍ਯਾ ਚ ਬੁਦ੍ਧ੍ਯਾ ਪਰਿਪਾਲਯਾਸ਼ੁ ॥ 73 ॥
ਨ੍ਯੂਨਾਤਿਰਿਕ੍ਤਂ ਤੁ ਮਯਾ ਕृਤਂ ਚੇ-
-ਤ੍ਤਦਰ੍ਥਮਨ੍ਤੇ ਮਨਸਾ ਗृਹਾਣ ।
ਦੂਰ੍ਵਾਙ੍ਕੁਰਾਨ੍ਵਿਘ੍ਨਪਤੇ ਪ੍ਰਦਤ੍ਤਾਨ੍
ਸਮ੍ਪੂਰ੍ਣਮੇਵਂ ਕੁਰੁ ਪੂਜਨਂ ਮੇ ॥ 74 ॥
ਕ੍षਮਸ੍ਵ ਵਿਘ੍ਨਾਧਿਪਤੇ ਮਦੀਯਾਨ੍
ਸਦਾਪਰਾਧਾਨ੍ ਵਿਵਿਧਸ੍ਵਰੂਪਾਨ੍ ।
ਭਕ੍ਤਿਂ ਮਦੀਯਾਂ ਸਫਲਾਂ ਕੁਰੁष੍ਵ
ਸਮ੍ਪ੍ਰਾਰ੍ਥਯਾਮਿ ਮਨਸਾ ਗਣੇਸ਼ ॥ 75 ॥
ਤਤਃ ਪ੍ਰਸਨ੍ਨੇਨ ਗਜਾਨਨੇਨ
ਦਤ੍ਤਂ ਪ੍ਰਸਾਦਂ ਸ਼ਿਰਸਾਭਿਵਨ੍ਦ੍ਯ ।
ਸ੍ਵਮਸ੍ਤਕੇ ਤਂ ਪਰਿਧਾਰਯਾਮਿ
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼੍ਵਰਮਾਨਤੋऽਸ੍ਮਿ ॥ 76 ॥
ਉਤ੍ਥਾਯ ਵਿਘ੍ਨੇਸ਼੍ਵਰ ਏਵ ਤਸ੍ਮਾ-
-ਦ੍ਗਤਸ੍ਤਤਸ੍ਤ੍ਵਨ੍ਤਰਧਾਨਸ਼ਕ੍ਤ੍ਯਾ ।
ਸ਼ਿਵਾਦਯਸ੍ਤਂ ਪ੍ਰਣਿਪਤ੍ਯ ਸਰ੍ਵੇ
ਗਤਾਃ ਸੁਚਿਤ੍ਤੇਨ ਚ ਚਿਨ੍ਤਯਾਮਿ ॥ 77 ॥
ਸਰ੍ਵਾਨ੍ਨਮਸ੍ਕृਤ੍ਯ ਤਤੋऽਹਮੇਵ
ਭਜਾਮਿ ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਗਣਾਧਿਪਂ ਤਮ੍ ।
ਸ੍ਵਸ੍ਥਾਨਮਾਗਤ੍ਯ ਮਹਾਨੁਭਾਵੈ-
-ਰ੍ਭਕ੍ਤੈਰ੍ਗਣੇਸ਼ਸ੍ਯ ਚ ਖੇਲਯਾਮਿ ॥ 78 ॥
ਏਵਂ ਤ੍ਰਿਕਾਲੇषੁ ਗਣਾਧਿਪਂ ਤਂ
ਚਿਤ੍ਤੇਨ ਨਿਤ੍ਯਂ ਪਰਿਪੂਜਯਾਮਿ ।
ਤੇਨੈਵ ਤੁष੍ਟਃ ਪ੍ਰਦਦਾਤੁ ਭਾਵਂ
ਵਿਸ਼੍ਵੇਸ਼੍ਵਰੋ ਭਕ੍ਤਿਮਯਂ ਤੁ ਮਹ੍ਯਮ੍ ॥ 79 ॥
ਗਣੇਸ਼ਪਾਦੋਦਕਪਾਨਕਂ ਚ
ਹ੍ਯੁਚ੍ਛਿष੍ਟਗਨ੍ਧਸ੍ਯ ਸੁਲੇਪਨਂ ਤੁ ।
ਨਿਰ੍ਮਾਲ੍ਯਸਨ੍ਧਾਰਣਕਂ ਸੁਭੋਜ੍ਯਂ
ਲਮ੍ਬੋਦਰਸ੍ਯਾਸ੍ਤੁ ਹਿ ਭੁਕ੍ਤਸ਼ੇषਮ੍ ॥ 80 ॥
ਯਂ ਯਂ ਕਰੋਮ੍ਯੇਵ ਤਦੇਵ ਦੀਕ੍षਾ
ਗਣੇਸ਼੍ਵਰਸ੍ਯਾਸ੍ਤੁ ਸਦਾ ਗਣੇਸ਼ ।
ਪ੍ਰਸੀਦ ਨਿਤ੍ਯਂ ਤਵ ਪਾਦਭਕ੍ਤਂ
ਕੁਰੁष੍ਵ ਮਾਂ ਬ੍ਰਹ੍ਮਪਤੇ ਦਯਾਲੋ ॥ 81 ॥
ਤਤਸ੍ਤੁ ਸ਼ਯ੍ਯਾਂ ਪਰਿਕਲ੍ਪਯਾਮਿ
ਮਨ੍ਦਾਰਕਾਰ੍ਪਾਸਕਵਸ੍ਤ੍ਰਯੁਕ੍ਤਾਮ੍ ।
ਸੁਵਾਸਪੁष੍ਪਾਦਿਭਿਰਰ੍ਚਿਤਾਂ
ਤੇ ਗृਹਾਣ ਨਿਦ੍ਰਾਂ ਕੁਰੁ ਵਿਘ੍ਨਰਾਜ ॥ 82 ॥
ਸਿਦ੍ਧ੍ਯਾ ਚ ਬੁਦ੍ਧ੍ਯਾ ਸਹਿਤਂ ਗਣੇਸ਼
ਸੁਨਿਦ੍ਰਿਤਂ ਵੀਕ੍ष੍ਯ ਤਥਾਹਮੇਵ ।
ਗਤ੍ਵਾ ਸ੍ਵਵਾਸਂ ਚ ਕਰੋਮਿ ਨਿਦ੍ਰਾਂ
ਧ੍ਯਾਤ੍ਵਾ ਹृਦਿ ਬ੍ਰਹ੍ਮਪਤਿਂ ਤਦੀਯਃ ॥ 83 ॥
ਏਤਾਦृਸ਼ਂ ਸੌਖ੍ਯਮਮੋਘਸ਼ਕ੍ਤੇ
ਦੇਹਿ ਪ੍ਰਭੋ ਮਾਨਸਜਂ ਗਣੇਸ਼ ।
ਮਹ੍ਯਂ ਚ ਤੇਨੈਵ ਕृਤਾਰ੍ਥਰੂਪੋ
ਭਵਾਮਿ ਭਕ੍ਤਿਰਸਲਾਲਸੋऽਹਮ੍ ॥ 84 ॥
ਗਾਰ੍ਗ੍ਯ ਉਵਾਚ ।
ਏਵਂ ਨਿਤ੍ਯਂ ਮਹਾਰਾਜ ਗृਤ੍ਸਮਦੋ ਮਹਾਯਸ਼ਾਃ ।
ਚਕਾਰ ਮਾਨਸੀਂ ਪੂਜਾਂ ਯੋਗੀਨ੍ਦ੍ਰਾਣਾਂ ਗੁਰੁਃ ਸ੍ਵਯਮ੍ ॥ 85 ॥
ਯ ਏਤਾਂ ਮਾਨਸੀਂ ਪੂਜਾਂ ਕਰਿष੍ਯਤਿ ਨਰੋਤ੍ਤਮਃ ।
ਪਠਿष੍ਯਤਿ ਸਦਾ ਸੋऽਪਿ ਗਾਣਪਤ੍ਯੋ ਭਵਿष੍ਯਤਿ ॥ 86 ॥
ਸ਼੍ਰਾਵਯਿष੍ਯਤਿ ਯੋ ਮਰ੍ਤ੍ਯਃ ਸ਼੍ਰੋष੍ਯਤੇ ਭਾਵਸਂਯੁਤਃ ।
ਸ ਕ੍ਰਮੇਣ ਮਹੀਪਾਲ ਬ੍ਰਹ੍ਮਭੂਤੋ ਭਵਿष੍ਯਤਿ ॥ 87 ॥
ਯਂ ਯਮਿਚ੍ਛਤਿ ਤਂ ਤਂ ਵੈ ਸਫਲਂ ਤਸ੍ਯ ਜਾਯਤੇ ।
ਅਨ੍ਤੇ ਸ੍ਵਾਨਨ੍ਦਗਃ ਸੋऽਪਿ ਯੋਗਿਵਨ੍ਦ੍ਯੋ ਭਵਿष੍ਯਤਿ ॥ 88 ॥
ਇਤਿ ਸ਼੍ਰੀਮਦਾਨ੍ਤ੍ਯੇ ਮੌਦ੍ਗਲ੍ਯੇ ਗਣੇਸ਼ਮਾਨਸਪੂਜਾ ਸਮ੍ਪੂਰ੍ਣਮ੍ ।
Roman (IAST) Transliteration
gṛtsamada uvāca |
vighneśavīryāṇi vicitrakāṇi
bandījanairmāgadhakaiḥ smṛtāni |
śrutvā samuttiṣṭha gajānana tvaṃ
brāhme jaganmaṅgalakaṃ kuruṣva || 1 ||
evaṃ mayā prārthita vighnarāja-
-ścittena cotthāya bahirgaṇeśaḥ |
taṃ nirgataṃ vīkṣya namanti devāḥ
śambhvādayo yogimukhāstathāham || 2 ||
śaucādikaṃ te parikalpayāmi
heramba vai dantaviśuddhimevam |
vastreṇa samprokṣya mukhāravindaṃ
devaṃ sabhāyāṃ viniveśayāmi || 3 ||
dvijādisarvairabhivanditaṃ ca
śukādibhirmodasumodakādyaiḥ |
sambhāṣya cālokya samutthitaṃ taṃ
sumaṇḍapaṃ kalpya niveśayāmi || 4 ||
ratnaiḥ sudīptaiḥ pratibimbitaṃ taṃ
paśyāmi cittena vināyakaṃ ca |
tatrāsanaṃ ratnasuvarṇayuktaṃ
saṅkalpya devaṃ viniveśayāmi || 5 ||
siddhyā ca buddhyā saha vighnarāja
pādyaṃ kuru premabhareṇa sarvaiḥ |
suvāsitaṃ nīramatho gṛhāṇa
cittena dattaṃ ca sukhoṣṇabhāvam || 6 ||
tataḥ suvastreṇa gaṇeśamādau
samprokṣya dūrvādibhirarcayāmi |
cittena bhāvapriya dīnabandho
mano vilīnaṃ kuru te padābje || 7 ||
karpūrakailādisuvāsitaṃ tu
sukalpitaṃ toyamatho gṛhāṇa |
ācamya tenaiva gajānana tvaṃ
kṛpākaṭākṣeṇa vilokayāśu || 8 ||
pravālamuktāphalahāṭakādyaiḥ
susaṃskṛtaṃ hyantarabhāvakena |
anarghyamarghyaṃ saphalaṃ kuruṣva
mayā pradattaṃ gaṇarāja ḍhuṇḍhe || 9 ||
saugandhyayuktaṃ madhuparkamādyaṃ
saṅkalpitaṃ bhāvayutaṃ gṛhāṇa |
punastathācamya vināyaka tvaṃ
bhaktāṃśca bhakteśa surakṣayāśu || 10 ||
suvāsitaṃ campakajātikādyai-
-stailaṃ mayā kalpitameva ḍhuṇḍhe |
gṛhāṇa tena pravimardayāmi
sarvāṅgamevaṃ tava sevanāya || 11 ||
tataḥ sukhoṣṇena jalena cāha-
-manekatīrthāhṛtakena ḍhuṇḍhe |
cittena śuddhena ca snāpayāmi
snānaṃ mayā dattamatho gṛhāṇa || 12 ||
tataḥ payaḥsnānamacintyabhāva
gṛhāṇa toyasya tathā gaṇeśa |
punardadhisnānamanāmaya tvaṃ
cittena dattaṃ ca jalasya caiva || 13 ||
tato ghṛtasnānamapāravandya
sutīrthajaṃ vighnahara prasīda |
gṛhāṇa cittena sukalpitaṃ tu
tato madhusnānamatho jalasya || 14 ||
suśarkarāyuktamatho gṛhāṇa
snānaṃ mayā kalpitameva ḍhuṇḍhe |
tato jalasnānamaghāpahantṛ
vighneśa māyābhramaṃ vārayāśu || 15 ||
suyakṣapaṅkasthamatho gṛhāṇa
snānaṃ pareśādhipate tataśca |
kaumaṇḍalīsambhavajaṃ kuruṣva
viśuddhamevaṃ parikalpitaṃ tu || 16 ||
tatastu sūktairmanasā gaṇeśaṃ
sampūjya dūrvādibhiralpabhāvaiḥ |
apārakairmaṇḍalabhūtabrahma-
-ṇaspatyakaistaṃ hyabhiṣecayāmi || 17 ||
tataḥ suvastreṇa tu proñchanaṃ tvaṃ
gṛhāṇa cittena mayā sukalpitam |
tato viśuddhena jalena ḍhuṇḍhe
hyācāntamevaṃ kuru vighnarāja || 18 ||
agnau viśuddhe tu gṛhāṇa vastre
hyanarghyamaulye manasā mayā te |
datte paricchādya nijātmadehaṃ
tābhyāṃ mayūreśa janāṃśca pālaya || 19 ||
ācamya vighneśa punastathaiva
cittena dattaṃ mukhamuttarīyam |
gṛhāṇa bhaktapratipālaka tvaṃ
namo yathā tārakasaṃyutaṃ tu || 20 ||
yajñopavītaṃ triguṇasvarūpaṃ
sauvarṇamevaṃ hyahināthabhūtam |
bhāvena dattaṃ gaṇanātha tattvaṃ
gṛhāṇa bhaktoddhṛtikāraṇāya || 21 ||
ācāntamevaṃ manasā pradattaṃ
kuruṣva śuddhena jalena ḍhuṇḍhe |
punaśca kaumaṇḍalakena pāhi viśvaṃ
prabho khelakaraṃ sadā te || 22 ||
udyaddineśābhamatho gṛhāṇa
sindūrakaṃ te manasā pradattam |
sarvāṅgasaṃlepanamādarādvai
kuruṣva heramba ca tena pūrṇam || 23 ||
sahasraśīrṣaṃ manasā mayā tvaṃ
dattaṃ kirīṭaṃ tu suvarṇajaṃ vai |
anekaratnaiḥ khacitaṃ gṛhāṇa
brahmeśa te mastakaśobhanāya || 24 ||
vicitraratnaiḥ kanakena ḍhuṇḍhe
yutāni cittena mayā pareśa |
dattāni nānāpadakuṇḍalāni
gṛhāṇa śūrpaśrutibhūṣaṇāya || 25 ||
śuṇḍāvibhūṣārthamanantakhelin
suvarṇajaṃ kañcukamāgṛhāṇa |
ratnaiśca yuktaṃ manasā mayā ya-
-ddattaṃ prabho tatsaphalaṃ kuruṣva || 26 ||
suvarṇaratnaiśca yutāni ḍhuṇḍhe
sadaikadantābharaṇāni kalpya |
gṛhāṇa cūḍākṛtaye pareśa
dattāni dantasya ca śobhanārtham || 27 ||
ratnaiḥ suvarṇena kṛtāni tāni
gṛhāṇa catvāri mayā prakalpya |
sambhūṣaya tvaṃ kaṭakāni nātha
caturbhujeṣu hyaja vighnahārin || 28 ||
vicitraratnaiḥ khacitaṃ suvarṇa-
-sambhūtakaṃ gṛhya mayā pradattam |
tathāṅgulīṣvaṅgulikaṃ gaṇeśa
cittena saṃśobhaya tatpareśa || 29 ||
vicitraratnaiḥ khacitāni ḍhuṇḍhe
keyūrakāṇi hyatha kalpitāni |
suvarṇajāni pramathādhinātha
gṛhāṇa dattāni tu bāhuṣu tvam || 30 ||
pravālamuktāphalaratnajaistvaṃ
suvarṇasūtraiśca gṛhāṇa kaṇṭhe |
cittena dattā vividhāśca mālā
urodare śobhaya vighnarāja || 31 ||
candraṃ lalāṭe gaṇanātha pūrṇaṃ
vṛddhikṣayābhyāṃ tu vihīnamādyam |
saṃśobhaya tvaṃ varasaṃyutaṃ te
bhaktipriyatvaṃ prakaṭīkuruṣva || 32 ||
cintāmaṇiṃ cintitadaṃ pareśa
hṛddeśagaṃ jyotirmayaṃ kuruṣva |
maṇiṃ sadānandasukhapradaṃ ca
vighneśa dīnārthada pālayasva || 33 ||
nābhau phaṇīśaṃ ca sahasraśīrṣaṃ
saṃveṣṭanenaiva gaṇādhinātha |
bhaktaṃ subhūṣaṃ kuru bhūṣaṇena
varapradānaṃ saphalaṃ pareśa || 34 ||
kaṭītaṭe ratnasuvarṇayuktāṃ
kāñcīṃ sucittena ca dhārayāmi |
vighneśa jyotirgaṇadīpanīṃ te
prasīda bhaktaṃ kuru māṃ dayābdhe || 35 ||
heramba te ratnasuvarṇayukte
sunūpure mañjirake tathaiva |
sukiṅkiṇīnādayute subuddhyā
supādayoḥ śobhaya me pradatte || 36 ||
ityādi nānāvidhabhūṣaṇāni
tavecchayā mānasakalpitāni |
sambhūṣayāmyeva tvadaṅgakeṣu
vicitradhātuprabhavāni ḍhuṇḍhe || 37 ||
sucandanaṃ raktamamoghavīryaṃ
sugharṣitaṃ hyaṣṭakagandhamukhyaiḥ |
yuktaṃ mayā kalpitamekadanta
gṛhāṇa te tvaṅgavilepanārtham || 38 ||
lipteṣu vaicitryamathāṣṭagandhai-
-raṅgeṣu te'haṃ prakaromi citram |
prasīda cittena vināyaka tvaṃ
tataḥ suraktaṃ ravimeva phāle || 39 ||
ghṛtena vai kuṅkumakena raktān
sutaṇḍulāṃste parikalpayāmi |
phāle gaṇādhyakṣa gṛhāṇa pāhi
bhaktān subhaktipriya dīnabandho || 40 ||
gṛhāṇa bho campakamālatīni
jalapaṅkajāni sthalapaṅkajāni |
cittena dattāni ca mallikāni
puṣpāṇi nānāvidhavṛkṣajāni || 41 ||
puṣpopari tvaṃ manasā gṛhāṇa
heramba mandāraśamīdalāni |
mayā sucittena prakalpitāni
hyapārakāṇi praṇavākṛte tu || 42 ||
dūrvāṅkurānvai manasā pradattāṃ-
-stripañcapatrairyutakāṃśca snigdhān |
gṛhāṇa vighneśvara saṅkhyayā tvaṃ
hīnāṃśca sarvopari vakratuṇḍa || 43 ||
daśāṅgabhūtaṃ manasā mayā te
dhūpaṃ pradattaṃ gaṇarāja ḍhuṇḍhe |
gṛhāṇa saurabhyakaraṃ pareśa
siddhyā ca buddhyā saha bhaktapāla || 44 ||
dīpaṃ suvartyā yutamādarātte
dattaṃ mayā mānasakaṃ gaṇeśa |
gṛhāṇa nānāvidhajaṃ ghṛtādi-
-tailādisambhūtamamoghadṛṣṭe || 45 ||
bhojyaṃ ca lehyaṃ gaṇarāja peyaṃ
coṣyaṃ ca nānāvidhaṣaḍrasāḍhyam |
gṛhāṇa naivedyamatho mayā te
sukalpitaṃ puṣṭipate mahātman || 46 ||
suvāsitaṃ bhojanamadhyabhāge
jalaṃ mayā dattamatho gṛhāṇa |
kamaṇḍalusthaṃ manasā gaṇeśa
pibasva viśvādikatṛptikārin || 47 ||
tataḥ karodvartanakaṃ gṛhāṇa
saugandhyayuktaṃ mukhamārjanāya |
suvāsitenaiva sutīrthajena
sukalpitaṃ nātha gṛhāṇa ḍhuṇḍhe || 48 ||
punastathācamya suvāsitaṃ ca
dattaṃ mayā tīrthajalaṃ pibasva |
prakalpya vighneśa tataḥ paraṃ te
samproñchanaṃ hastamukhe karomi || 49 ||
drākṣādirambhāphalacūtakāni
khārjūrakārkandhukadāḍimāni |
susvādayuktāni mayā prakalpya
gṛhāṇa dattāni phalāni ḍhuṇḍhe || 50 ||
punarjalenaiva karādikaṃ te
saṅkṣālayāmi manasā gaṇeśa |
suvāsitaṃ toyamatho pibasva
mayā pradattaṃ manasā pareśa || 51 ||
aṣṭāṅgayuktaṃ gaṇanātha dattaṃ
tāmbūlakaṃ te manasā mayā vai |
gṛhāṇa vighneśvara bhāvayuktaṃ
sadā sakṛttuṇḍaviśodhanārtham || 52 ||
tato mayā kalpitake gaṇeśa
mahāsane ratnasuvarṇayukte |
mandārakārpāsakayuktavastrai-
-ranarghyasañchāditake prasīda || 53 ||
tatastvadīyāvaraṇaṃ pareśa
sampūjayāmi manasā yathāvat |
nānopacāraiḥ paramapriyaistu
tvatprītikāmārthamanāthabandho || 54 ||
gṛhāṇa lambodara dakṣiṇāṃ te
hyasaṅkhyabhūtāṃ manasā pradattām |
sauvarṇamudrādikamukhyabhāvāṃ
pāhi prabho viśvamidaṃ gaṇeśa || 55 ||
rājopacārānvividhāngṛhāṇa
hastyaśvachatrādikamādarādvai |
cittena dattān gaṇanātha ḍhuṇḍhe
hyapārasaṅkhyān sthirajaṅgamāṃste || 56 ||
dānāya nānāvidharūpakāṃste
gṛhāṇa dattānmanasā mayā vai |
padārthabhūtān sthirajaṅgamāṃśca
heramba māṃ tāraya mohabhāvāt || 57 ||
mandārapuṣpāṇi śamīdalāni
dūrvāṅkurāṃste manasā dadāmi |
heramba lambodara dīnapāla
gṛhāṇa bhaktaṃ kuru māṃ pade te || 58 ||
tato haridrāmabiraṃ gulālaṃ
sindūrakaṃ te parikalpayāmi |
suvāsitaṃ vastu suvāsabhūtai-
-rgṛhāṇa brahmeśvara śobhanārtham || 59 ||
tataḥ śukādyāḥ śivaviṣṇumukhyā
indrādayaḥ śeṣamukhāstathānye |
munīndrakāḥ sevakabhāvayuktāḥ
sabhāsanasthaṃ praṇamanti ḍhuṇḍhim || 60 ||
vāmāṅgake śaktiyutā gaṇeśaṃ
siddhistu nānāvidhasiddhibhistam |
atyantabhāvena susevate tu
māyāsvarūpā paramārthabhūtā || 61 ||
gaṇeśvaraṃ dakṣiṇabhāgasaṃsthā
buddhiḥ kalābhiśca subodhikābhiḥ |
vidyābhirevaṃ bhajate pareśa
māyāsu sāṅkhyapradacittarūpāḥ || 62 ||
pramodamodādayaḥ pṛṣṭhabhāge
gaṇeśvaraṃ bhāvayutā bhajante |
bhakteśvarā mudgalaśambhumukhyāḥ
śukādayastaṃ sma puro bhajante || 63 ||
gandharvamukhyā madhuraṃ jaguśca
gaṇeśagītaṃ vividhasvarūpam |
nṛtyaṃ kalāyuktamatho purastā-
-ccakrustathā hyapsaraso vicitram || 64 ||
ityādinānāvidhabhāvayuktaiḥ
saṃsevitaṃ vighnapatiṃ bhajāmi |
cittena dhyātvā tu nirañjanaṃ vai
karomi nānāvidhadīpayuktam || 65 ||
caturbhujaṃ pāśadharaṃ gaṇeśaṃ
tathāṅkuśaṃ dantayutaṃ tamevam |
trinetrayuktaṃ tvabhayaṅkaraṃ taṃ
mahodaraṃ caikaradaṃ gajāsyam || 66 ||
sarpopavītaṃ gajakarṇadhāraṃ
vibhūtibhiḥ sevitapādapadmam |
dhyāyedgaṇeśaṃ vividhaprakāraiḥ
supūjitaṃ śaktiyutaṃ pareśam || 67 ||
tato japaṃ vai manasā karomi
svamūlamantrasya vidhānayuktam |
asaṅkhyabhūtaṃ gaṇarāja haste
samarpayāmyeva gṛhāṇa ḍhuṇḍhe || 68 ||
ārārtikāṃ karpūrakādibhūtā-
-mapāradīpāṃ prakaromi pūrṇām |
cittena lambodara tāṃ gṛhāṇa
hyajñānadhvāntāghaharāṃ nijānām || 69 ||
vedeṣu vighneśvarakaiḥ sumantraiḥ
sumantritaṃ puṣpadalaṃ prabhūtam |
gṛhāṇa cittena mayā pradatta-
-mapāravṛttyā tvatha mantrapuṣpam || 70 ||
apāravṛtyā stutimekadantaṃ
gṛhāṇa cittena kṛtāṃ gaṇeśa |
yuktāṃ śrutismārtabhavaiḥ purāṇaiḥ
sarvaiḥ pareśādhipate mayā te || 71 ||
pradakṣiṇā mānasakalpitāstā
gṛhāṇa lambodara bhāvayuktāḥ |
saṅkhyāvihīnā vividhasvarūpā
bhaktān sadā rakṣa bhavārṇavādvai || 72 ||
natiṃ tato vighnapate gṛhāṇa
sāṣṭāṅgakādyāṃ vividhasvarūpām |
saṅkhyāvihīnāṃ manasā kṛtāṃ te
siddhyā ca buddhyā paripālayāśu || 73 ||
nyūnātiriktaṃ tu mayā kṛtaṃ ce-
-ttadarthamante manasā gṛhāṇa |
dūrvāṅkurānvighnapate pradattān
sampūrṇamevaṃ kuru pūjanaṃ me || 74 ||
kṣamasva vighnādhipate madīyān
sadāparādhān vividhasvarūpān |
bhaktiṃ madīyāṃ saphalāṃ kuruṣva
samprārthayāmi manasā gaṇeśa || 75 ||
tataḥ prasannena gajānanena
dattaṃ prasādaṃ śirasābhivandya |
svamastake taṃ paridhārayāmi
cittena vighneśvaramānato'smi || 76 ||
utthāya vighneśvara eva tasmā-
-dgatastatastvantaradhānaśaktyā |
śivādayastaṃ praṇipatya sarve
gatāḥ sucittena ca cintayāmi || 77 ||
sarvānnamaskṛtya tato'hameva
bhajāmi cittena gaṇādhipaṃ tam |
svasthānamāgatya mahānubhāvai-
-rbhaktairgaṇeśasya ca khelayāmi || 78 ||
evaṃ trikāleṣu gaṇādhipaṃ taṃ
cittena nityaṃ paripūjayāmi |
tenaiva tuṣṭaḥ pradadātu bhāvaṃ
viśveśvaro bhaktimayaṃ tu mahyam || 79 ||
gaṇeśapādodakapānakaṃ ca
hyucchiṣṭagandhasya sulepanaṃ tu |
nirmālyasandhāraṇakaṃ subhojyaṃ
lambodarasyāstu hi bhuktaśeṣam || 80 ||
yaṃ yaṃ karomyeva tadeva dīkṣā
gaṇeśvarasyāstu sadā gaṇeśa |
prasīda nityaṃ tava pādabhaktaṃ
kuruṣva māṃ brahmapate dayālo || 81 ||
tatastu śayyāṃ parikalpayāmi
mandārakārpāsakavastrayuktām |
suvāsapuṣpādibhirarcitāṃ
te gṛhāṇa nidrāṃ kuru vighnarāja || 82 ||
siddhyā ca buddhyā sahitaṃ gaṇeśa
sunidritaṃ vīkṣya tathāhameva |
gatvā svavāsaṃ ca karomi nidrāṃ
dhyātvā hṛdi brahmapatiṃ tadīyaḥ || 83 ||
etādṛśaṃ saukhyamamoghaśakte
dehi prabho mānasajaṃ gaṇeśa |
mahyaṃ ca tenaiva kṛtārtharūpo
bhavāmi bhaktirasalālaso'ham || 84 ||
gārgya uvāca |
evaṃ nityaṃ mahārāja gṛtsamado mahāyaśāḥ |
cakāra mānasīṃ pūjāṃ yogīndrāṇāṃ guruḥ svayam || 85 ||
ya etāṃ mānasīṃ pūjāṃ kariṣyati narottamaḥ |
paṭhiṣyati sadā so'pi gāṇapatyo bhaviṣyati || 86 ||
śrāvayiṣyati yo martyaḥ śroṣyate bhāvasaṃyutaḥ |
sa krameṇa mahīpāla brahmabhūto bhaviṣyati || 87 ||
yaṃ yamicchati taṃ taṃ vai saphalaṃ tasya jāyate |
ante svānandagaḥ so'pi yogivandyo bhaviṣyati || 88 ||
iti śrīmadāntye maudgalye gaṇeśamānasapūjā sampūrṇam |
Sanskrit — Devanagari (original)
गृत्समद उवाच ।
विघ्नेशवीर्याणि विचित्रकाणि
बन्दीजनैर्मागधकैः स्मृतानि ।
श्रुत्वा समुत्तिष्ठ गजानन त्वं
ब्राह्मे जगन्मङ्गलकं कुरुष्व ॥ 1 ॥
एवं मया प्रार्थित विघ्नराज-
-श्चित्तेन चोत्थाय बहिर्गणेशः ।
तं निर्गतं वीक्ष्य नमन्ति देवाः
शम्भ्वादयो योगिमुखास्तथाहम् ॥ 2 ॥
शौचादिकं ते परिकल्पयामि
हेरम्ब वै दन्तविशुद्धिमेवम् ।
वस्त्रेण सम्प्रोक्ष्य मुखारविन्दं
देवं सभायां विनिवेशयामि ॥ 3 ॥
द्विजादिसर्वैरभिवन्दितं च
शुकादिभिर्मोदसुमोदकाद्यैः ।
सम्भाष्य चालोक्य समुत्थितं तं
सुमण्डपं कल्प्य निवेशयामि ॥ 4 ॥
रत्नैः सुदीप्तैः प्रतिबिम्बितं तं
पश्यामि चित्तेन विनायकं च ।
तत्रासनं रत्नसुवर्णयुक्तं
सङ्कल्प्य देवं विनिवेशयामि ॥ 5 ॥
सिद्ध्या च बुद्ध्या सह विघ्नराज
पाद्यं कुरु प्रेमभरेण सर्वैः ।
सुवासितं नीरमथो गृहाण
चित्तेन दत्तं च सुखोष्णभावम् ॥ 6 ॥
ततः सुवस्त्रेण गणेशमादौ
सम्प्रोक्ष्य दूर्वादिभिरर्चयामि ।
चित्तेन भावप्रिय दीनबन्धो
मनो विलीनं कुरु ते पदाब्जे ॥ 7 ॥
कर्पूरकैलादिसुवासितं तु
सुकल्पितं तोयमथो गृहाण ।
आचम्य तेनैव गजानन त्वं
कृपाकटाक्षेण विलोकयाशु ॥ 8 ॥
प्रवालमुक्ताफलहाटकाद्यैः
सुसंस्कृतं ह्यन्तरभावकेन ।
अनर्घ्यमर्घ्यं सफलं कुरुष्व
मया प्रदत्तं गणराज ढुण्ढे ॥ 9 ॥
सौगन्ध्ययुक्तं मधुपर्कमाद्यं
सङ्कल्पितं भावयुतं गृहाण ।
पुनस्तथाचम्य विनायक त्वं
भक्तांश्च भक्तेश सुरक्षयाशु ॥ 10 ॥
सुवासितं चम्पकजातिकाद्यै-
-स्तैलं मया कल्पितमेव ढुण्ढे ।
गृहाण तेन प्रविमर्दयामि
सर्वाङ्गमेवं तव सेवनाय ॥ 11 ॥
ततः सुखोष्णेन जलेन चाह-
-मनेकतीर्थाहृतकेन ढुण्ढे ।
चित्तेन शुद्धेन च स्नापयामि
स्नानं मया दत्तमथो गृहाण ॥ 12 ॥
ततः पयःस्नानमचिन्त्यभाव
गृहाण तोयस्य तथा गणेश ।
पुनर्दधिस्नानमनामय त्वं
चित्तेन दत्तं च जलस्य चैव ॥ 13 ॥
ततो घृतस्नानमपारवन्द्य
सुतीर्थजं विघ्नहर प्रसीद ।
गृहाण चित्तेन सुकल्पितं तु
ततो मधुस्नानमथो जलस्य ॥ 14 ॥
सुशर्करायुक्तमथो गृहाण
स्नानं मया कल्पितमेव ढुण्ढे ।
ततो जलस्नानमघापहन्तृ
विघ्नेश मायाभ्रमं वारयाशु ॥ 15 ॥
सुयक्षपङ्कस्थमथो गृहाण
स्नानं परेशाधिपते ततश्च ।
कौमण्डलीसम्भवजं कुरुष्व
विशुद्धमेवं परिकल्पितं तु ॥ 16 ॥
ततस्तु सूक्तैर्मनसा गणेशं
सम्पूज्य दूर्वादिभिरल्पभावैः ।
अपारकैर्मण्डलभूतब्रह्म-
-णस्पत्यकैस्तं ह्यभिषेचयामि ॥ 17 ॥
ततः सुवस्त्रेण तु प्रोञ्छनं त्वं
गृहाण चित्तेन मया सुकल्पितम् ।
ततो विशुद्धेन जलेन ढुण्ढे
ह्याचान्तमेवं कुरु विघ्नराज ॥ 18 ॥
अग्नौ विशुद्धे तु गृहाण वस्त्रे
ह्यनर्घ्यमौल्ये मनसा मया ते ।
दत्ते परिच्छाद्य निजात्मदेहं
ताभ्यां मयूरेश जनांश्च पालय ॥ 19 ॥
आचम्य विघ्नेश पुनस्तथैव
चित्तेन दत्तं मुखमुत्तरीयम् ।
गृहाण भक्तप्रतिपालक त्वं
नमो यथा तारकसंयुतं तु ॥ 20 ॥
यज्ञोपवीतं त्रिगुणस्वरूपं
सौवर्णमेवं ह्यहिनाथभूतम् ।
भावेन दत्तं गणनाथ तत्त्वं
गृहाण भक्तोद्धृतिकारणाय ॥ 21 ॥
आचान्तमेवं मनसा प्रदत्तं
कुरुष्व शुद्धेन जलेन ढुण्ढे ।
पुनश्च कौमण्डलकेन पाहि विश्वं
प्रभो खेलकरं सदा ते ॥ 22 ॥
उद्यद्दिनेशाभमथो गृहाण
सिन्दूरकं ते मनसा प्रदत्तम् ।
सर्वाङ्गसंलेपनमादराद्वै
कुरुष्व हेरम्ब च तेन पूर्णम् ॥ 23 ॥
सहस्रशीर्षं मनसा मया त्वं
दत्तं किरीटं तु सुवर्णजं वै ।
अनेकरत्नैः खचितं गृहाण
ब्रह्मेश ते मस्तकशोभनाय ॥ 24 ॥
विचित्ररत्नैः कनकेन ढुण्ढे
युतानि चित्तेन मया परेश ।
दत्तानि नानापदकुण्डलानि
गृहाण शूर्पश्रुतिभूषणाय ॥ 25 ॥
शुण्डाविभूषार्थमनन्तखेलिन्
सुवर्णजं कञ्चुकमागृहाण ।
रत्नैश्च युक्तं मनसा मया य-
-द्दत्तं प्रभो तत्सफलं कुरुष्व ॥ 26 ॥
सुवर्णरत्नैश्च युतानि ढुण्ढे
सदैकदन्ताभरणानि कल्प्य ।
गृहाण चूडाकृतये परेश
दत्तानि दन्तस्य च शोभनार्थम् ॥ 27 ॥
रत्नैः सुवर्णेन कृतानि तानि
गृहाण चत्वारि मया प्रकल्प्य ।
सम्भूषय त्वं कटकानि नाथ
चतुर्भुजेषु ह्यज विघ्नहारिन् ॥ 28 ॥
विचित्ररत्नैः खचितं सुवर्ण-
-सम्भूतकं गृह्य मया प्रदत्तम् ।
तथाङ्गुलीष्वङ्गुलिकं गणेश
चित्तेन संशोभय तत्परेश ॥ 29 ॥
विचित्ररत्नैः खचितानि ढुण्ढे
केयूरकाणि ह्यथ कल्पितानि ।
सुवर्णजानि प्रमथाधिनाथ
गृहाण दत्तानि तु बाहुषु त्वम् ॥ 30 ॥
प्रवालमुक्ताफलरत्नजैस्त्वं
सुवर्णसूत्रैश्च गृहाण कण्ठे ।
चित्तेन दत्ता विविधाश्च माला
उरोदरे शोभय विघ्नराज ॥ 31 ॥
चन्द्रं ललाटे गणनाथ पूर्णं
वृद्धिक्षयाभ्यां तु विहीनमाद्यम् ।
संशोभय त्वं वरसंयुतं ते
भक्तिप्रियत्वं प्रकटीकुरुष्व ॥ 32 ॥
चिन्तामणिं चिन्तितदं परेश
हृद्देशगं ज्योतिर्मयं कुरुष्व ।
मणिं सदानन्दसुखप्रदं च
विघ्नेश दीनार्थद पालयस्व ॥ 33 ॥
नाभौ फणीशं च सहस्रशीर्षं
संवेष्टनेनैव गणाधिनाथ ।
भक्तं सुभूषं कुरु भूषणेन
वरप्रदानं सफलं परेश ॥ 34 ॥
कटीतटे रत्नसुवर्णयुक्तां
काञ्चीं सुचित्तेन च धारयामि ।
विघ्नेश ज्योतिर्गणदीपनीं ते
प्रसीद भक्तं कुरु मां दयाब्धे ॥ 35 ॥
हेरम्ब ते रत्नसुवर्णयुक्ते
सुनूपुरे मञ्जिरके तथैव ।
सुकिङ्किणीनादयुते सुबुद्ध्या
सुपादयोः शोभय मे प्रदत्ते ॥ 36 ॥
इत्यादि नानाविधभूषणानि
तवेच्छया मानसकल्पितानि ।
सम्भूषयाम्येव त्वदङ्गकेषु
विचित्रधातुप्रभवानि ढुण्ढे ॥ 37 ॥
सुचन्दनं रक्तममोघवीर्यं
सुघर्षितं ह्यष्टकगन्धमुख्यैः ।
युक्तं मया कल्पितमेकदन्त
गृहाण ते त्वङ्गविलेपनार्थम् ॥ 38 ॥
लिप्तेषु वैचित्र्यमथाष्टगन्धै-
-रङ्गेषु तेऽहं प्रकरोमि चित्रम् ।
प्रसीद चित्तेन विनायक त्वं
ततः सुरक्तं रविमेव फाले ॥ 39 ॥
घृतेन वै कुङ्कुमकेन रक्तान्
सुतण्डुलांस्ते परिकल्पयामि ।
फाले गणाध्यक्ष गृहाण पाहि
भक्तान् सुभक्तिप्रिय दीनबन्धो ॥ 40 ॥
गृहाण भो चम्पकमालतीनि
जलपङ्कजानि स्थलपङ्कजानि ।
चित्तेन दत्तानि च मल्लिकानि
पुष्पाणि नानाविधवृक्षजानि ॥ 41 ॥
पुष्पोपरि त्वं मनसा गृहाण
हेरम्ब मन्दारशमीदलानि ।
मया सुचित्तेन प्रकल्पितानि
ह्यपारकाणि प्रणवाकृते तु ॥ 42 ॥
दूर्वाङ्कुरान्वै मनसा प्रदत्तां-
-स्त्रिपञ्चपत्रैर्युतकांश्च स्निग्धान् ।
गृहाण विघ्नेश्वर सङ्ख्यया त्वं
हीनांश्च सर्वोपरि वक्रतुण्ड ॥ 43 ॥
दशाङ्गभूतं मनसा मया ते
धूपं प्रदत्तं गणराज ढुण्ढे ।
गृहाण सौरभ्यकरं परेश
सिद्ध्या च बुद्ध्या सह भक्तपाल ॥ 44 ॥
दीपं सुवर्त्या युतमादरात्ते
दत्तं मया मानसकं गणेश ।
गृहाण नानाविधजं घृतादि-
-तैलादिसम्भूतममोघदृष्टे ॥ 45 ॥
भोज्यं च लेह्यं गणराज पेयं
चोष्यं च नानाविधषड्रसाढ्यम् ।
गृहाण नैवेद्यमथो मया ते
सुकल्पितं पुष्टिपते महात्मन् ॥ 46 ॥
सुवासितं भोजनमध्यभागे
जलं मया दत्तमथो गृहाण ।
कमण्डलुस्थं मनसा गणेश
पिबस्व विश्वादिकतृप्तिकारिन् ॥ 47 ॥
ततः करोद्वर्तनकं गृहाण
सौगन्ध्ययुक्तं मुखमार्जनाय ।
सुवासितेनैव सुतीर्थजेन
सुकल्पितं नाथ गृहाण ढुण्ढे ॥ 48 ॥
पुनस्तथाचम्य सुवासितं च
दत्तं मया तीर्थजलं पिबस्व ।
प्रकल्प्य विघ्नेश ततः परं ते
सम्प्रोञ्छनं हस्तमुखे करोमि ॥ 49 ॥
द्राक्षादिरम्भाफलचूतकानि
खार्जूरकार्कन्धुकदाडिमानि ।
सुस्वादयुक्तानि मया प्रकल्प्य
गृहाण दत्तानि फलानि ढुण्ढे ॥ 50 ॥
पुनर्जलेनैव करादिकं ते
सङ्क्षालयामि मनसा गणेश ।
सुवासितं तोयमथो पिबस्व
मया प्रदत्तं मनसा परेश ॥ 51 ॥
अष्टाङ्गयुक्तं गणनाथ दत्तं
ताम्बूलकं ते मनसा मया वै ।
गृहाण विघ्नेश्वर भावयुक्तं
सदा सकृत्तुण्डविशोधनार्थम् ॥ 52 ॥
ततो मया कल्पितके गणेश
महासने रत्नसुवर्णयुक्ते ।
मन्दारकार्पासकयुक्तवस्त्रै-
-रनर्घ्यसञ्छादितके प्रसीद ॥ 53 ॥
ततस्त्वदीयावरणं परेश
सम्पूजयामि मनसा यथावत् ।
नानोपचारैः परमप्रियैस्तु
त्वत्प्रीतिकामार्थमनाथबन्धो ॥ 54 ॥
गृहाण लम्बोदर दक्षिणां ते
ह्यसङ्ख्यभूतां मनसा प्रदत्ताम् ।
सौवर्णमुद्रादिकमुख्यभावां
पाहि प्रभो विश्वमिदं गणेश ॥ 55 ॥
राजोपचारान्विविधान्गृहाण
हस्त्यश्वछत्रादिकमादराद्वै ।
चित्तेन दत्तान् गणनाथ ढुण्ढे
ह्यपारसङ्ख्यान् स्थिरजङ्गमांस्ते ॥ 56 ॥
दानाय नानाविधरूपकांस्ते
गृहाण दत्तान्मनसा मया वै ।
पदार्थभूतान् स्थिरजङ्गमांश्च
हेरम्ब मां तारय मोहभावात् ॥ 57 ॥
मन्दारपुष्पाणि शमीदलानि
दूर्वाङ्कुरांस्ते मनसा ददामि ।
हेरम्ब लम्बोदर दीनपाल
गृहाण भक्तं कुरु मां पदे ते ॥ 58 ॥
ततो हरिद्रामबिरं गुलालं
सिन्दूरकं ते परिकल्पयामि ।
सुवासितं वस्तु सुवासभूतै-
-र्गृहाण ब्रह्मेश्वर शोभनार्थम् ॥ 59 ॥
ततः शुकाद्याः शिवविष्णुमुख्या
इन्द्रादयः शेषमुखास्तथान्ये ।
मुनीन्द्रकाः सेवकभावयुक्ताः
सभासनस्थं प्रणमन्ति ढुण्ढिम् ॥ 60 ॥
वामाङ्गके शक्तियुता गणेशं
सिद्धिस्तु नानाविधसिद्धिभिस्तम् ।
अत्यन्तभावेन सुसेवते तु
मायास्वरूपा परमार्थभूता ॥ 61 ॥
गणेश्वरं दक्षिणभागसंस्था
बुद्धिः कलाभिश्च सुबोधिकाभिः ।
विद्याभिरेवं भजते परेश
मायासु साङ्ख्यप्रदचित्तरूपाः ॥ 62 ॥
प्रमोदमोदादयः पृष्ठभागे
गणेश्वरं भावयुता भजन्ते ।
भक्तेश्वरा मुद्गलशम्भुमुख्याः
शुकादयस्तं स्म पुरो भजन्ते ॥ 63 ॥
गन्धर्वमुख्या मधुरं जगुश्च
गणेशगीतं विविधस्वरूपम् ।
नृत्यं कलायुक्तमथो पुरस्ता-
-च्चक्रुस्तथा ह्यप्सरसो विचित्रम् ॥ 64 ॥
इत्यादिनानाविधभावयुक्तैः
संसेवितं विघ्नपतिं भजामि ।
चित्तेन ध्यात्वा तु निरञ्जनं वै
करोमि नानाविधदीपयुक्तम् ॥ 65 ॥
चतुर्भुजं पाशधरं गणेशं
तथाङ्कुशं दन्तयुतं तमेवम् ।
त्रिनेत्रयुक्तं त्वभयङ्करं तं
महोदरं चैकरदं गजास्यम् ॥ 66 ॥
सर्पोपवीतं गजकर्णधारं
विभूतिभिः सेवितपादपद्मम् ।
ध्यायेद्गणेशं विविधप्रकारैः
सुपूजितं शक्तियुतं परेशम् ॥ 67 ॥
ततो जपं वै मनसा करोमि
स्वमूलमन्त्रस्य विधानयुक्तम् ।
असङ्ख्यभूतं गणराज हस्ते
समर्पयाम्येव गृहाण ढुण्ढे ॥ 68 ॥
आरार्तिकां कर्पूरकादिभूता-
-मपारदीपां प्रकरोमि पूर्णाम् ।
चित्तेन लम्बोदर तां गृहाण
ह्यज्ञानध्वान्ताघहरां निजानाम् ॥ 69 ॥
वेदेषु विघ्नेश्वरकैः सुमन्त्रैः
सुमन्त्रितं पुष्पदलं प्रभूतम् ।
गृहाण चित्तेन मया प्रदत्त-
-मपारवृत्त्या त्वथ मन्त्रपुष्पम् ॥ 70 ॥
अपारवृत्या स्तुतिमेकदन्तं
गृहाण चित्तेन कृतां गणेश ।
युक्तां श्रुतिस्मार्तभवैः पुराणैः
सर्वैः परेशाधिपते मया ते ॥ 71 ॥
प्रदक्षिणा मानसकल्पितास्ता
गृहाण लम्बोदर भावयुक्ताः ।
सङ्ख्याविहीना विविधस्वरूपा
भक्तान् सदा रक्ष भवार्णवाद्वै ॥ 72 ॥
नतिं ततो विघ्नपते गृहाण
साष्टाङ्गकाद्यां विविधस्वरूपाम् ।
सङ्ख्याविहीनां मनसा कृतां ते
सिद्ध्या च बुद्ध्या परिपालयाशु ॥ 73 ॥
न्यूनातिरिक्तं तु मया कृतं चे-
-त्तदर्थमन्ते मनसा गृहाण ।
दूर्वाङ्कुरान्विघ्नपते प्रदत्तान्
सम्पूर्णमेवं कुरु पूजनं मे ॥ 74 ॥
क्षमस्व विघ्नाधिपते मदीयान्
सदापराधान् विविधस्वरूपान् ।
भक्तिं मदीयां सफलां कुरुष्व
सम्प्रार्थयामि मनसा गणेश ॥ 75 ॥
ततः प्रसन्नेन गजाननेन
दत्तं प्रसादं शिरसाभिवन्द्य ।
स्वमस्तके तं परिधारयामि
चित्तेन विघ्नेश्वरमानतोऽस्मि ॥ 76 ॥
उत्थाय विघ्नेश्वर एव तस्मा-
-द्गतस्ततस्त्वन्तरधानशक्त्या ।
शिवादयस्तं प्रणिपत्य सर्वे
गताः सुचित्तेन च चिन्तयामि ॥ 77 ॥
सर्वान्नमस्कृत्य ततोऽहमेव
भजामि चित्तेन गणाधिपं तम् ।
स्वस्थानमागत्य महानुभावै-
-र्भक्तैर्गणेशस्य च खेलयामि ॥ 78 ॥
एवं त्रिकालेषु गणाधिपं तं
चित्तेन नित्यं परिपूजयामि ।
तेनैव तुष्टः प्रददातु भावं
विश्वेश्वरो भक्तिमयं तु मह्यम् ॥ 79 ॥
गणेशपादोदकपानकं च
ह्युच्छिष्टगन्धस्य सुलेपनं तु ।
निर्माल्यसन्धारणकं सुभोज्यं
लम्बोदरस्यास्तु हि भुक्तशेषम् ॥ 80 ॥
यं यं करोम्येव तदेव दीक्षा
गणेश्वरस्यास्तु सदा गणेश ।
प्रसीद नित्यं तव पादभक्तं
कुरुष्व मां ब्रह्मपते दयालो ॥ 81 ॥
ततस्तु शय्यां परिकल्पयामि
मन्दारकार्पासकवस्त्रयुक्ताम् ।
सुवासपुष्पादिभिरर्चितां
ते गृहाण निद्रां कुरु विघ्नराज ॥ 82 ॥
सिद्ध्या च बुद्ध्या सहितं गणेश
सुनिद्रितं वीक्ष्य तथाहमेव ।
गत्वा स्ववासं च करोमि निद्रां
ध्यात्वा हृदि ब्रह्मपतिं तदीयः ॥ 83 ॥
एतादृशं सौख्यममोघशक्ते
देहि प्रभो मानसजं गणेश ।
मह्यं च तेनैव कृतार्थरूपो
भवामि भक्तिरसलालसोऽहम् ॥ 84 ॥
गार्ग्य उवाच ।
एवं नित्यं महाराज गृत्समदो महायशाः ।
चकार मानसीं पूजां योगीन्द्राणां गुरुः स्वयम् ॥ 85 ॥
य एतां मानसीं पूजां करिष्यति नरोत्तमः ।
पठिष्यति सदा सोऽपि गाणपत्यो भविष्यति ॥ 86 ॥
श्रावयिष्यति यो मर्त्यः श्रोष्यते भावसंयुतः ।
स क्रमेण महीपाल ब्रह्मभूतो भविष्यति ॥ 87 ॥
यं यमिच्छति तं तं वै सफलं तस्य जायते ।
अन्ते स्वानन्दगः सोऽपि योगिवन्द्यो भविष्यति ॥ 88 ॥
इति श्रीमदान्त्ये मौद्गल्ये गणेशमानसपूजा सम्पूर्णम् ।
gṛtsamada uvāca |
vighneśavīryāṇi vicitrakāṇi
bandījanairmāgadhakaiḥ smṛtāni |
śrutvā samuttiṣṭha gajānana tvaṃ
brāhme jaganmaṅgalakaṃ kuruṣva || 1 ||
evaṃ mayā prārthita vighnarāja-
-ścittena cotthāya bahirgaṇeśaḥ |
taṃ nirgataṃ vīkṣya namanti devāḥ
śambhvādayo yogimukhāstathāham || 2 ||
śaucādikaṃ te parikalpayāmi
heramba vai dantaviśuddhimevam |
vastreṇa samprokṣya mukhāravindaṃ
devaṃ sabhāyāṃ viniveśayāmi || 3 ||
dvijādisarvairabhivanditaṃ ca
śukādibhirmodasumodakādyaiḥ |
sambhāṣya cālokya samutthitaṃ taṃ
sumaṇḍapaṃ kalpya niveśayāmi || 4 ||
ratnaiḥ sudīptaiḥ pratibimbitaṃ taṃ
paśyāmi cittena vināyakaṃ ca |
tatrāsanaṃ ratnasuvarṇayuktaṃ
saṅkalpya devaṃ viniveśayāmi || 5 ||
siddhyā ca buddhyā saha vighnarāja
pādyaṃ kuru premabhareṇa sarvaiḥ |
suvāsitaṃ nīramatho gṛhāṇa
cittena dattaṃ ca sukhoṣṇabhāvam || 6 ||
tataḥ suvastreṇa gaṇeśamādau
samprokṣya dūrvādibhirarcayāmi |
cittena bhāvapriya dīnabandho
mano vilīnaṃ kuru te padābje || 7 ||
karpūrakailādisuvāsitaṃ tu
sukalpitaṃ toyamatho gṛhāṇa |
ācamya tenaiva gajānana tvaṃ
kṛpākaṭākṣeṇa vilokayāśu || 8 ||
pravālamuktāphalahāṭakādyaiḥ
susaṃskṛtaṃ hyantarabhāvakena |
anarghyamarghyaṃ saphalaṃ kuruṣva
mayā pradattaṃ gaṇarāja ḍhuṇḍhe || 9 ||
saugandhyayuktaṃ madhuparkamādyaṃ
saṅkalpitaṃ bhāvayutaṃ gṛhāṇa |
punastathācamya vināyaka tvaṃ
bhaktāṃśca bhakteśa surakṣayāśu || 10 ||
suvāsitaṃ campakajātikādyai-
-stailaṃ mayā kalpitameva ḍhuṇḍhe |
gṛhāṇa tena pravimardayāmi
sarvāṅgamevaṃ tava sevanāya || 11 ||
tataḥ sukhoṣṇena jalena cāha-
-manekatīrthāhṛtakena ḍhuṇḍhe |
cittena śuddhena ca snāpayāmi
snānaṃ mayā dattamatho gṛhāṇa || 12 ||
tataḥ payaḥsnānamacintyabhāva
gṛhāṇa toyasya tathā gaṇeśa |
punardadhisnānamanāmaya tvaṃ
cittena dattaṃ ca jalasya caiva || 13 ||
tato ghṛtasnānamapāravandya
sutīrthajaṃ vighnahara prasīda |
gṛhāṇa cittena sukalpitaṃ tu
tato madhusnānamatho jalasya || 14 ||
suśarkarāyuktamatho gṛhāṇa
snānaṃ mayā kalpitameva ḍhuṇḍhe |
tato jalasnānamaghāpahantṛ
vighneśa māyābhramaṃ vārayāśu || 15 ||
suyakṣapaṅkasthamatho gṛhāṇa
snānaṃ pareśādhipate tataśca |
kaumaṇḍalīsambhavajaṃ kuruṣva
viśuddhamevaṃ parikalpitaṃ tu || 16 ||
tatastu sūktairmanasā gaṇeśaṃ
sampūjya dūrvādibhiralpabhāvaiḥ |
apārakairmaṇḍalabhūtabrahma-
-ṇaspatyakaistaṃ hyabhiṣecayāmi || 17 ||
tataḥ suvastreṇa tu proñchanaṃ tvaṃ
gṛhāṇa cittena mayā sukalpitam |
tato viśuddhena jalena ḍhuṇḍhe
hyācāntamevaṃ kuru vighnarāja || 18 ||
agnau viśuddhe tu gṛhāṇa vastre
hyanarghyamaulye manasā mayā te |
datte paricchādya nijātmadehaṃ
tābhyāṃ mayūreśa janāṃśca pālaya || 19 ||
ācamya vighneśa punastathaiva
cittena dattaṃ mukhamuttarīyam |
gṛhāṇa bhaktapratipālaka tvaṃ
namo yathā tārakasaṃyutaṃ tu || 20 ||
yajñopavītaṃ triguṇasvarūpaṃ
sauvarṇamevaṃ hyahināthabhūtam |
bhāvena dattaṃ gaṇanātha tattvaṃ
gṛhāṇa bhaktoddhṛtikāraṇāya || 21 ||
ācāntamevaṃ manasā pradattaṃ
kuruṣva śuddhena jalena ḍhuṇḍhe |
punaśca kaumaṇḍalakena pāhi viśvaṃ
prabho khelakaraṃ sadā te || 22 ||
udyaddineśābhamatho gṛhāṇa
sindūrakaṃ te manasā pradattam |
sarvāṅgasaṃlepanamādarādvai
kuruṣva heramba ca tena pūrṇam || 23 ||
sahasraśīrṣaṃ manasā mayā tvaṃ
dattaṃ kirīṭaṃ tu suvarṇajaṃ vai |
anekaratnaiḥ khacitaṃ gṛhāṇa
brahmeśa te mastakaśobhanāya || 24 ||
vicitraratnaiḥ kanakena ḍhuṇḍhe
yutāni cittena mayā pareśa |
dattāni nānāpadakuṇḍalāni
gṛhāṇa śūrpaśrutibhūṣaṇāya || 25 ||
śuṇḍāvibhūṣārthamanantakhelin
suvarṇajaṃ kañcukamāgṛhāṇa |
ratnaiśca yuktaṃ manasā mayā ya-
-ddattaṃ prabho tatsaphalaṃ kuruṣva || 26 ||
suvarṇaratnaiśca yutāni ḍhuṇḍhe
sadaikadantābharaṇāni kalpya |
gṛhāṇa cūḍākṛtaye pareśa
dattāni dantasya ca śobhanārtham || 27 ||
ratnaiḥ suvarṇena kṛtāni tāni
gṛhāṇa catvāri mayā prakalpya |
sambhūṣaya tvaṃ kaṭakāni nātha
caturbhujeṣu hyaja vighnahārin || 28 ||
vicitraratnaiḥ khacitaṃ suvarṇa-
-sambhūtakaṃ gṛhya mayā pradattam |
tathāṅgulīṣvaṅgulikaṃ gaṇeśa
cittena saṃśobhaya tatpareśa || 29 ||
vicitraratnaiḥ khacitāni ḍhuṇḍhe
keyūrakāṇi hyatha kalpitāni |
suvarṇajāni pramathādhinātha
gṛhāṇa dattāni tu bāhuṣu tvam || 30 ||
pravālamuktāphalaratnajaistvaṃ
suvarṇasūtraiśca gṛhāṇa kaṇṭhe |
cittena dattā vividhāśca mālā
urodare śobhaya vighnarāja || 31 ||
candraṃ lalāṭe gaṇanātha pūrṇaṃ
vṛddhikṣayābhyāṃ tu vihīnamādyam |
saṃśobhaya tvaṃ varasaṃyutaṃ te
bhaktipriyatvaṃ prakaṭīkuruṣva || 32 ||
cintāmaṇiṃ cintitadaṃ pareśa
hṛddeśagaṃ jyotirmayaṃ kuruṣva |
maṇiṃ sadānandasukhapradaṃ ca
vighneśa dīnārthada pālayasva || 33 ||
nābhau phaṇīśaṃ ca sahasraśīrṣaṃ
saṃveṣṭanenaiva gaṇādhinātha |
bhaktaṃ subhūṣaṃ kuru bhūṣaṇena
varapradānaṃ saphalaṃ pareśa || 34 ||
kaṭītaṭe ratnasuvarṇayuktāṃ
kāñcīṃ sucittena ca dhārayāmi |
vighneśa jyotirgaṇadīpanīṃ te
prasīda bhaktaṃ kuru māṃ dayābdhe || 35 ||
heramba te ratnasuvarṇayukte
sunūpure mañjirake tathaiva |
sukiṅkiṇīnādayute subuddhyā
supādayoḥ śobhaya me pradatte || 36 ||
ityādi nānāvidhabhūṣaṇāni
tavecchayā mānasakalpitāni |
sambhūṣayāmyeva tvadaṅgakeṣu
vicitradhātuprabhavāni ḍhuṇḍhe || 37 ||
sucandanaṃ raktamamoghavīryaṃ
sugharṣitaṃ hyaṣṭakagandhamukhyaiḥ |
yuktaṃ mayā kalpitamekadanta
gṛhāṇa te tvaṅgavilepanārtham || 38 ||
lipteṣu vaicitryamathāṣṭagandhai-
-raṅgeṣu te'haṃ prakaromi citram |
prasīda cittena vināyaka tvaṃ
tataḥ suraktaṃ ravimeva phāle || 39 ||
ghṛtena vai kuṅkumakena raktān
sutaṇḍulāṃste parikalpayāmi |
phāle gaṇādhyakṣa gṛhāṇa pāhi
bhaktān subhaktipriya dīnabandho || 40 ||
gṛhāṇa bho campakamālatīni
jalapaṅkajāni sthalapaṅkajāni |
cittena dattāni ca mallikāni
puṣpāṇi nānāvidhavṛkṣajāni || 41 ||
puṣpopari tvaṃ manasā gṛhāṇa
heramba mandāraśamīdalāni |
mayā sucittena prakalpitāni
hyapārakāṇi praṇavākṛte tu || 42 ||
dūrvāṅkurānvai manasā pradattāṃ-
-stripañcapatrairyutakāṃśca snigdhān |
gṛhāṇa vighneśvara saṅkhyayā tvaṃ
hīnāṃśca sarvopari vakratuṇḍa || 43 ||
daśāṅgabhūtaṃ manasā mayā te
dhūpaṃ pradattaṃ gaṇarāja ḍhuṇḍhe |
gṛhāṇa saurabhyakaraṃ pareśa
siddhyā ca buddhyā saha bhaktapāla || 44 ||
dīpaṃ suvartyā yutamādarātte
dattaṃ mayā mānasakaṃ gaṇeśa |
gṛhāṇa nānāvidhajaṃ ghṛtādi-
-tailādisambhūtamamoghadṛṣṭe || 45 ||
bhojyaṃ ca lehyaṃ gaṇarāja peyaṃ
coṣyaṃ ca nānāvidhaṣaḍrasāḍhyam |
gṛhāṇa naivedyamatho mayā te
sukalpitaṃ puṣṭipate mahātman || 46 ||
suvāsitaṃ bhojanamadhyabhāge
jalaṃ mayā dattamatho gṛhāṇa |
kamaṇḍalusthaṃ manasā gaṇeśa
pibasva viśvādikatṛptikārin || 47 ||
tataḥ karodvartanakaṃ gṛhāṇa
saugandhyayuktaṃ mukhamārjanāya |
suvāsitenaiva sutīrthajena
sukalpitaṃ nātha gṛhāṇa ḍhuṇḍhe || 48 ||
punastathācamya suvāsitaṃ ca
dattaṃ mayā tīrthajalaṃ pibasva |
prakalpya vighneśa tataḥ paraṃ te
samproñchanaṃ hastamukhe karomi || 49 ||
drākṣādirambhāphalacūtakāni
khārjūrakārkandhukadāḍimāni |
susvādayuktāni mayā prakalpya
gṛhāṇa dattāni phalāni ḍhuṇḍhe || 50 ||
punarjalenaiva karādikaṃ te
saṅkṣālayāmi manasā gaṇeśa |
suvāsitaṃ toyamatho pibasva
mayā pradattaṃ manasā pareśa || 51 ||
aṣṭāṅgayuktaṃ gaṇanātha dattaṃ
tāmbūlakaṃ te manasā mayā vai |
gṛhāṇa vighneśvara bhāvayuktaṃ
sadā sakṛttuṇḍaviśodhanārtham || 52 ||
tato mayā kalpitake gaṇeśa
mahāsane ratnasuvarṇayukte |
mandārakārpāsakayuktavastrai-
-ranarghyasañchāditake prasīda || 53 ||
tatastvadīyāvaraṇaṃ pareśa
sampūjayāmi manasā yathāvat |
nānopacāraiḥ paramapriyaistu
tvatprītikāmārthamanāthabandho || 54 ||
gṛhāṇa lambodara dakṣiṇāṃ te
hyasaṅkhyabhūtāṃ manasā pradattām |
sauvarṇamudrādikamukhyabhāvāṃ
pāhi prabho viśvamidaṃ gaṇeśa || 55 ||
rājopacārānvividhāngṛhāṇa
hastyaśvachatrādikamādarādvai |
cittena dattān gaṇanātha ḍhuṇḍhe
hyapārasaṅkhyān sthirajaṅgamāṃste || 56 ||
dānāya nānāvidharūpakāṃste
gṛhāṇa dattānmanasā mayā vai |
padārthabhūtān sthirajaṅgamāṃśca
heramba māṃ tāraya mohabhāvāt || 57 ||
mandārapuṣpāṇi śamīdalāni
dūrvāṅkurāṃste manasā dadāmi |
heramba lambodara dīnapāla
gṛhāṇa bhaktaṃ kuru māṃ pade te || 58 ||
tato haridrāmabiraṃ gulālaṃ
sindūrakaṃ te parikalpayāmi |
suvāsitaṃ vastu suvāsabhūtai-
-rgṛhāṇa brahmeśvara śobhanārtham || 59 ||
tataḥ śukādyāḥ śivaviṣṇumukhyā
indrādayaḥ śeṣamukhāstathānye |
munīndrakāḥ sevakabhāvayuktāḥ
sabhāsanasthaṃ praṇamanti ḍhuṇḍhim || 60 ||
vāmāṅgake śaktiyutā gaṇeśaṃ
siddhistu nānāvidhasiddhibhistam |
atyantabhāvena susevate tu
māyāsvarūpā paramārthabhūtā || 61 ||
gaṇeśvaraṃ dakṣiṇabhāgasaṃsthā
buddhiḥ kalābhiśca subodhikābhiḥ |
vidyābhirevaṃ bhajate pareśa
māyāsu sāṅkhyapradacittarūpāḥ || 62 ||
pramodamodādayaḥ pṛṣṭhabhāge
gaṇeśvaraṃ bhāvayutā bhajante |
bhakteśvarā mudgalaśambhumukhyāḥ
śukādayastaṃ sma puro bhajante || 63 ||
gandharvamukhyā madhuraṃ jaguśca
gaṇeśagītaṃ vividhasvarūpam |
nṛtyaṃ kalāyuktamatho purastā-
-ccakrustathā hyapsaraso vicitram || 64 ||
ityādinānāvidhabhāvayuktaiḥ
saṃsevitaṃ vighnapatiṃ bhajāmi |
cittena dhyātvā tu nirañjanaṃ vai
karomi nānāvidhadīpayuktam || 65 ||
caturbhujaṃ pāśadharaṃ gaṇeśaṃ
tathāṅkuśaṃ dantayutaṃ tamevam |
trinetrayuktaṃ tvabhayaṅkaraṃ taṃ
mahodaraṃ caikaradaṃ gajāsyam || 66 ||
sarpopavītaṃ gajakarṇadhāraṃ
vibhūtibhiḥ sevitapādapadmam |
dhyāyedgaṇeśaṃ vividhaprakāraiḥ
supūjitaṃ śaktiyutaṃ pareśam || 67 ||
tato japaṃ vai manasā karomi
svamūlamantrasya vidhānayuktam |
asaṅkhyabhūtaṃ gaṇarāja haste
samarpayāmyeva gṛhāṇa ḍhuṇḍhe || 68 ||
ārārtikāṃ karpūrakādibhūtā-
-mapāradīpāṃ prakaromi pūrṇām |
cittena lambodara tāṃ gṛhāṇa
hyajñānadhvāntāghaharāṃ nijānām || 69 ||
vedeṣu vighneśvarakaiḥ sumantraiḥ
sumantritaṃ puṣpadalaṃ prabhūtam |
gṛhāṇa cittena mayā pradatta-
-mapāravṛttyā tvatha mantrapuṣpam || 70 ||
apāravṛtyā stutimekadantaṃ
gṛhāṇa cittena kṛtāṃ gaṇeśa |
yuktāṃ śrutismārtabhavaiḥ purāṇaiḥ
sarvaiḥ pareśādhipate mayā te || 71 ||
pradakṣiṇā mānasakalpitāstā
gṛhāṇa lambodara bhāvayuktāḥ |
saṅkhyāvihīnā vividhasvarūpā
bhaktān sadā rakṣa bhavārṇavādvai || 72 ||
natiṃ tato vighnapate gṛhāṇa
sāṣṭāṅgakādyāṃ vividhasvarūpām |
saṅkhyāvihīnāṃ manasā kṛtāṃ te
siddhyā ca buddhyā paripālayāśu || 73 ||
nyūnātiriktaṃ tu mayā kṛtaṃ ce-
-ttadarthamante manasā gṛhāṇa |
dūrvāṅkurānvighnapate pradattān
sampūrṇamevaṃ kuru pūjanaṃ me || 74 ||
kṣamasva vighnādhipate madīyān
sadāparādhān vividhasvarūpān |
bhaktiṃ madīyāṃ saphalāṃ kuruṣva
samprārthayāmi manasā gaṇeśa || 75 ||
tataḥ prasannena gajānanena
dattaṃ prasādaṃ śirasābhivandya |
svamastake taṃ paridhārayāmi
cittena vighneśvaramānato'smi || 76 ||
utthāya vighneśvara eva tasmā-
-dgatastatastvantaradhānaśaktyā |
śivādayastaṃ praṇipatya sarve
gatāḥ sucittena ca cintayāmi || 77 ||
sarvānnamaskṛtya tato'hameva
bhajāmi cittena gaṇādhipaṃ tam |
svasthānamāgatya mahānubhāvai-
-rbhaktairgaṇeśasya ca khelayāmi || 78 ||
evaṃ trikāleṣu gaṇādhipaṃ taṃ
cittena nityaṃ paripūjayāmi |
tenaiva tuṣṭaḥ pradadātu bhāvaṃ
viśveśvaro bhaktimayaṃ tu mahyam || 79 ||
gaṇeśapādodakapānakaṃ ca
hyucchiṣṭagandhasya sulepanaṃ tu |
nirmālyasandhāraṇakaṃ subhojyaṃ
lambodarasyāstu hi bhuktaśeṣam || 80 ||
yaṃ yaṃ karomyeva tadeva dīkṣā
gaṇeśvarasyāstu sadā gaṇeśa |
prasīda nityaṃ tava pādabhaktaṃ
kuruṣva māṃ brahmapate dayālo || 81 ||
tatastu śayyāṃ parikalpayāmi
mandārakārpāsakavastrayuktām |
suvāsapuṣpādibhirarcitāṃ
te gṛhāṇa nidrāṃ kuru vighnarāja || 82 ||
siddhyā ca buddhyā sahitaṃ gaṇeśa
sunidritaṃ vīkṣya tathāhameva |
gatvā svavāsaṃ ca karomi nidrāṃ
dhyātvā hṛdi brahmapatiṃ tadīyaḥ || 83 ||
etādṛśaṃ saukhyamamoghaśakte
dehi prabho mānasajaṃ gaṇeśa |
mahyaṃ ca tenaiva kṛtārtharūpo
bhavāmi bhaktirasalālaso'ham || 84 ||
gārgya uvāca |
evaṃ nityaṃ mahārāja gṛtsamado mahāyaśāḥ |
cakāra mānasīṃ pūjāṃ yogīndrāṇāṃ guruḥ svayam || 85 ||
ya etāṃ mānasīṃ pūjāṃ kariṣyati narottamaḥ |
paṭhiṣyati sadā so'pi gāṇapatyo bhaviṣyati || 86 ||
śrāvayiṣyati yo martyaḥ śroṣyate bhāvasaṃyutaḥ |
sa krameṇa mahīpāla brahmabhūto bhaviṣyati || 87 ||
yaṃ yamicchati taṃ taṃ vai saphalaṃ tasya jāyate |
ante svānandagaḥ so'pi yogivandyo bhaviṣyati || 88 ||
iti śrīmadāntye maudgalye gaṇeśamānasapūjā sampūrṇam |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.