ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଯୁଦ୍ଧକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ଚତୁଃଷଷ୍ଟିତମସ୍ସର୍ଗଃ ।
ତଦୁକ୍ତମତିକାଯସ୍ଯବଲିନୋବାହୁଶାଲିନଃ ।
କୁମ୍ଭକର୍ଣସ୍ଯଵଚନଂଶ୍ରୁତ୍ଵୋଵାଚମହୋଦରଃ ॥ 1 ॥
କୁମ୍ଭକର୍ଣକୁଲେଜାତୋଧୃଷ୍ଟଃପ୍ରାକୃତଦର୍ଶନଃ ।
ଅଵଲିପ୍ତୋ ନ ଶକ୍ନୋଷିକୃତ୍ଯଂସର୍ଵତ୍ରଵେଦିତୁମ୍ ॥ 2 ॥
ସ୍ଥାନଂଵୃଦ୍ଧିଂ ଚ ହାନି ଚ ଦେଶକାଲଵିଭାଗଵିତ୍ ।
ଆତ୍ମନଶ୍ଚପରେଷାଂ ଚ ବୁଧ୍ଯତେରାକ୍ଷସର୍ଷଭଃ ॥ 3 ॥
ଯତ୍ତୁଶକ୍ଯମ୍ବଲଵତାକର୍ତୁମ୍ପ୍ରାକୃତବୁଦ୍ଧିନା ।
ଅନୁପାସିତଵୃଦ୍ଧେନକଃକୁର୍ଯାତ୍ତାଦୃଶନ୍ନରଃ ॥ 4 ॥
ଯାଂସ୍ତୁଧର୍ମାର୍ଥକାମାଂସ୍ତ୍ଵମ୍ବ୍ରଵୀଷିପୃଥଗାଶ୍ରଯାନ୍ ।
ଅଵବୋଦ୍ଧୁଂସ୍ଵଭାଵେତାନ୍ନହିଲକ୍ଷଣମସ୍ତିତାନ୍ ॥ 5 ॥
କର୍ମଚୈଵହିସର୍ଵେଷାଙ୍କାରଣାନାମ୍ପ୍ରଯୋଜକମ୍ ।
ଶ୍ରେଯଃପାପୀଯସାଞ୍ଚାତ୍ରଫଲମ୍ଭଵତିକର୍ମଣାମ୍ ॥ 6 ॥
ନିଶ୍ଶ୍ରେଯସଫଲାଵେଵଧର୍ମାର୍ଥାଵିତରାଵପି ।
ଅଧର୍ମାନର୍ଥଯୋଃପ୍ରାପ୍ତିଃଫଲଂ ଚ ପ୍ରତ୍ଯଵାଯିକମ୍ ॥ 7 ॥
ଐହଲୌକିକପାରକ୍ଯଙ୍କର୍ମପୁମ୍ଭିର୍ନିଷେଵ୍ଯତେ ।
କର୍ମାଣ୍ଯପିତୁକଲ୍ଯାନିଲଭତେକାମମାସ୍ଥିତଃ ॥ 8 ॥
ତତ୍ରକ୍ଲୁପ୍ତମିଦଂରାଜ୍ଞାହୃଦିକାର୍ଯମ୍ମତଂ ଚ ନଃ ।
ଶତ୍ରୌହିସାହସଂଯତ୍ସ୍ଯାତ୍କିମିଵାତ୍ରାପନୀଯତେ ॥ 9 ॥
ଏକସ୍ଯୈଵାଭିଯାନେତୁହେତୁର୍ଯଃକଥିତସ୍ତ୍ଵଯା ।
ତତ୍ରାପ୍ଯନୁପପନ୍ନନ୍ତେଵକ୍ଷ୍ଯାମିଯଦସାଧୁ ଚ ॥ 10 ॥
ଯେନପୂର୍ଵଞ୍ଜନସ୍ଥାନେବହଵୋଽତିବଲାହତାଃ ।
ରାକ୍ଷସାରାଘଵନ୍ତନ୍ତ୍ଵଙ୍କଥମେକୋଜଯିଷ୍ଯସି ॥ 11 ॥
ଯେପୁରାନିର୍ଜିତାସ୍ତେନଜନସ୍ଥାନେମହୌଜସଃ ।
ରାକ୍ଷସାଂସ୍ତାନ୍ପୁରେସର୍ଵାନ୍ଭୀତାନଦ୍ଯାପିପଶ୍ଯସି ॥ 12 ॥
ତଂସିଂହମିଵସଙ୍କ୍ରୁଦ୍ଧଂରାମନ୍ଦଶରଥାତ୍ମଜମ୍ ।
ସର୍ପଂସୁପ୍ତମିଵବୁଦ୍ଧ୍ଯପ୍ରବୋଧଯିତୁମିଚ୍ଛସି ॥ 13 ॥
ଜ୍ଵଲନ୍ତନ୍ତେଜସାନିତ୍ଯଙ୍କ୍ରୋଧେନ ଚ ଦୁରାସଦମ୍ ।
କସ୍ତମ୍ମୃତ୍ଯୁମିଵାସହ୍ଯମାସାଦଯିତୁମର୍ହତି ॥ 14 ॥
ସଂଶଯସ୍ଥମିଦଂସର୍ଵଂଶତ୍ରୋଃପ୍ରତିସମାସନେ ।
ଏକସ୍ଯଗମନନ୍ତତ୍ର ନ ହିମେରୋଚତେଭୃଶମ୍ ॥ 15 ॥
ହୀନାର୍ଥସ୍ତୁସମୃଦ୍ଧାର୍ଥଙ୍କୋରିପୁମ୍ପ୍ରାକୃତଂଯଥା ।
ନିଶ୍ଚିତ୍ଯଜୀଵିତତ୍ଯାଗେଵଶମାନେତୁମିଚ୍ଛତି ॥ 16 ॥
ଯସ୍ଯନାସ୍ତିମନୁଷ୍ଯେଷୁସଦୃଶୋରାକ୍ଷସୋତ୍ତମ ।
କଥମାଶଂସସେଯୋଦ୍ଧୁନ୍ତୁଲ୍ଯେନେନ୍ଦ୍ରଵିଵସ୍ଵତୋଃ ॥ 17 ॥
ଏଵମୁକ୍ତ୍ଵାତୁସମ୍ରବ୍ଦଃକୁମ୍ଭକର୍ଣମ୍ମହୋଦରଃ ।
ଉଵାଚରକ୍ଷସାମ୍ମଧ୍ଯେରାଵଣଂଲୋକରାଵଣମ୍ ॥ 18 ॥
ଲବ୍ଧ୍ଵାପୁନସ୍ତ୍ଵଂଵୈଦେହୀଙ୍କିମର୍ଥଂସମ୍ପ୍ରଜଲ୍ପସି ।
ଯଦୀଚ୍ଛସିତଦାସୀତାଵଶଗାତେଭଵିଷ୍ଯତି ॥ 19 ॥
ଦୃଷ୍ଟଃକଶ୍ଚଦୁପାଯୋମେସୀତୋପସ୍ଥାନକାରକଃ ।
ରୁଚିତଶ୍ଚେତ୍ସ୍ଵଯାବୁଧ୍ଯାରାକ୍ଷସେନ୍ଦ୍ର ତଂଶୃଣୁ ॥ 20 ॥
ଅହନ୍ଦ୍ଵିଜିହ୍ଵସ୍ସମ୍ହ୍ରାଦୀକୁମ୍ଭକର୍ଣୋଵିତର୍ଦନଃ ।
ପଞ୍ଚରାମଵଧାଯୈତେନିର୍ଯାନ୍ତ୍ଵିତ୍ଯଵଘୋଷଯ ॥ 21 ॥
ତତୋଗତ୍ଵାଵଯଂଯୁଦ୍ଧନ୍ଦାସ୍ଯାମସ୍ତସ୍ଯଯତ୍ନତଃ ।
ଜେଷ୍ଯାମୋଯଦିତେଶତ୍ରୂନ୍ନୋପାଯୈଃକୃତ୍ଯମସ୍ତିନଃ ॥ 22 ॥
ଅଥଜୀଵତିନଶ୍ଶତ୍ରୁର୍ଵଯଂ ଚ କୃତସମ୍ଯୁଗାଃ ।
ତତସ୍ତଦଭିପତ୍ସ୍ଯାମୋମନସାଯତ୍ସମୀକ୍ଷିତମ୍ ॥ 23 ॥
ଵଯଂଯୁଦ୍ଧାଦିହେଷ୍ଯାମୋରୁଧିରେଣସମୁକ୍ଷିତାଃ ।
ଵିଦାର୍ଯସ୍ଵତନୁମ୍ବାଣୈରାମନାମାଙ୍କିତୈଶ୍ଶିତୈଃ ॥ 24 ॥
ଭକ୍ଷିତୋରାଘଵୋଽସ୍ମାଭିର୍ଲକ୍ଷ୍ମଣଶ୍ଚେତିଵାଦିନଃ ।
ତଵପାଦୌଗ୍ରହୀଷ୍ଯାମସ୍ତ୍ଵନ୍ନଃକାମମ୍ପ୍ରପୂରଯ ॥ 25 ॥
ଭକ୍ଷିତୋ ରାଘଵୋଽସ୍ମାଭିର୍ଲକ୍ଷ୍ମଣଶ୍ଚେତି ଵାଦିନଃ ।
ତଵ ପାଦୌ ଗ୍ରହୀଷ୍ଯାମସ୍ତ୍ଵଂ ନଃ କାମ ପ୍ରପୂରଯ ॥ 26 ॥
ପ୍ରୀତୋନାମତତୋଭୂତ୍ଵାଭୃତ୍ଯାନାନ୍ତ୍ଵମରିନ୍ଦମ ।
ଭୋଗାଂଶ୍ଚପରିଵାରାଂଶ୍ଚକାମାଂଶ୍ଚଵସୁଦାପଯ ॥ 27 ॥
ତତୋମାଲ୍ଯାନିଵାସାଂସିଵୀରାଣାମନୁଲେପନମ୍ ।
ପେଯଂ ଚ ବହୁଯୋଧେଭ୍ଯସ୍ସ୍ଵଯଂ ଚ ମୁଦିତଃପିବ ॥ 28 ॥
ତତୋଽସ୍ମିନ୍ ବହୁଲୀଭୂତେକୌଲୀନେସର୍ଵତୋଗତେ ।
ଭକ୍ଷିତସ୍ସସୁହୃଦ୍ରାମୋରାକ୍ଷସୈରିତିଵିଶ୍ରୁତେ ॥ 29 ॥
ପ୍ରଵିଶ୍ଯାଶ୍ଵାସ୍ଯଚାପିତ୍ଵଂସୀତାଂରହସିସାନ୍ତ୍ଵଯ ।
ଧନଧାନ୍ଯୈଶ୍ଚକାମୈଶ୍ଚରତ୍ନୈଶ୍ଚାନାମ୍ପ୍ରଲୋଭଯ ॥ 30 ॥
ଅନଯୋପଧଯାରାଜନ୍ ଭଯଶୋକାନୁବନ୍ଧଯା ।
ଅକାମାତ୍ଵଦ୍ଵଶଂସୀତାନଷ୍ଟନାଥାଭଵିଷ୍ଯତି ॥ 31 ॥
ଞ୍ଜନୀଯମ୍ହିଭର୍ତାରଂଵିନଷ୍ଟମଵଗମ୍ଯସା ।
ନୈରାଶ୍ଯାତ୍ ସ୍ତ୍ରୀଲଘୁତ୍ଵାଚ୍ଚତ୍ଵଦ୍ଵଶମ୍ପ୍ରତିପତ୍ସ୍ଯତେ ॥ 32 ॥
ସାପୁରାସୁଖସମ୍ଵୃଦ୍ଧାସୁଖାର୍ହାଦୁଃଖକର୍ଶିତା ।
ତ୍ଵଯ୍ଯଧୀନଂସୁଖଞ୍ଜ୍ଞାତ୍ଵାସର୍ଵଥୋଗମିଷ୍ଯତି ॥ 33 ॥
ଏତତ୍ସୁନୀତମ୍ମମଦର୍ଶନେନରାମଂହିଦୃଷ୍ଟଵୈଭଵେଦନର୍ଧଃ ।
ଇହୈଵତେସେତ୍ସ୍ଯତିମୋତ୍ସୁକୋଭୂର୍ମହାନଯୁଦ୍ଧେନସୁଖସ୍ଯଲାଭଃ ॥ 34 ॥
ଅଦୃଷ୍ଟସୈନ୍ଯୋହ୍ଯନଵାପ୍ତସଂଶଯୋରିପୂନଯୁଦ୍ଧେନଜଯନ୍ ଜନାଧିପ ।
ଯଶଶ୍ଚପୁଣ୍ଯଂ ଚ ମହନ୍ମହୀପତେଶ୍ରଶିଯଂ ଚ କୀର୍ତିଂ ଚ ଚିରମ୍ ॥ 35 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଯୁଦ୍ଧକାଣ୍ଡେ ଚତୁଃଷଷ୍ଟିତମସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha catuḥṣaṣṭitamassargaḥ |
taduktamatikāyasyabalinobāhuśālinaḥ |
kumbhakarṇasyavacanaṃśrutvovācamahodaraḥ || 1 ||
kumbhakarṇakulejātodhṛṣṭaḥprākṛtadarśanaḥ |
avalipto na śaknoṣikṛtyaṃsarvatraveditum || 2 ||
sthānaṃvṛddhiṃ ca hāni ca deśakālavibhāgavit |
ātmanaścapareṣāṃ ca budhyaterākṣasarṣabhaḥ || 3 ||
yattuśakyambalavatākartumprākṛtabuddhinā |
anupāsitavṛddhenakaḥkuryāttādṛśannaraḥ || 4 ||
yāṃstudharmārthakāmāṃstvambravīṣipṛthagāśrayān |
avaboddhuṃsvabhāvetānnahilakṣaṇamastitān || 5 ||
karmacaivahisarveṣāṅkāraṇānāmprayojakam |
śreyaḥpāpīyasāñcātraphalambhavatikarmaṇām || 6 ||
niśśreyasaphalāvevadharmārthāvitarāvapi |
adharmānarthayoḥprāptiḥphalaṃ ca pratyavāyikam || 7 ||
aihalaukikapārakyaṅkarmapumbhirniṣevyate |
karmāṇyapitukalyānilabhatekāmamāsthitaḥ || 8 ||
tatrakluptamidaṃrājñāhṛdikāryammataṃ ca naḥ |
śatrauhisāhasaṃyatsyātkimivātrāpanīyate || 9 ||
ekasyaivābhiyānetuheturyaḥkathitastvayā |
tatrāpyanupapannantevakṣyāmiyadasādhu ca || 10 ||
yenapūrvañjanasthānebahavo'tibalāhatāḥ |
rākṣasārāghavantantvaṅkathamekojayiṣyasi || 11 ||
yepurānirjitāstenajanasthānemahaujasaḥ |
rākṣasāṃstānpuresarvānbhītānadyāpipaśyasi || 12 ||
taṃsiṃhamivasaṅkruddhaṃrāmandaśarathātmajam |
sarpaṃsuptamivabuddhyaprabodhayitumicchasi || 13 ||
jvalantantejasānityaṅkrodhena ca durāsadam |
kastammṛtyumivāsahyamāsādayitumarhati || 14 ||
saṃśayasthamidaṃsarvaṃśatroḥpratisamāsane |
ekasyagamanantatra na himerocatebhṛśam || 15 ||
hīnārthastusamṛddhārthaṅkoripumprākṛtaṃyathā |
niścityajīvitatyāgevaśamānetumicchati || 16 ||
yasyanāstimanuṣyeṣusadṛśorākṣasottama |
kathamāśaṃsaseyoddhuntulyenendravivasvatoḥ || 17 ||
evamuktvātusamrabdaḥkumbhakarṇammahodaraḥ |
uvācarakṣasāmmadhyerāvaṇaṃlokarāvaṇam || 18 ||
labdhvāpunastvaṃvaidehīṅkimarthaṃsamprajalpasi |
yadīcchasitadāsītāvaśagātebhaviṣyati || 19 ||
dṛṣṭaḥkaścadupāyomesītopasthānakārakaḥ |
rucitaścetsvayābudhyārākṣasendra taṃśṛṇu || 20 ||
ahandvijihvassamhrādīkumbhakarṇovitardanaḥ |
pañcarāmavadhāyaiteniryāntvityavaghoṣaya || 21 ||
tatogatvāvayaṃyuddhandāsyāmastasyayatnataḥ |
jeṣyāmoyaditeśatrūnnopāyaiḥkṛtyamastinaḥ || 22 ||
athajīvatinaśśatrurvayaṃ ca kṛtasamyugāḥ |
tatastadabhipatsyāmomanasāyatsamīkṣitam || 23 ||
vayaṃyuddhādiheṣyāmorudhireṇasamukṣitāḥ |
vidāryasvatanumbāṇairāmanāmāṅkitaiśśitaiḥ || 24 ||
bhakṣitorāghavo'smābhirlakṣmaṇaścetivādinaḥ |
tavapādaugrahīṣyāmastvannaḥkāmamprapūraya || 25 ||
bhakṣito rāghavo'smābhirlakṣmaṇaśceti vādinaḥ |
tava pādau grahīṣyāmastvaṃ naḥ kāma prapūraya || 26 ||
prītonāmatatobhūtvābhṛtyānāntvamarindama |
bhogāṃścaparivārāṃścakāmāṃścavasudāpaya || 27 ||
tatomālyānivāsāṃsivīrāṇāmanulepanam |
peyaṃ ca bahuyodhebhyassvayaṃ ca muditaḥpiba || 28 ||
tato'smin bahulībhūtekaulīnesarvatogate |
bhakṣitassasuhṛdrāmorākṣasairitiviśrute || 29 ||
praviśyāśvāsyacāpitvaṃsītāṃrahasisāntvaya |
dhanadhānyaiścakāmaiścaratnaiścānāmpralobhaya || 30 ||
anayopadhayārājan bhayaśokānubandhayā |
akāmātvadvaśaṃsītānaṣṭanāthābhaviṣyati || 31 ||
ñjanīyamhibhartāraṃvinaṣṭamavagamyasā |
nairāśyāt strīlaghutvāccatvadvaśampratipatsyate || 32 ||
sāpurāsukhasamvṛddhāsukhārhāduḥkhakarśitā |
tvayyadhīnaṃsukhañjñātvāsarvathogamiṣyati || 33 ||
etatsunītammamadarśanenarāmaṃhidṛṣṭavaibhavedanardhaḥ |
ihaivatesetsyatimotsukobhūrmahānayuddhenasukhasyalābhaḥ || 34 ||
adṛṣṭasainyohyanavāptasaṃśayoripūnayuddhenajayan janādhipa |
yaśaścapuṇyaṃ ca mahanmahīpateśraśiyaṃ ca kīrtiṃ ca ciram || 35 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe catuḥṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे युद्धकाण्डम् ।
अथ चतुःषष्टितमस्सर्गः ।
तदुक्तमतिकायस्यबलिनोबाहुशालिनः ।
कुम्भकर्णस्यवचनंश्रुत्वोवाचमहोदरः ॥ 1 ॥
कुम्भकर्णकुलेजातोधृष्टःप्राकृतदर्शनः ।
अवलिप्तो न शक्नोषिकृत्यंसर्वत्रवेदितुम् ॥ 2 ॥
स्थानंवृद्धिं च हानि च देशकालविभागवित् ।
आत्मनश्चपरेषां च बुध्यतेराक्षसर्षभः ॥ 3 ॥
यत्तुशक्यम्बलवताकर्तुम्प्राकृतबुद्धिना ।
अनुपासितवृद्धेनकःकुर्यात्तादृशन्नरः ॥ 4 ॥
यांस्तुधर्मार्थकामांस्त्वम्ब्रवीषिपृथगाश्रयान् ।
अवबोद्धुंस्वभावेतान्नहिलक्षणमस्तितान् ॥ 5 ॥
कर्मचैवहिसर्वेषाङ्कारणानाम्प्रयोजकम् ।
श्रेयःपापीयसाञ्चात्रफलम्भवतिकर्मणाम् ॥ 6 ॥
निश्श्रेयसफलावेवधर्मार्थावितरावपि ।
अधर्मानर्थयोःप्राप्तिःफलं च प्रत्यवायिकम् ॥ 7 ॥
ऐहलौकिकपारक्यङ्कर्मपुम्भिर्निषेव्यते ।
कर्माण्यपितुकल्यानिलभतेकाममास्थितः ॥ 8 ॥
तत्रक्लुप्तमिदंराज्ञाहृदिकार्यम्मतं च नः ।
शत्रौहिसाहसंयत्स्यात्किमिवात्रापनीयते ॥ 9 ॥
एकस्यैवाभियानेतुहेतुर्यःकथितस्त्वया ।
तत्राप्यनुपपन्नन्तेवक्ष्यामियदसाधु च ॥ 10 ॥
येनपूर्वञ्जनस्थानेबहवोऽतिबलाहताः ।
राक्षसाराघवन्तन्त्वङ्कथमेकोजयिष्यसि ॥ 11 ॥
येपुरानिर्जितास्तेनजनस्थानेमहौजसः ।
राक्षसांस्तान्पुरेसर्वान्भीतानद्यापिपश्यसि ॥ 12 ॥
तंसिंहमिवसङ्क्रुद्धंरामन्दशरथात्मजम् ।
सर्पंसुप्तमिवबुद्ध्यप्रबोधयितुमिच्छसि ॥ 13 ॥
ज्वलन्तन्तेजसानित्यङ्क्रोधेन च दुरासदम् ।
कस्तम्मृत्युमिवासह्यमासादयितुमर्हति ॥ 14 ॥
संशयस्थमिदंसर्वंशत्रोःप्रतिसमासने ।
एकस्यगमनन्तत्र न हिमेरोचतेभृशम् ॥ 15 ॥
हीनार्थस्तुसमृद्धार्थङ्कोरिपुम्प्राकृतंयथा ।
निश्चित्यजीवितत्यागेवशमानेतुमिच्छति ॥ 16 ॥
यस्यनास्तिमनुष्येषुसदृशोराक्षसोत्तम ।
कथमाशंससेयोद्धुन्तुल्येनेन्द्रविवस्वतोः ॥ 17 ॥
एवमुक्त्वातुसम्रब्दःकुम्भकर्णम्महोदरः ।
उवाचरक्षसाम्मध्येरावणंलोकरावणम् ॥ 18 ॥
लब्ध्वापुनस्त्वंवैदेहीङ्किमर्थंसम्प्रजल्पसि ।
यदीच्छसितदासीतावशगातेभविष्यति ॥ 19 ॥
दृष्टःकश्चदुपायोमेसीतोपस्थानकारकः ।
रुचितश्चेत्स्वयाबुध्याराक्षसेन्द्र तंशृणु ॥ 20 ॥
अहन्द्विजिह्वस्सम्ह्रादीकुम्भकर्णोवितर्दनः ।
पञ्चरामवधायैतेनिर्यान्त्वित्यवघोषय ॥ 21 ॥
ततोगत्वावयंयुद्धन्दास्यामस्तस्ययत्नतः ।
जेष्यामोयदितेशत्रून्नोपायैःकृत्यमस्तिनः ॥ 22 ॥
अथजीवतिनश्शत्रुर्वयं च कृतसम्युगाः ।
ततस्तदभिपत्स्यामोमनसायत्समीक्षितम् ॥ 23 ॥
वयंयुद्धादिहेष्यामोरुधिरेणसमुक्षिताः ।
विदार्यस्वतनुम्बाणैरामनामाङ्कितैश्शितैः ॥ 24 ॥
भक्षितोराघवोऽस्माभिर्लक्ष्मणश्चेतिवादिनः ।
तवपादौग्रहीष्यामस्त्वन्नःकामम्प्रपूरय ॥ 25 ॥
भक्षितो राघवोऽस्माभिर्लक्ष्मणश्चेति वादिनः ।
तव पादौ ग्रहीष्यामस्त्वं नः काम प्रपूरय ॥ 26 ॥
प्रीतोनामततोभूत्वाभृत्यानान्त्वमरिन्दम ।
भोगांश्चपरिवारांश्चकामांश्चवसुदापय ॥ 27 ॥
ततोमाल्यानिवासांसिवीराणामनुलेपनम् ।
पेयं च बहुयोधेभ्यस्स्वयं च मुदितःपिब ॥ 28 ॥
ततोऽस्मिन् बहुलीभूतेकौलीनेसर्वतोगते ।
भक्षितस्ससुहृद्रामोराक्षसैरितिविश्रुते ॥ 29 ॥
प्रविश्याश्वास्यचापित्वंसीतांरहसिसान्त्वय ।
धनधान्यैश्चकामैश्चरत्नैश्चानाम्प्रलोभय ॥ 30 ॥
अनयोपधयाराजन् भयशोकानुबन्धया ।
अकामात्वद्वशंसीतानष्टनाथाभविष्यति ॥ 31 ॥
ञ्जनीयम्हिभर्तारंविनष्टमवगम्यसा ।
नैराश्यात् स्त्रीलघुत्वाच्चत्वद्वशम्प्रतिपत्स्यते ॥ 32 ॥
सापुरासुखसम्वृद्धासुखार्हादुःखकर्शिता ।
त्वय्यधीनंसुखञ्ज्ञात्वासर्वथोगमिष्यति ॥ 33 ॥
एतत्सुनीतम्ममदर्शनेनरामंहिदृष्टवैभवेदनर्धः ।
इहैवतेसेत्स्यतिमोत्सुकोभूर्महानयुद्धेनसुखस्यलाभः ॥ 34 ॥
अदृष्टसैन्योह्यनवाप्तसंशयोरिपूनयुद्धेनजयन् जनाधिप ।
यशश्चपुण्यं च महन्महीपतेश्रशियं च कीर्तिं च चिरम् ॥ 35 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये युद्धकाण्डे चतुःषष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha catuḥṣaṣṭitamassargaḥ |
taduktamatikāyasyabalinobāhuśālinaḥ |
kumbhakarṇasyavacanaṃśrutvovācamahodaraḥ || 1 ||
kumbhakarṇakulejātodhṛṣṭaḥprākṛtadarśanaḥ |
avalipto na śaknoṣikṛtyaṃsarvatraveditum || 2 ||
sthānaṃvṛddhiṃ ca hāni ca deśakālavibhāgavit |
ātmanaścapareṣāṃ ca budhyaterākṣasarṣabhaḥ || 3 ||
yattuśakyambalavatākartumprākṛtabuddhinā |
anupāsitavṛddhenakaḥkuryāttādṛśannaraḥ || 4 ||
yāṃstudharmārthakāmāṃstvambravīṣipṛthagāśrayān |
avaboddhuṃsvabhāvetānnahilakṣaṇamastitān || 5 ||
karmacaivahisarveṣāṅkāraṇānāmprayojakam |
śreyaḥpāpīyasāñcātraphalambhavatikarmaṇām || 6 ||
niśśreyasaphalāvevadharmārthāvitarāvapi |
adharmānarthayoḥprāptiḥphalaṃ ca pratyavāyikam || 7 ||
aihalaukikapārakyaṅkarmapumbhirniṣevyate |
karmāṇyapitukalyānilabhatekāmamāsthitaḥ || 8 ||
tatrakluptamidaṃrājñāhṛdikāryammataṃ ca naḥ |
śatrauhisāhasaṃyatsyātkimivātrāpanīyate || 9 ||
ekasyaivābhiyānetuheturyaḥkathitastvayā |
tatrāpyanupapannantevakṣyāmiyadasādhu ca || 10 ||
yenapūrvañjanasthānebahavo'tibalāhatāḥ |
rākṣasārāghavantantvaṅkathamekojayiṣyasi || 11 ||
yepurānirjitāstenajanasthānemahaujasaḥ |
rākṣasāṃstānpuresarvānbhītānadyāpipaśyasi || 12 ||
taṃsiṃhamivasaṅkruddhaṃrāmandaśarathātmajam |
sarpaṃsuptamivabuddhyaprabodhayitumicchasi || 13 ||
jvalantantejasānityaṅkrodhena ca durāsadam |
kastammṛtyumivāsahyamāsādayitumarhati || 14 ||
saṃśayasthamidaṃsarvaṃśatroḥpratisamāsane |
ekasyagamanantatra na himerocatebhṛśam || 15 ||
hīnārthastusamṛddhārthaṅkoripumprākṛtaṃyathā |
niścityajīvitatyāgevaśamānetumicchati || 16 ||
yasyanāstimanuṣyeṣusadṛśorākṣasottama |
kathamāśaṃsaseyoddhuntulyenendravivasvatoḥ || 17 ||
evamuktvātusamrabdaḥkumbhakarṇammahodaraḥ |
uvācarakṣasāmmadhyerāvaṇaṃlokarāvaṇam || 18 ||
labdhvāpunastvaṃvaidehīṅkimarthaṃsamprajalpasi |
yadīcchasitadāsītāvaśagātebhaviṣyati || 19 ||
dṛṣṭaḥkaścadupāyomesītopasthānakārakaḥ |
rucitaścetsvayābudhyārākṣasendra taṃśṛṇu || 20 ||
ahandvijihvassamhrādīkumbhakarṇovitardanaḥ |
pañcarāmavadhāyaiteniryāntvityavaghoṣaya || 21 ||
tatogatvāvayaṃyuddhandāsyāmastasyayatnataḥ |
jeṣyāmoyaditeśatrūnnopāyaiḥkṛtyamastinaḥ || 22 ||
athajīvatinaśśatrurvayaṃ ca kṛtasamyugāḥ |
tatastadabhipatsyāmomanasāyatsamīkṣitam || 23 ||
vayaṃyuddhādiheṣyāmorudhireṇasamukṣitāḥ |
vidāryasvatanumbāṇairāmanāmāṅkitaiśśitaiḥ || 24 ||
bhakṣitorāghavo'smābhirlakṣmaṇaścetivādinaḥ |
tavapādaugrahīṣyāmastvannaḥkāmamprapūraya || 25 ||
bhakṣito rāghavo'smābhirlakṣmaṇaśceti vādinaḥ |
tava pādau grahīṣyāmastvaṃ naḥ kāma prapūraya || 26 ||
prītonāmatatobhūtvābhṛtyānāntvamarindama |
bhogāṃścaparivārāṃścakāmāṃścavasudāpaya || 27 ||
tatomālyānivāsāṃsivīrāṇāmanulepanam |
peyaṃ ca bahuyodhebhyassvayaṃ ca muditaḥpiba || 28 ||
tato'smin bahulībhūtekaulīnesarvatogate |
bhakṣitassasuhṛdrāmorākṣasairitiviśrute || 29 ||
praviśyāśvāsyacāpitvaṃsītāṃrahasisāntvaya |
dhanadhānyaiścakāmaiścaratnaiścānāmpralobhaya || 30 ||
anayopadhayārājan bhayaśokānubandhayā |
akāmātvadvaśaṃsītānaṣṭanāthābhaviṣyati || 31 ||
ñjanīyamhibhartāraṃvinaṣṭamavagamyasā |
nairāśyāt strīlaghutvāccatvadvaśampratipatsyate || 32 ||
sāpurāsukhasamvṛddhāsukhārhāduḥkhakarśitā |
tvayyadhīnaṃsukhañjñātvāsarvathogamiṣyati || 33 ||
etatsunītammamadarśanenarāmaṃhidṛṣṭavaibhavedanardhaḥ |
ihaivatesetsyatimotsukobhūrmahānayuddhenasukhasyalābhaḥ || 34 ||
adṛṣṭasainyohyanavāptasaṃśayoripūnayuddhenajayan janādhipa |
yaśaścapuṇyaṃ ca mahanmahīpateśraśiyaṃ ca kīrtiṃ ca ciram || 35 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe catuḥṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.