ଅଧ୍ଯାଯ 1
ଵଲ୍ଲୀ 1
ଓଁ ଉଶନ୍ ହ ଵୈ ଵାଜଶ୍ରଵସ-ସ୍ସର୍ଵଵେଦସ-ନ୍ଦଦୌ।
ତସ୍ଯ ହ ନଚିକେତା ନାମ ପୁତ୍ର ଆସ ॥1॥
ତଂ ହ କୁମାରଂ ସନ୍ତ-ନ୍ଦକ୍ଷିଣାସୁ ନୀଯମାନାସୁ ଶ୍ରଦ୍ଧା-ଽଽଵିଵେଶ। ସୋ-ଽମନ୍ଯତ ॥2॥
ପୀତୋଦକା ଜଗ୍ଧତୃଣା ଦୁଗ୍ଧଦୋହା ନିରିନ୍ଦ୍ରିଯାଃ।
ଅନନ୍ଦା ନାମ ତେ ଲୋକାସ୍ତାନ୍ସ ଗଚ୍ଛତି ତା ଦଦତ୍ ॥3॥
ସ ହୋଵାଚ ପିତର-ନ୍ତତ କସ୍ମୈ ମା-ନ୍ଦାସ୍ଯସୀତି।
ଦ୍ଵିତୀଯ-ନ୍ତୃତୀଯ-ନ୍ତଂ ହୋଵାଚ ମୃତ୍ଯଵେ ତ୍ଵା ଦଦାମୀତି ॥4॥
ବହୂନାମେମି ପ୍ରଥମୋ ବହୂନାମେମି ମଧ୍ଯମଃ।
କିଂ ସ୍ଵିଦ୍ଯମସ୍ଯ କର୍ତଵ୍ଯଂ-ଯଁନ୍ମଯାଦ୍ଯ କରିଷ୍ଯତି ॥5॥
ଅନୁପଶ୍ଯ ଯଥା ପୂର୍ଵେ ପ୍ରତିପଶ୍ଯ ତଥା-ଽପରେ।
ସସ୍ଯମିଵ ମର୍ତ୍ଯଃ ପଚ୍ଯତେ ସସ୍ଯମିଵାଜାଯତେ ପୁନଃ ॥6॥
ଵୈଶ୍ଵାନରଃ ପ୍ରଵିଶତ୍ଯତିଥିର୍ବ୍ରାହ୍ମଣୋ ଗୃହାନ୍।
ତସ୍ଯୈତାଂ ଶାନ୍ତି-ଙ୍କୁର୍ଵନ୍ତି ହର ଵୈଵସ୍ଵତୋଦକମ୍ ॥7॥
ଆଶାପ୍ରତୀକ୍ଷେ ସଙ୍ଗତଂ ସୂନୃତା-ଞ୍ଚେଷ୍ଟାପୂର୍ଵେ ପୁତ୍ରପଶୂଂଶ୍ଚ ସର୍ଵାନ୍।
ଏତଦ୍ ଵୃଙ୍କ୍ତେ ପୁରୁଷସ୍ଯାଲ୍ପମେଧସୋ ଯସ୍ଯାନଶ୍ନନ୍ଵସତି ବ୍ରାହ୍ମଣୋ ଗୃହେ ॥8॥
ତିସ୍ରୋ ରାତ୍ରୀର୍ଯଦଵାତ୍ସୀର୍ଗୃହେ ମେ-ଽନଶ୍ନନ୍ବ୍ରହ୍ମନ୍ନତିଥିର୍ନମସ୍ଯଃ।
ନମସ୍ତେ-ଽସ୍ତୁ ବ୍ରହ୍ମନ୍ସ୍ଵସ୍ତି ମେ-ଽସ୍ତୁ ତସ୍ମାତ୍ପ୍ରତି ତ୍ରୀନ୍ଵରାନ୍ଵୃଣୀଷ୍ଵ ॥9॥
ଶାନ୍ତସଙ୍କଲ୍ପ-ସ୍ସୁମନା ଯଥା ସ୍ଯାଦ୍ଵୀତମନ୍ଯୁର୍ଗୌତମୋ ମାଭି ମୃତ୍ଯୋ।
ତ୍ଵତ୍ପ୍ରସୃଷ୍ଟ-ମ୍ମାଭିଵଦେତ୍ପ୍ରତୀତ ଏତତ୍ତ୍ରଯାଣା-ମ୍ପ୍ରଥମଂ-ଵଁରଂ-ଵୃଁଣେ ॥10॥
ଯଥା ପୁରସ୍ତାଦ୍ ଭଵିତା ପ୍ରତୀତ ଔଦ୍ଦାଲକିରାରୁଣିର୍ମତ୍ପ୍ରସୃଷ୍ଟଃ।
ସୁଖଂ ରାତ୍ରୀ-ଶ୍ଶଯିତା ଵୀତମନ୍ଯୁସ୍ତ୍ଵା-ନ୍ଦଦୃଶିଵାନ୍ମୃତ୍ଯୁମୁଖାତ୍ପ୍ରମୁକ୍ତମ୍ ॥11॥
ସ୍ଵର୍ଗେ ଲୋକେ ନ ଭଯ-ଙ୍କିଞ୍ଚନାସ୍ତି ନ ତତ୍ର ତ୍ଵ-ନ୍ନ ଜରଯା ବିଭେତି।
ଉଭେ ତୀର୍ତ୍ଵା-ଽଶନାଯାପିପାସେ ଶୋକାତିଗୋ ମୋଦତେ ସ୍ଵର୍ଗଲୋକେ ॥12॥
ସ ତ୍ଵମଗ୍ନିଂ ସ୍ଵର୍ଗ୍ଯମଧ୍ଯେଷି ମୃତ୍ଯୋ ପ୍ରବ୍ରୂହି ତ୍ଵଂ ଶ୍ରଦ୍ଦଧାନାଯ ମହ୍ଯମ୍।
ସ୍ଵର୍ଗଲୋକା ଅମୃତତ୍ଵ-ମ୍ଭଜନ୍ତ ଏତଦ୍ ଦ୍ଵିତୀଯେନ ଵୃଣେ ଵରେଣ ॥13॥
ପ୍ର ତେ ବ୍ରଵୀମି ତଦୁ ମେ ନିବୋଧ ସ୍ଵର୍ଗ୍ଯମଗ୍ନି-ନ୍ନଚିକେତଃ ପ୍ରଜାନନ୍।
ଅନନ୍ତଲୋକାପ୍ତିମଥୋ ପ୍ରତିଷ୍ଠାଂ-ଵିଁଦ୍ଧି ତ୍ଵମେତ-ନ୍ନିହିତ-ଙ୍ଗୁହାଯାମ୍ ॥14॥
ଲୋକାଦିମଗ୍ନି-ନ୍ତମୁଵାଚ ତସ୍ମୈ ଯା ଇଷ୍ଟକା ଯାଵତୀର୍ଵା ଯଥା ଵା।
ସ ଚାପି ତତ୍ପ୍ରତ୍ଯଵଦଦ୍ଯଥୋକ୍ତମଥାସ୍ଯ ମୃତ୍ଯୁଃ ପୁନରେଵାହ ତୁଷ୍ଟଃ ॥15॥
ତମବ୍ରଵୀତ୍ପ୍ରୀଯମାଣୋ ମହାତ୍ମା ଵର-ନ୍ତଵେହାଦ୍ଯ ଦଦାମି ଭୂଯଃ।
ତଵୈଵ ନାମ୍ନା ଭଵିତା-ଽଯମଗ୍ନି-ସ୍ସୃଙ୍କା-ଞ୍ଚେମାମନେକରୂପା-ଙ୍ଗୃହାଣ ॥16॥
ତ୍ରିଣାଚିକେତସ୍ତ୍ରିଭିରେତ୍ଯ ସନ୍ଧି-ନ୍ତ୍ରିକର୍ମକୃତ୍ତରତି ଜନ୍ମମୃତ୍ଯୂ।
ବ୍ରହ୍ମଜଜ୍ଞ-ନ୍ଦେଵମୀଡ୍ଯଂ-ଵିଁଦିତ୍ଵା ନିଚାଯ୍ଯେମାଂ ଶାନ୍ତିମତ୍ଯନ୍ତମେତି ॥17॥
ତ୍ରିଣାଚିକେତସ୍ତ୍ରଯମେତଦ୍ଵିଦିତ୍ଵା ଯ ଏଵଂ-ଵିଁଦ୍ଵାଂଶ୍ଚିନୁତେ ନାଚିକେତମ୍।
ସ ମୃତ୍ଯୁପାଶାନ୍ପୁରତଃ ପ୍ରଣୋଦ୍ଯ ଶୋକାତିଗୋ ମୋଦତେ ସ୍ଵର୍ଗଲୋକେ ॥18॥
ଏଷ ତେ-ଽଗ୍ନିର୍ନଚିକେତ-ସ୍ସ୍ଵର୍ଗ୍ଯୋ ଯମଵୃଣୀଥା ଦ୍ଵିତୀଯେନ ଵରେଣ।
ଏତମଗ୍ନି-ନ୍ତଵୈଵ ପ୍ରଵକ୍ଶ୍ଯନ୍ତି ଜନାସସ୍ତୃତୀଯଂ-ଵଁର-ନ୍ନଚିକେତୋ ଵୃଣୀଷ୍ଵ ॥19॥
ଯେଯ-ମ୍ପ୍ରେତେ ଵିଚିକିତ୍ସା ମନୁଷ୍ଯେ-ଽସ୍ତୀତ୍ଯେକେ ନାଯମସ୍ତୀତି ଚୈକେ।
ଏତଦ୍ଵିଦ୍ଯାମନୁଶିଷ୍ଟସ୍ତ୍ଵଯା-ଽହଂ-ଵଁରାଣାମେଷ ଵରସ୍ତୃତୀଯଃ ॥20॥
ଦେଵୈରତ୍ରାପି ଵିଚିକିତ୍ସିତ-ମ୍ପୁରା ନ ହି ସୁଵିଜ୍ଞେଯମଣୁରେଷ ଧର୍ମଃ।
ଅନ୍ଯଂ-ଵଁର-ନ୍ନଚିକେତୋ ଵୃଣୀଷ୍ଵ ମା ମୋପରୋତ୍ସୀରତି ମା ସୃଜୈନମ୍ ॥21॥
ଦେଵୈରତ୍ରାପି ଵିଚିକିତ୍ସିତ-ଙ୍କିଲ ତ୍ଵ-ଞ୍ଚ ମୃତ୍ଯୋ ଯନ୍ନ ସୁଜ୍ଞେଯମାତ୍ଥ।
ଵକ୍ତା ଚାସ୍ଯ ତ୍ଵାଦୃଗନ୍ଯୋ ନ ଲଭ୍ଯୋ ନାନ୍ଯୋ ଵରସ୍ତୁଲ୍ଯ ଏତସ୍ଯ କଶ୍ଚିତ୍ ॥22॥
ଶତାଯୁଷଃ ପୁତ୍ରପୌତ୍ରାନ୍ଵୃଣୀଷ୍ଵ ବହୂନ୍ପଶୂନ୍ହସ୍ତିହିରଣ୍ଯମଶ୍ଵାନ୍।
ଭୂମେର୍ମହଦାଯତନଂ-ଵୃଁଣୀଷ୍ଵ ସ୍ଵଯ-ଞ୍ଚ ଜୀଵ ଶରଦୋ ଯାଵଦିଚ୍ଛସି ॥23॥
ଏତତ୍ତୁଲ୍ଯଂ-ଯଁଦି ମନ୍ଯସେ ଵରଂ-ଵୃଁଣୀଷ୍ଵ ଵିତ୍ତ-ଞ୍ଚିରଜୀଵିକା-ଞ୍ଚ।
ମହାଭୂମୌ ନଚିକେତସ୍ତ୍ଵମେଧି କାମାନା-ନ୍ତ୍ଵା-ଙ୍କାମଭାଜ-ଙ୍କରୋମି ॥24॥
ଯେ ଯେ କାମା ଦୁର୍ଲଭା ମର୍ତ୍ଯଲୋକେ ସର୍ଵାନ୍କାମାଂଶ୍ଛନ୍ଦତଃ ପ୍ରାର୍ଥଯସ୍ଵ।
ଇମା ରାମା-ସ୍ସରଥା-ସ୍ସତୂର୍ଯା ନ ହୀଦୃଶା ଲମ୍ଭନୀଯା ମନୁଷ୍ଯୈଃ।
ଆଭିର୍ମତ୍ପ୍ରତ୍ତାଭିଃ ପରିଚାରଯସ୍ଵ ନଚିକେତୋ ମରଣ-ମ୍ମା-ଽନୁପ୍ରାକ୍ଶୀଃ ॥25॥
ଶ୍ଵୋଭାଵା ମର୍ତ୍ଯସ୍ଯ ଯଦନ୍ତକୈତତ୍ସର୍ଵେନ୍ଦ୍ରିଯାଣା-ଞ୍ଜରଯନ୍ତି ତେଜଃ।
ଅପି ସର୍ଵ-ଞ୍ଜୀଵିତମଲ୍ପମେଵ ତଵୈଵ ଵାହାସ୍ତଵ ନୃତ୍ଯଗୀତେ ॥26॥
ନ ଵିତ୍ତେନ ତର୍ପଣୀଯୋ ମନୁଷ୍ଯୋ ଲପ୍ସ୍ଯାମହେ ଵିତ୍ତମଦ୍ରାକ୍ଶ୍ମ ଚେତ୍ତ୍ଵା।
ଜୀଵିଷ୍ଯାମୋ ଯାଵଦୀଶିଷ୍ଯସି ତ୍ଵଂ-ଵଁରସ୍ତୁ ମେ ଵରଣୀଯ-ସ୍ସ ଏଵ ॥27॥
ଅଜୀର୍ଯତାମମୃତାନାମୁପେତ୍ଯ ଜୀର୍ଯନ୍ମର୍ତ୍ଯଃ କ୍ଵଧସ୍ସ୍ଥଃ ପ୍ରଜାନନ୍।
ଅଭିଧ୍ଯାଯନ୍ଵର୍ଣରତିପ୍ରମୋଦାନତିଦୀର୍ଘେ ଜୀଵିତେ କୋ ରମେତ ॥28॥
ଯସ୍ମିନ୍ନିଦଂ-ଵିଁଚିକିତ୍ସନ୍ତି ମୃତ୍ଯୋ ଯତ୍ସାମ୍ପରାଯେ ମହତି ବ୍ରୂହି ନସ୍ତତ୍।
ଯୋ-ଽଯଂ-ଵଁରୋ ଗୂଢମନୁପ୍ରଵିଷ୍ଟୋ ନାନ୍ଯ-ନ୍ତସ୍ମାନ୍ନଚିକେତା ଵୃଣୀତେ ॥29॥
Roman (IAST) Transliteration
adhyāya 1
vallī 1
oṃ uśan ha vai vājaśravasa-ssarvavedasa-ndadau|
tasya ha naciketā nāma putra āsa ||1||
taṃ ha kumāraṃ santa-ndakṣiṇāsu nīyamānāsu śraddhā-''viveśa| so-'manyata ||2||
pītodakā jagdhatṛṇā dugdhadohā nirindriyāḥ|
anandā nāma te lokāstānsa gacchati tā dadat ||3||
sa hovāca pitara-ntata kasmai mā-ndāsyasīti|
dvitīya-ntṛtīya-ntaṃ hovāca mṛtyave tvā dadāmīti ||4||
bahūnāmemi prathamo bahūnāmemi madhyamaḥ|
kiṃ svidyamasya kartavyaṃ-ya~nmayādya kariṣyati ||5||
anupaśya yathā pūrve pratipaśya tathā-'pare|
sasyamiva martyaḥ pacyate sasyamivājāyate punaḥ ||6||
vaiśvānaraḥ praviśatyatithirbrāhmaṇo gṛhān|
tasyaitāṃ śānti-ṅkurvanti hara vaivasvatodakam ||7||
āśāpratīkṣe saṅgataṃ sūnṛtā-ñceṣṭāpūrve putrapaśūṃśca sarvān|
etad vṛṅkte puruṣasyālpamedhaso yasyānaśnanvasati brāhmaṇo gṛhe ||8||
tisro rātrīryadavātsīrgṛhe me-'naśnanbrahmannatithirnamasyaḥ|
namaste-'stu brahmansvasti me-'stu tasmātprati trīnvarānvṛṇīṣva ||9||
śāntasaṅkalpa-ssumanā yathā syādvītamanyurgautamo mābhi mṛtyo|
tvatprasṛṣṭa-mmābhivadetpratīta etattrayāṇā-mprathamaṃ-va~raṃ-vṛ~ṇe ||10||
yathā purastād bhavitā pratīta auddālakirāruṇirmatprasṛṣṭaḥ|
sukhaṃ rātrī-śśayitā vītamanyustvā-ndadṛśivānmṛtyumukhātpramuktam ||11||
svarge loke na bhaya-ṅkiñcanāsti na tatra tva-nna jarayā bibheti|
ubhe tīrtvā-'śanāyāpipāse śokātigo modate svargaloke ||12||
sa tvamagniṃ svargyamadhyeṣi mṛtyo prabrūhi tvaṃ śraddadhānāya mahyam|
svargalokā amṛtatva-mbhajanta etad dvitīyena vṛṇe vareṇa ||13||
pra te bravīmi tadu me nibodha svargyamagni-nnaciketaḥ prajānan|
anantalokāptimatho pratiṣṭhāṃ-vi~ddhi tvameta-nnihita-ṅguhāyām ||14||
lokādimagni-ntamuvāca tasmai yā iṣṭakā yāvatīrvā yathā vā|
sa cāpi tatpratyavadadyathoktamathāsya mṛtyuḥ punarevāha tuṣṭaḥ ||15||
tamabravītprīyamāṇo mahātmā vara-ntavehādya dadāmi bhūyaḥ|
tavaiva nāmnā bhavitā-'yamagni-ssṛṅkā-ñcemāmanekarūpā-ṅgṛhāṇa ||16||
triṇāciketastribhiretya sandhi-ntrikarmakṛttarati janmamṛtyū|
brahmajajña-ndevamīḍyaṃ-vi~ditvā nicāyyemāṃ śāntimatyantameti ||17||
triṇāciketastrayametadviditvā ya evaṃ-vi~dvāṃścinute nāciketam|
sa mṛtyupāśānpurataḥ praṇodya śokātigo modate svargaloke ||18||
eṣa te-'gnirnaciketa-ssvargyo yamavṛṇīthā dvitīyena vareṇa|
etamagni-ntavaiva pravakśyanti janāsastṛtīyaṃ-va~ra-nnaciketo vṛṇīṣva ||19||
yeya-mprete vicikitsā manuṣye-'stītyeke nāyamastīti caike|
etadvidyāmanuśiṣṭastvayā-'haṃ-va~rāṇāmeṣa varastṛtīyaḥ ||20||
devairatrāpi vicikitsita-mpurā na hi suvijñeyamaṇureṣa dharmaḥ|
anyaṃ-va~ra-nnaciketo vṛṇīṣva mā moparotsīrati mā sṛjainam ||21||
devairatrāpi vicikitsita-ṅkila tva-ñca mṛtyo yanna sujñeyamāttha|
vaktā cāsya tvādṛganyo na labhyo nānyo varastulya etasya kaścit ||22||
śatāyuṣaḥ putrapautrānvṛṇīṣva bahūnpaśūnhastihiraṇyamaśvān|
bhūmermahadāyatanaṃ-vṛ~ṇīṣva svaya-ñca jīva śarado yāvadicchasi ||23||
etattulyaṃ-ya~di manyase varaṃ-vṛ~ṇīṣva vitta-ñcirajīvikā-ñca|
mahābhūmau naciketastvamedhi kāmānā-ntvā-ṅkāmabhāja-ṅkaromi ||24||
ye ye kāmā durlabhā martyaloke sarvānkāmāṃśchandataḥ prārthayasva|
imā rāmā-ssarathā-ssatūryā na hīdṛśā lambhanīyā manuṣyaiḥ|
ābhirmatprattābhiḥ paricārayasva naciketo maraṇa-mmā-'nuprākśīḥ ||25||
śvobhāvā martyasya yadantakaitatsarvendriyāṇā-ñjarayanti tejaḥ|
api sarva-ñjīvitamalpameva tavaiva vāhāstava nṛtyagīte ||26||
na vittena tarpaṇīyo manuṣyo lapsyāmahe vittamadrākśma cettvā|
jīviṣyāmo yāvadīśiṣyasi tvaṃ-va~rastu me varaṇīya-ssa eva ||27||
ajīryatāmamṛtānāmupetya jīryanmartyaḥ kvadhassthaḥ prajānan|
abhidhyāyanvarṇaratipramodānatidīrghe jīvite ko rameta ||28||
yasminnidaṃ-vi~cikitsanti mṛtyo yatsāmparāye mahati brūhi nastat|
yo-'yaṃ-va~ro gūḍhamanupraviṣṭo nānya-ntasmānnaciketā vṛṇīte ||29||
Sanskrit — Devanagari (original)
अध्याय 1
वल्ली 1
ॐ उशन् ह वै वाजश्रवस-स्सर्ववेदस-न्ददौ।
तस्य ह नचिकेता नाम पुत्र आस ॥1॥
तं ह कुमारं सन्त-न्दक्षिणासु नीयमानासु श्रद्धा-ऽऽविवेश। सो-ऽमन्यत ॥2॥
पीतोदका जग्धतृणा दुग्धदोहा निरिन्द्रियाः।
अनन्दा नाम ते लोकास्तान्स गच्छति ता ददत् ॥3॥
स होवाच पितर-न्तत कस्मै मा-न्दास्यसीति।
द्वितीय-न्तृतीय-न्तं होवाच मृत्यवे त्वा ददामीति ॥4॥
बहूनामेमि प्रथमो बहूनामेमि मध्यमः।
किं स्विद्यमस्य कर्तव्यं-यँन्मयाद्य करिष्यति ॥5॥
अनुपश्य यथा पूर्वे प्रतिपश्य तथा-ऽपरे।
सस्यमिव मर्त्यः पच्यते सस्यमिवाजायते पुनः ॥6॥
वैश्वानरः प्रविशत्यतिथिर्ब्राह्मणो गृहान्।
तस्यैतां शान्ति-ङ्कुर्वन्ति हर वैवस्वतोदकम् ॥7॥
आशाप्रतीक्षे सङ्गतं सूनृता-ञ्चेष्टापूर्वे पुत्रपशूंश्च सर्वान्।
एतद् वृङ्क्ते पुरुषस्याल्पमेधसो यस्यानश्नन्वसति ब्राह्मणो गृहे ॥8॥
तिस्रो रात्रीर्यदवात्सीर्गृहे मे-ऽनश्नन्ब्रह्मन्नतिथिर्नमस्यः।
नमस्ते-ऽस्तु ब्रह्मन्स्वस्ति मे-ऽस्तु तस्मात्प्रति त्रीन्वरान्वृणीष्व ॥9॥
शान्तसङ्कल्प-स्सुमना यथा स्याद्वीतमन्युर्गौतमो माभि मृत्यो।
त्वत्प्रसृष्ट-म्माभिवदेत्प्रतीत एतत्त्रयाणा-म्प्रथमं-वँरं-वृँणे ॥10॥
यथा पुरस्ताद् भविता प्रतीत औद्दालकिरारुणिर्मत्प्रसृष्टः।
सुखं रात्री-श्शयिता वीतमन्युस्त्वा-न्ददृशिवान्मृत्युमुखात्प्रमुक्तम् ॥11॥
स्वर्गे लोके न भय-ङ्किञ्चनास्ति न तत्र त्व-न्न जरया बिभेति।
उभे तीर्त्वा-ऽशनायापिपासे शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके ॥12॥
स त्वमग्निं स्वर्ग्यमध्येषि मृत्यो प्रब्रूहि त्वं श्रद्दधानाय मह्यम्।
स्वर्गलोका अमृतत्व-म्भजन्त एतद् द्वितीयेन वृणे वरेण ॥13॥
प्र ते ब्रवीमि तदु मे निबोध स्वर्ग्यमग्नि-न्नचिकेतः प्रजानन्।
अनन्तलोकाप्तिमथो प्रतिष्ठां-विँद्धि त्वमेत-न्निहित-ङ्गुहायाम् ॥14॥
लोकादिमग्नि-न्तमुवाच तस्मै या इष्टका यावतीर्वा यथा वा।
स चापि तत्प्रत्यवदद्यथोक्तमथास्य मृत्युः पुनरेवाह तुष्टः ॥15॥
तमब्रवीत्प्रीयमाणो महात्मा वर-न्तवेहाद्य ददामि भूयः।
तवैव नाम्ना भविता-ऽयमग्नि-स्सृङ्का-ञ्चेमामनेकरूपा-ङ्गृहाण ॥16॥
त्रिणाचिकेतस्त्रिभिरेत्य सन्धि-न्त्रिकर्मकृत्तरति जन्ममृत्यू।
ब्रह्मजज्ञ-न्देवमीड्यं-विँदित्वा निचाय्येमां शान्तिमत्यन्तमेति ॥17॥
त्रिणाचिकेतस्त्रयमेतद्विदित्वा य एवं-विँद्वांश्चिनुते नाचिकेतम्।
स मृत्युपाशान्पुरतः प्रणोद्य शोकातिगो मोदते स्वर्गलोके ॥18॥
एष ते-ऽग्निर्नचिकेत-स्स्वर्ग्यो यमवृणीथा द्वितीयेन वरेण।
एतमग्नि-न्तवैव प्रवक्श्यन्ति जनासस्तृतीयं-वँर-न्नचिकेतो वृणीष्व ॥19॥
येय-म्प्रेते विचिकित्सा मनुष्ये-ऽस्तीत्येके नायमस्तीति चैके।
एतद्विद्यामनुशिष्टस्त्वया-ऽहं-वँराणामेष वरस्तृतीयः ॥20॥
देवैरत्रापि विचिकित्सित-म्पुरा न हि सुविज्ञेयमणुरेष धर्मः।
अन्यं-वँर-न्नचिकेतो वृणीष्व मा मोपरोत्सीरति मा सृजैनम् ॥21॥
देवैरत्रापि विचिकित्सित-ङ्किल त्व-ञ्च मृत्यो यन्न सुज्ञेयमात्थ।
वक्ता चास्य त्वादृगन्यो न लभ्यो नान्यो वरस्तुल्य एतस्य कश्चित् ॥22॥
शतायुषः पुत्रपौत्रान्वृणीष्व बहून्पशून्हस्तिहिरण्यमश्वान्।
भूमेर्महदायतनं-वृँणीष्व स्वय-ञ्च जीव शरदो यावदिच्छसि ॥23॥
एतत्तुल्यं-यँदि मन्यसे वरं-वृँणीष्व वित्त-ञ्चिरजीविका-ञ्च।
महाभूमौ नचिकेतस्त्वमेधि कामाना-न्त्वा-ङ्कामभाज-ङ्करोमि ॥24॥
ये ये कामा दुर्लभा मर्त्यलोके सर्वान्कामांश्छन्दतः प्रार्थयस्व।
इमा रामा-स्सरथा-स्सतूर्या न हीदृशा लम्भनीया मनुष्यैः।
आभिर्मत्प्रत्ताभिः परिचारयस्व नचिकेतो मरण-म्मा-ऽनुप्राक्शीः ॥25॥
श्वोभावा मर्त्यस्य यदन्तकैतत्सर्वेन्द्रियाणा-ञ्जरयन्ति तेजः।
अपि सर्व-ञ्जीवितमल्पमेव तवैव वाहास्तव नृत्यगीते ॥26॥
न वित्तेन तर्पणीयो मनुष्यो लप्स्यामहे वित्तमद्राक्श्म चेत्त्वा।
जीविष्यामो यावदीशिष्यसि त्वं-वँरस्तु मे वरणीय-स्स एव ॥27॥
अजीर्यताममृतानामुपेत्य जीर्यन्मर्त्यः क्वधस्स्थः प्रजानन्।
अभिध्यायन्वर्णरतिप्रमोदानतिदीर्घे जीविते को रमेत ॥28॥
यस्मिन्निदं-विँचिकित्सन्ति मृत्यो यत्साम्पराये महति ब्रूहि नस्तत्।
यो-ऽयं-वँरो गूढमनुप्रविष्टो नान्य-न्तस्मान्नचिकेता वृणीते ॥29॥
adhyāya 1
vallī 1
oṃ uśan ha vai vājaśravasa-ssarvavedasa-ndadau|
tasya ha naciketā nāma putra āsa ||1||
taṃ ha kumāraṃ santa-ndakṣiṇāsu nīyamānāsu śraddhā-''viveśa| so-'manyata ||2||
pītodakā jagdhatṛṇā dugdhadohā nirindriyāḥ|
anandā nāma te lokāstānsa gacchati tā dadat ||3||
sa hovāca pitara-ntata kasmai mā-ndāsyasīti|
dvitīya-ntṛtīya-ntaṃ hovāca mṛtyave tvā dadāmīti ||4||
bahūnāmemi prathamo bahūnāmemi madhyamaḥ|
kiṃ svidyamasya kartavyaṃ-ya~nmayādya kariṣyati ||5||
anupaśya yathā pūrve pratipaśya tathā-'pare|
sasyamiva martyaḥ pacyate sasyamivājāyate punaḥ ||6||
vaiśvānaraḥ praviśatyatithirbrāhmaṇo gṛhān|
tasyaitāṃ śānti-ṅkurvanti hara vaivasvatodakam ||7||
āśāpratīkṣe saṅgataṃ sūnṛtā-ñceṣṭāpūrve putrapaśūṃśca sarvān|
etad vṛṅkte puruṣasyālpamedhaso yasyānaśnanvasati brāhmaṇo gṛhe ||8||
tisro rātrīryadavātsīrgṛhe me-'naśnanbrahmannatithirnamasyaḥ|
namaste-'stu brahmansvasti me-'stu tasmātprati trīnvarānvṛṇīṣva ||9||
śāntasaṅkalpa-ssumanā yathā syādvītamanyurgautamo mābhi mṛtyo|
tvatprasṛṣṭa-mmābhivadetpratīta etattrayāṇā-mprathamaṃ-va~raṃ-vṛ~ṇe ||10||
yathā purastād bhavitā pratīta auddālakirāruṇirmatprasṛṣṭaḥ|
sukhaṃ rātrī-śśayitā vītamanyustvā-ndadṛśivānmṛtyumukhātpramuktam ||11||
svarge loke na bhaya-ṅkiñcanāsti na tatra tva-nna jarayā bibheti|
ubhe tīrtvā-'śanāyāpipāse śokātigo modate svargaloke ||12||
sa tvamagniṃ svargyamadhyeṣi mṛtyo prabrūhi tvaṃ śraddadhānāya mahyam|
svargalokā amṛtatva-mbhajanta etad dvitīyena vṛṇe vareṇa ||13||
pra te bravīmi tadu me nibodha svargyamagni-nnaciketaḥ prajānan|
anantalokāptimatho pratiṣṭhāṃ-vi~ddhi tvameta-nnihita-ṅguhāyām ||14||
lokādimagni-ntamuvāca tasmai yā iṣṭakā yāvatīrvā yathā vā|
sa cāpi tatpratyavadadyathoktamathāsya mṛtyuḥ punarevāha tuṣṭaḥ ||15||
tamabravītprīyamāṇo mahātmā vara-ntavehādya dadāmi bhūyaḥ|
tavaiva nāmnā bhavitā-'yamagni-ssṛṅkā-ñcemāmanekarūpā-ṅgṛhāṇa ||16||
triṇāciketastribhiretya sandhi-ntrikarmakṛttarati janmamṛtyū|
brahmajajña-ndevamīḍyaṃ-vi~ditvā nicāyyemāṃ śāntimatyantameti ||17||
triṇāciketastrayametadviditvā ya evaṃ-vi~dvāṃścinute nāciketam|
sa mṛtyupāśānpurataḥ praṇodya śokātigo modate svargaloke ||18||
eṣa te-'gnirnaciketa-ssvargyo yamavṛṇīthā dvitīyena vareṇa|
etamagni-ntavaiva pravakśyanti janāsastṛtīyaṃ-va~ra-nnaciketo vṛṇīṣva ||19||
yeya-mprete vicikitsā manuṣye-'stītyeke nāyamastīti caike|
etadvidyāmanuśiṣṭastvayā-'haṃ-va~rāṇāmeṣa varastṛtīyaḥ ||20||
devairatrāpi vicikitsita-mpurā na hi suvijñeyamaṇureṣa dharmaḥ|
anyaṃ-va~ra-nnaciketo vṛṇīṣva mā moparotsīrati mā sṛjainam ||21||
devairatrāpi vicikitsita-ṅkila tva-ñca mṛtyo yanna sujñeyamāttha|
vaktā cāsya tvādṛganyo na labhyo nānyo varastulya etasya kaścit ||22||
śatāyuṣaḥ putrapautrānvṛṇīṣva bahūnpaśūnhastihiraṇyamaśvān|
bhūmermahadāyatanaṃ-vṛ~ṇīṣva svaya-ñca jīva śarado yāvadicchasi ||23||
etattulyaṃ-ya~di manyase varaṃ-vṛ~ṇīṣva vitta-ñcirajīvikā-ñca|
mahābhūmau naciketastvamedhi kāmānā-ntvā-ṅkāmabhāja-ṅkaromi ||24||
ye ye kāmā durlabhā martyaloke sarvānkāmāṃśchandataḥ prārthayasva|
imā rāmā-ssarathā-ssatūryā na hīdṛśā lambhanīyā manuṣyaiḥ|
ābhirmatprattābhiḥ paricārayasva naciketo maraṇa-mmā-'nuprākśīḥ ||25||
śvobhāvā martyasya yadantakaitatsarvendriyāṇā-ñjarayanti tejaḥ|
api sarva-ñjīvitamalpameva tavaiva vāhāstava nṛtyagīte ||26||
na vittena tarpaṇīyo manuṣyo lapsyāmahe vittamadrākśma cettvā|
jīviṣyāmo yāvadīśiṣyasi tvaṃ-va~rastu me varaṇīya-ssa eva ||27||
ajīryatāmamṛtānāmupetya jīryanmartyaḥ kvadhassthaḥ prajānan|
abhidhyāyanvarṇaratipramodānatidīrghe jīvite ko rameta ||28||
yasminnidaṃ-vi~cikitsanti mṛtyo yatsāmparāye mahati brūhi nastat|
yo-'yaṃ-va~ro gūḍhamanupraviṣṭo nānya-ntasmānnaciketā vṛṇīte ||29||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.