Kali

श्री महाकाली स्तोत्रं

Shri Mahakali Stotram

📂 Stotram 🖋️ Devanagari script
📄 Download PDF
ध्यानम्
शवारूढां महाभीमां घोरदंष्ट्रां वरप्रदां
हास्ययुक्तां त्रिणेत्राञ्च कपाल कर्त्रिका कराम् ।
मुक्तकेशीं ललज्जिह्वां पिबन्तीं रुधिरं मुहुः
चतुर्बाहुयुतां देवीं वराभयकरां स्मरेत् ॥
शवारूढां महाभीमां घोरदंष्ट्रां हसन्मुखीं
चतुर्भुजां खड्गमुण्डवराभयकरां शिवाम् ।
मुण्डमालाधरां देवीं ललज्जिह्वां दिगम्बरां
एवं सञ्चिन्तयेत्कालीं श्मशनालयवासिनीम् ॥
स्तोत्रम्
विश्वेश्वरीं जगद्धात्रीं स्थितिसंहारकारिणीम् ।
निद्रां भगवतीं विष्णोरतुलां तेजसः प्रभाम् ॥ 1 ॥
त्वं स्वाहा त्वं स्वधा त्वं हि वषट्कारः स्वरात्मिका ।
सुधा त्वमक्षरे नित्ये त्रिधा मात्रात्मिका स्थिता ॥ 2 ॥
अर्थमात्रास्थिता नित्या यानुच्चार्या विशेषतः ।
त्वमेव सन्ध्या सावित्री त्वं देवी जननी परा ॥ 3 ॥
त्वयैतद्धार्यते विश्वं त्वयैतद्सृज्यते जगत् ।
त्वयैतत्पाल्यते देवि त्वमत्स्यन्ते च सर्वदा ॥ 4 ॥
विसृष्टौ सृष्टिरूपा त्वं स्थितिरूपा च पालने ।
तथा संहृतिरूपान्ते जगतोऽस्य जगन्मये ॥ 5 ॥
महाविद्या महामाया महामेधा महास्मृतिः ।
महामोहा च भवती महादेवी महेश्वरी ॥ 6 ॥
प्रकृतिस्त्वं च सर्वस्य गुणत्रयविभाविनी ।
कालरात्रिर्महारात्रिर्मोहरात्रिश्च दारुणा ॥ 7 ॥
त्वं श्रीस्त्वमीश्वरी त्वं ह्रीस्त्वं बुद्धिर्बोधलक्षणा ।
लज्जा पुष्टिस्तथा तुष्टिस्त्वं शान्तिः क्षान्तिरेव च ॥ 8 ॥
खड्गिनी शूलिनी घोरा गदिनी चक्रिणी तथा ।
शङ्खिनी चापिनी बाणभुशुण्डीपरिघायुधा ॥ 9 ॥
सौम्या सौम्यतराशेषा सौम्येभ्यस्त्वतिसुन्दरी ।
परापराणां परमा त्वमेव परमेश्वरी ॥ 10 ॥
यच्च किञ्चित् क्वचिद्वस्तु सदसद्वाखिलात्मिके ।
तस्य सर्वस्य या शक्तिः सा त्वं किं स्तूयसे तदा ॥ 11 ॥
यया त्वया जगत्स्रष्टा जगत्पात्यत्ति यो जगत् ।
सोऽपि निद्रावशं नीतः कस्त्वां स्तोतुमिहेश्वरः ॥ 12 ॥
विष्णुः शरीरग्रहणमहमीशान एव च ।
कारितास्ते यतोऽतस्त्वां कः स्तोतुं शक्तिमान् भवेत् ॥ 13 ॥
सा त्वमित्थं प्रभावैः स्वैरुदारैर्देवि संस्तुता ।
मोहयैतौ दुराधर्षावसुरौ मधुकैटभौ ॥ 14 ॥
प्रबोधं च जगत्स्वामी नीयतामच्युतो लघु ।
बोधश्च क्रियतामस्य हन्तुमेतौ महासुरौ ॥ 15 ॥
इति श्री महाकाली स्तोत्रम् ।
Roman (IAST) Transliteration
dhyānam
śavārūḍhāṃ mahābhīmāṃ ghoradaṃṣṭrāṃ varapradāṃ
hāsyayuktāṃ triṇetrāñca kapāla kartrikā karām |
muktakeśīṃ lalajjihvāṃ pibantīṃ rudhiraṃ muhuḥ
caturbāhuyutāṃ devīṃ varābhayakarāṃ smaret ||
śavārūḍhāṃ mahābhīmāṃ ghoradaṃṣṭrāṃ hasanmukhīṃ
caturbhujāṃ khaḍgamuṇḍavarābhayakarāṃ śivām |
muṇḍamālādharāṃ devīṃ lalajjihvāṃ digambarāṃ
evaṃ sañcintayetkālīṃ śmaśanālayavāsinīm ||
stotram
viśveśvarīṃ jagaddhātrīṃ sthitisaṃhārakāriṇīm |
nidrāṃ bhagavatīṃ viṣṇoratulāṃ tejasaḥ prabhām || 1 ||
tvaṃ svāhā tvaṃ svadhā tvaṃ hi vaṣaṭkāraḥ svarātmikā |
sudhā tvamakṣare nitye tridhā mātrātmikā sthitā || 2 ||
arthamātrāsthitā nityā yānuccāryā viśeṣataḥ |
tvameva sandhyā sāvitrī tvaṃ devī jananī parā || 3 ||
tvayaitaddhāryate viśvaṃ tvayaitadsṛjyate jagat |
tvayaitatpālyate devi tvamatsyante ca sarvadā || 4 ||
visṛṣṭau sṛṣṭirūpā tvaṃ sthitirūpā ca pālane |
tathā saṃhṛtirūpānte jagato'sya jaganmaye || 5 ||
mahāvidyā mahāmāyā mahāmedhā mahāsmṛtiḥ |
mahāmohā ca bhavatī mahādevī maheśvarī || 6 ||
prakṛtistvaṃ ca sarvasya guṇatrayavibhāvinī |
kālarātrirmahārātrirmoharātriśca dāruṇā || 7 ||
tvaṃ śrīstvamīśvarī tvaṃ hrīstvaṃ buddhirbodhalakṣaṇā |
lajjā puṣṭistathā tuṣṭistvaṃ śāntiḥ kṣāntireva ca || 8 ||
khaḍginī śūlinī ghorā gadinī cakriṇī tathā |
śaṅkhinī cāpinī bāṇabhuśuṇḍīparighāyudhā || 9 ||
saumyā saumyatarāśeṣā saumyebhyastvatisundarī |
parāparāṇāṃ paramā tvameva parameśvarī || 10 ||
yacca kiñcit kvacidvastu sadasadvākhilātmike |
tasya sarvasya yā śaktiḥ sā tvaṃ kiṃ stūyase tadā || 11 ||
yayā tvayā jagatsraṣṭā jagatpātyatti yo jagat |
so'pi nidrāvaśaṃ nītaḥ kastvāṃ stotumiheśvaraḥ || 12 ||
viṣṇuḥ śarīragrahaṇamahamīśāna eva ca |
kāritāste yato'tastvāṃ kaḥ stotuṃ śaktimān bhavet || 13 ||
sā tvamitthaṃ prabhāvaiḥ svairudārairdevi saṃstutā |
mohayaitau durādharṣāvasurau madhukaiṭabhau || 14 ||
prabodhaṃ ca jagatsvāmī nīyatāmacyuto laghu |
bodhaśca kriyatāmasya hantumetau mahāsurau || 15 ||
iti śrī mahākālī stotram |
Sanskrit — Devanagari (original)
ध्यानम्
शवारूढां महाभीमां घोरदंष्ट्रां वरप्रदां
हास्ययुक्तां त्रिणेत्राञ्च कपाल कर्त्रिका कराम् ।
मुक्तकेशीं ललज्जिह्वां पिबन्तीं रुधिरं मुहुः
चतुर्बाहुयुतां देवीं वराभयकरां स्मरेत् ॥
शवारूढां महाभीमां घोरदंष्ट्रां हसन्मुखीं
चतुर्भुजां खड्गमुण्डवराभयकरां शिवाम् ।
मुण्डमालाधरां देवीं ललज्जिह्वां दिगम्बरां
एवं सञ्चिन्तयेत्कालीं श्मशनालयवासिनीम् ॥
स्तोत्रम्
विश्वेश्वरीं जगद्धात्रीं स्थितिसंहारकारिणीम् ।
निद्रां भगवतीं विष्णोरतुलां तेजसः प्रभाम् ॥ 1 ॥
त्वं स्वाहा त्वं स्वधा त्वं हि वषट्कारः स्वरात्मिका ।
सुधा त्वमक्षरे नित्ये त्रिधा मात्रात्मिका स्थिता ॥ 2 ॥
अर्थमात्रास्थिता नित्या यानुच्चार्या विशेषतः ।
त्वमेव सन्ध्या सावित्री त्वं देवी जननी परा ॥ 3 ॥
त्वयैतद्धार्यते विश्वं त्वयैतद्सृज्यते जगत् ।
त्वयैतत्पाल्यते देवि त्वमत्स्यन्ते च सर्वदा ॥ 4 ॥
विसृष्टौ सृष्टिरूपा त्वं स्थितिरूपा च पालने ।
तथा संहृतिरूपान्ते जगतोऽस्य जगन्मये ॥ 5 ॥
महाविद्या महामाया महामेधा महास्मृतिः ।
महामोहा च भवती महादेवी महेश्वरी ॥ 6 ॥
प्रकृतिस्त्वं च सर्वस्य गुणत्रयविभाविनी ।
कालरात्रिर्महारात्रिर्मोहरात्रिश्च दारुणा ॥ 7 ॥
त्वं श्रीस्त्वमीश्वरी त्वं ह्रीस्त्वं बुद्धिर्बोधलक्षणा ।
लज्जा पुष्टिस्तथा तुष्टिस्त्वं शान्तिः क्षान्तिरेव च ॥ 8 ॥
खड्गिनी शूलिनी घोरा गदिनी चक्रिणी तथा ।
शङ्खिनी चापिनी बाणभुशुण्डीपरिघायुधा ॥ 9 ॥
सौम्या सौम्यतराशेषा सौम्येभ्यस्त्वतिसुन्दरी ।
परापराणां परमा त्वमेव परमेश्वरी ॥ 10 ॥
यच्च किञ्चित् क्वचिद्वस्तु सदसद्वाखिलात्मिके ।
तस्य सर्वस्य या शक्तिः सा त्वं किं स्तूयसे तदा ॥ 11 ॥
यया त्वया जगत्स्रष्टा जगत्पात्यत्ति यो जगत् ।
सोऽपि निद्रावशं नीतः कस्त्वां स्तोतुमिहेश्वरः ॥ 12 ॥
विष्णुः शरीरग्रहणमहमीशान एव च ।
कारितास्ते यतोऽतस्त्वां कः स्तोतुं शक्तिमान् भवेत् ॥ 13 ॥
सा त्वमित्थं प्रभावैः स्वैरुदारैर्देवि संस्तुता ।
मोहयैतौ दुराधर्षावसुरौ मधुकैटभौ ॥ 14 ॥
प्रबोधं च जगत्स्वामी नीयतामच्युतो लघु ।
बोधश्च क्रियतामस्य हन्तुमेतौ महासुरौ ॥ 15 ॥
इति श्री महाकाली स्तोत्रम् ।
dhyānam
śavārūḍhāṃ mahābhīmāṃ ghoradaṃṣṭrāṃ varapradāṃ
hāsyayuktāṃ triṇetrāñca kapāla kartrikā karām |
muktakeśīṃ lalajjihvāṃ pibantīṃ rudhiraṃ muhuḥ
caturbāhuyutāṃ devīṃ varābhayakarāṃ smaret ||
śavārūḍhāṃ mahābhīmāṃ ghoradaṃṣṭrāṃ hasanmukhīṃ
caturbhujāṃ khaḍgamuṇḍavarābhayakarāṃ śivām |
muṇḍamālādharāṃ devīṃ lalajjihvāṃ digambarāṃ
evaṃ sañcintayetkālīṃ śmaśanālayavāsinīm ||
stotram
viśveśvarīṃ jagaddhātrīṃ sthitisaṃhārakāriṇīm |
nidrāṃ bhagavatīṃ viṣṇoratulāṃ tejasaḥ prabhām || 1 ||
tvaṃ svāhā tvaṃ svadhā tvaṃ hi vaṣaṭkāraḥ svarātmikā |
sudhā tvamakṣare nitye tridhā mātrātmikā sthitā || 2 ||
arthamātrāsthitā nityā yānuccāryā viśeṣataḥ |
tvameva sandhyā sāvitrī tvaṃ devī jananī parā || 3 ||
tvayaitaddhāryate viśvaṃ tvayaitadsṛjyate jagat |
tvayaitatpālyate devi tvamatsyante ca sarvadā || 4 ||
visṛṣṭau sṛṣṭirūpā tvaṃ sthitirūpā ca pālane |
tathā saṃhṛtirūpānte jagato'sya jaganmaye || 5 ||
mahāvidyā mahāmāyā mahāmedhā mahāsmṛtiḥ |
mahāmohā ca bhavatī mahādevī maheśvarī || 6 ||
prakṛtistvaṃ ca sarvasya guṇatrayavibhāvinī |
kālarātrirmahārātrirmoharātriśca dāruṇā || 7 ||
tvaṃ śrīstvamīśvarī tvaṃ hrīstvaṃ buddhirbodhalakṣaṇā |
lajjā puṣṭistathā tuṣṭistvaṃ śāntiḥ kṣāntireva ca || 8 ||
khaḍginī śūlinī ghorā gadinī cakriṇī tathā |
śaṅkhinī cāpinī bāṇabhuśuṇḍīparighāyudhā || 9 ||
saumyā saumyatarāśeṣā saumyebhyastvatisundarī |
parāparāṇāṃ paramā tvameva parameśvarī || 10 ||
yacca kiñcit kvacidvastu sadasadvākhilātmike |
tasya sarvasya yā śaktiḥ sā tvaṃ kiṃ stūyase tadā || 11 ||
yayā tvayā jagatsraṣṭā jagatpātyatti yo jagat |
so'pi nidrāvaśaṃ nītaḥ kastvāṃ stotumiheśvaraḥ || 12 ||
viṣṇuḥ śarīragrahaṇamahamīśāna eva ca |
kāritāste yato'tastvāṃ kaḥ stotuṃ śaktimān bhavet || 13 ||
sā tvamitthaṃ prabhāvaiḥ svairudārairdevi saṃstutā |
mohayaitau durādharṣāvasurau madhukaiṭabhau || 14 ||
prabodhaṃ ca jagatsvāmī nīyatāmacyuto laghu |
bodhaśca kriyatāmasya hantumetau mahāsurau || 15 ||
iti śrī mahākālī stotram |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Devanagari script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in