श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ पञ्चसप्ततितमस्सर्गः ।
राम दाशरथे राम वीर्यं ते श्रूयतेऽद्भुतम् ।
धनुषो भेदनं चैव निखिलेन मया श्रुतम् ॥ 1 ॥
तदद्भुतमचिन्त्यं च भेदनं धनुषस्त्वया ।
तच्छ्रुत्वाऽहमनुप्राप्तो धनुर्गृह्यापरं शुभम् ॥ 2 ॥
तदिदं घोरसङ्काशं जामदग्न्यं महद्धनुः ।
पूरयस्व शरेणैव स्वबलं दर्शयस्व च ॥ 3 ॥
तदहं ते बलं दृष्ट्वा धनुषोऽस्य प्रपूरणे ।
द्वन्द्वयुद्धं प्रदास्यामि वीर्यश्लाघ्यस्य राघव ॥ 4 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा राजा दशरथस्तदा ।
विषण्णवदनो दीनः प्राञ्जलिर्वाक्यमब्रवीत् ॥ 5 ॥
क्षत्ररोषात्प्रशान्तस्त्वं ब्राह्मणश्च महायशाः ।
बालानां मम पुत्राणामभयं दातुमर्हसि ॥ 6 ॥
भार्गवाणां कुले जातः स्वाध्यायव्रतशालिनाम् ।
सहास्राक्षे प्रतिज्ञाय शस्त्रं निक्षिप्तवानसि ॥ 7 ॥
स त्वं धर्मपरो भूत्वा काश्यपाय वसुन्धराम् ।
दत्त्वा वनमुपागम्य महेन्द्रकृतकेतनः ॥ 8 ॥
मम सर्वविनाशाय सम्प्राप्तस्त्वं महामुने ।
न चैकस्मिन् हते रामे सर्वे जीवामहे वयम् ॥ 9 ॥
ब्रुवत्येवं दशरथे जामदग्न्यः प्रतापवान् ।
अनादृत्यैव तद्वाक्यं राममेवाभ्यभाषत ॥ 10 ॥
इमे द्वे धनुषी श्रेष्ठे दिव्ये लोकाभिविश्रुते ।
दृढे बलवती मुख्ये सुकृते विश्वकर्मणा ॥ 11 ॥
अतिसृष्टं सुरैरेकं त्र्यम्बकाय युयुत्सवे ।
त्रिपुरघ्नं नरश्रेष्ठ भग्नं काकुत्स्थ यत्त्वया ॥ 12 ॥
इदं द्वितीयं दुर्धर्षं विष्णोर्दत्तं सुरोत्तमैः ।
तदिदं वैष्णवं राम धनुः परमभास्वरम् ।
समानसारं काकुत्स्थ रौद्रेण धनुषा त्विदम् ॥ 13 ॥
तदा तु देवतास्सर्वाः पृच्छन्ति स्म पितामहम् ।
शितिकण्ठस्य विष्णोश्च बलाबलनिरीक्षया ॥ 14 ॥
अभिप्रायं तु विज्ञाय देवतानां पितामहः ।
विरोधं जनयामास तयो स्सत्यवतां वरः ॥ 15 ॥
विरोधे च महद्युद्धमभवद्रोमहर्षणम् ।
शितिकण्ठस्य विष्णोश्च परस्परजिगीषुणोः ॥ 16 ॥
तदा तु जृम्भितं शैवं धनुर्भीमपराक्रमम् ।
हुङ्कारेण महादेव स्तम्भितोऽथ त्रिलोचनः ॥ 17 ॥
देवैस्तदा समागम्य सर्षिसघै स्सचारणैः ।
याचितौ प्रशमं तत्र जग्मतुस्तौ सुरोत्तमौ ॥ 18 ॥
जृम्भितं तद्धनुर्द्रृष्ट्वा शैवं विष्णुपराक्रमैः ।
अधिकं मेनिरे विष्णुं देवा स्सर्षिगणास्तदा ॥ 19 ॥
धनू रुद्रस्तु सङ्कृद्धो विदेहेषु महायशाः ।
देवरातस्य राजर्षेर्ददौ हस्ते ससायकम् ॥ 20 ॥
इदं च वैष्णवं राम धनुः परपुरञ्जयम् ।
ऋचीके भार्गवे प्रादाद्विष्णुः स न्यासमुत्तमम् ॥ 21 ॥
ऋचीकस्तु महातेजाः पुत्रस्याप्रतिकर्मणः ।
पितुर्मम ददौ दिव्यं जमदग्नेर्महात्मनः ॥ 22 ॥
न्यस्तशस्त्रे पितरि मे तपोबलसमन्विते ।
अर्जुनो विदधे मृत्युं प्राकृतां बुद्धिमास्थितः ॥ 23 ॥
वधमप्रतिरूपं तु पितु श्शृत्वा सुदारुणम् ।
क्षत्रमुत्सादयन्रोषाज्जातं जातमनेकशः ॥ 24 ॥
पृथिवीं चाखिलां प्राप्य काश्यपाय महात्मने ।
यज्ञस्यान्ते तदा राम दक्षिणां पुण्यकर्मणे ।
दत्त्वा महेन्द्रनिलयस्तपोबलसमन्वितः ॥ 25 ॥
अद्यतूत्तमवीर्येण त्वया राम महाबल ।
श्रुतवान् धनुषो भेदं ततोऽहं द्रुतमागतः ॥ 26 ॥
तदिदं वैष्णवं राम पितृपैतामहं महत् ।
क्षत्रधर्मं पुरस्कृत्य गृह्णीष्व धनुरुत्तमम् ॥ 27 ॥
योजयस्व धनुश्श्रेष्ठे शरं परपुरञ्जयम् ।
यदि शक्नोषि काकुत्स्थ द्वन्द्वं दास्यामि ते ततः ॥ 28 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे पञ्चसप्ततितमस्सर्गः ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha pañcasaptatitamassargaḥ |
rāma dāśarathe rāma vīryaṃ te śrūyate'dbhutam |
dhanuṣo bhedanaṃ caiva nikhilena mayā śrutam || 1 ||
tadadbhutamacintyaṃ ca bhedanaṃ dhanuṣastvayā |
tacchrutvā'hamanuprāpto dhanurgṛhyāparaṃ śubham || 2 ||
tadidaṃ ghorasaṅkāśaṃ jāmadagnyaṃ mahaddhanuḥ |
pūrayasva śareṇaiva svabalaṃ darśayasva ca || 3 ||
tadahaṃ te balaṃ dṛṣṭvā dhanuṣo'sya prapūraṇe |
dvandvayuddhaṃ pradāsyāmi vīryaślāghyasya rāghava || 4 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā rājā daśarathastadā |
viṣaṇṇavadano dīnaḥ prāñjalirvākyamabravīt || 5 ||
kṣatraroṣātpraśāntastvaṃ brāhmaṇaśca mahāyaśāḥ |
bālānāṃ mama putrāṇāmabhayaṃ dātumarhasi || 6 ||
bhārgavāṇāṃ kule jātaḥ svādhyāyavrataśālinām |
sahāsrākṣe pratijñāya śastraṃ nikṣiptavānasi || 7 ||
sa tvaṃ dharmaparo bhūtvā kāśyapāya vasundharām |
dattvā vanamupāgamya mahendrakṛtaketanaḥ || 8 ||
mama sarvavināśāya samprāptastvaṃ mahāmune |
na caikasmin hate rāme sarve jīvāmahe vayam || 9 ||
bruvatyevaṃ daśarathe jāmadagnyaḥ pratāpavān |
anādṛtyaiva tadvākyaṃ rāmamevābhyabhāṣata || 10 ||
ime dve dhanuṣī śreṣṭhe divye lokābhiviśrute |
dṛḍhe balavatī mukhye sukṛte viśvakarmaṇā || 11 ||
atisṛṣṭaṃ surairekaṃ tryambakāya yuyutsave |
tripuraghnaṃ naraśreṣṭha bhagnaṃ kākutstha yattvayā || 12 ||
idaṃ dvitīyaṃ durdharṣaṃ viṣṇordattaṃ surottamaiḥ |
tadidaṃ vaiṣṇavaṃ rāma dhanuḥ paramabhāsvaram |
samānasāraṃ kākutstha raudreṇa dhanuṣā tvidam || 13 ||
tadā tu devatāssarvāḥ pṛcchanti sma pitāmaham |
śitikaṇṭhasya viṣṇośca balābalanirīkṣayā || 14 ||
abhiprāyaṃ tu vijñāya devatānāṃ pitāmahaḥ |
virodhaṃ janayāmāsa tayo ssatyavatāṃ varaḥ || 15 ||
virodhe ca mahadyuddhamabhavadromaharṣaṇam |
śitikaṇṭhasya viṣṇośca parasparajigīṣuṇoḥ || 16 ||
tadā tu jṛmbhitaṃ śaivaṃ dhanurbhīmaparākramam |
huṅkāreṇa mahādeva stambhito'tha trilocanaḥ || 17 ||
devaistadā samāgamya sarṣisaghai ssacāraṇaiḥ |
yācitau praśamaṃ tatra jagmatustau surottamau || 18 ||
jṛmbhitaṃ taddhanurdrṛṣṭvā śaivaṃ viṣṇuparākramaiḥ |
adhikaṃ menire viṣṇuṃ devā ssarṣigaṇāstadā || 19 ||
dhanū rudrastu saṅkṛddho videheṣu mahāyaśāḥ |
devarātasya rājarṣerdadau haste sasāyakam || 20 ||
idaṃ ca vaiṣṇavaṃ rāma dhanuḥ parapurañjayam |
ṛcīke bhārgave prādādviṣṇuḥ sa nyāsamuttamam || 21 ||
ṛcīkastu mahātejāḥ putrasyāpratikarmaṇaḥ |
piturmama dadau divyaṃ jamadagnermahātmanaḥ || 22 ||
nyastaśastre pitari me tapobalasamanvite |
arjuno vidadhe mṛtyuṃ prākṛtāṃ buddhimāsthitaḥ || 23 ||
vadhamapratirūpaṃ tu pitu śśṛtvā sudāruṇam |
kṣatramutsādayanroṣājjātaṃ jātamanekaśaḥ || 24 ||
pṛthivīṃ cākhilāṃ prāpya kāśyapāya mahātmane |
yajñasyānte tadā rāma dakṣiṇāṃ puṇyakarmaṇe |
dattvā mahendranilayastapobalasamanvitaḥ || 25 ||
adyatūttamavīryeṇa tvayā rāma mahābala |
śrutavān dhanuṣo bhedaṃ tato'haṃ drutamāgataḥ || 26 ||
tadidaṃ vaiṣṇavaṃ rāma pitṛpaitāmahaṃ mahat |
kṣatradharmaṃ puraskṛtya gṛhṇīṣva dhanuruttamam || 27 ||
yojayasva dhanuśśreṣṭhe śaraṃ parapurañjayam |
yadi śaknoṣi kākutstha dvandvaṃ dāsyāmi te tataḥ || 28 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe pañcasaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ पञ्चसप्ततितमस्सर्गः ।
राम दाशरथे राम वीर्यं ते श्रूयतेऽद्भुतम् ।
धनुषो भेदनं चैव निखिलेन मया श्रुतम् ॥ 1 ॥
तदद्भुतमचिन्त्यं च भेदनं धनुषस्त्वया ।
तच्छ्रुत्वाऽहमनुप्राप्तो धनुर्गृह्यापरं शुभम् ॥ 2 ॥
तदिदं घोरसङ्काशं जामदग्न्यं महद्धनुः ।
पूरयस्व शरेणैव स्वबलं दर्शयस्व च ॥ 3 ॥
तदहं ते बलं दृष्ट्वा धनुषोऽस्य प्रपूरणे ।
द्वन्द्वयुद्धं प्रदास्यामि वीर्यश्लाघ्यस्य राघव ॥ 4 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा राजा दशरथस्तदा ।
विषण्णवदनो दीनः प्राञ्जलिर्वाक्यमब्रवीत् ॥ 5 ॥
क्षत्ररोषात्प्रशान्तस्त्वं ब्राह्मणश्च महायशाः ।
बालानां मम पुत्राणामभयं दातुमर्हसि ॥ 6 ॥
भार्गवाणां कुले जातः स्वाध्यायव्रतशालिनाम् ।
सहास्राक्षे प्रतिज्ञाय शस्त्रं निक्षिप्तवानसि ॥ 7 ॥
स त्वं धर्मपरो भूत्वा काश्यपाय वसुन्धराम् ।
दत्त्वा वनमुपागम्य महेन्द्रकृतकेतनः ॥ 8 ॥
मम सर्वविनाशाय सम्प्राप्तस्त्वं महामुने ।
न चैकस्मिन् हते रामे सर्वे जीवामहे वयम् ॥ 9 ॥
ब्रुवत्येवं दशरथे जामदग्न्यः प्रतापवान् ।
अनादृत्यैव तद्वाक्यं राममेवाभ्यभाषत ॥ 10 ॥
इमे द्वे धनुषी श्रेष्ठे दिव्ये लोकाभिविश्रुते ।
दृढे बलवती मुख्ये सुकृते विश्वकर्मणा ॥ 11 ॥
अतिसृष्टं सुरैरेकं त्र्यम्बकाय युयुत्सवे ।
त्रिपुरघ्नं नरश्रेष्ठ भग्नं काकुत्स्थ यत्त्वया ॥ 12 ॥
इदं द्वितीयं दुर्धर्षं विष्णोर्दत्तं सुरोत्तमैः ।
तदिदं वैष्णवं राम धनुः परमभास्वरम् ।
समानसारं काकुत्स्थ रौद्रेण धनुषा त्विदम् ॥ 13 ॥
तदा तु देवतास्सर्वाः पृच्छन्ति स्म पितामहम् ।
शितिकण्ठस्य विष्णोश्च बलाबलनिरीक्षया ॥ 14 ॥
अभिप्रायं तु विज्ञाय देवतानां पितामहः ।
विरोधं जनयामास तयो स्सत्यवतां वरः ॥ 15 ॥
विरोधे च महद्युद्धमभवद्रोमहर्षणम् ।
शितिकण्ठस्य विष्णोश्च परस्परजिगीषुणोः ॥ 16 ॥
तदा तु जृम्भितं शैवं धनुर्भीमपराक्रमम् ।
हुङ्कारेण महादेव स्तम्भितोऽथ त्रिलोचनः ॥ 17 ॥
देवैस्तदा समागम्य सर्षिसघै स्सचारणैः ।
याचितौ प्रशमं तत्र जग्मतुस्तौ सुरोत्तमौ ॥ 18 ॥
जृम्भितं तद्धनुर्द्रृष्ट्वा शैवं विष्णुपराक्रमैः ।
अधिकं मेनिरे विष्णुं देवा स्सर्षिगणास्तदा ॥ 19 ॥
धनू रुद्रस्तु सङ्कृद्धो विदेहेषु महायशाः ।
देवरातस्य राजर्षेर्ददौ हस्ते ससायकम् ॥ 20 ॥
इदं च वैष्णवं राम धनुः परपुरञ्जयम् ।
ऋचीके भार्गवे प्रादाद्विष्णुः स न्यासमुत्तमम् ॥ 21 ॥
ऋचीकस्तु महातेजाः पुत्रस्याप्रतिकर्मणः ।
पितुर्मम ददौ दिव्यं जमदग्नेर्महात्मनः ॥ 22 ॥
न्यस्तशस्त्रे पितरि मे तपोबलसमन्विते ।
अर्जुनो विदधे मृत्युं प्राकृतां बुद्धिमास्थितः ॥ 23 ॥
वधमप्रतिरूपं तु पितु श्शृत्वा सुदारुणम् ।
क्षत्रमुत्सादयन्रोषाज्जातं जातमनेकशः ॥ 24 ॥
पृथिवीं चाखिलां प्राप्य काश्यपाय महात्मने ।
यज्ञस्यान्ते तदा राम दक्षिणां पुण्यकर्मणे ।
दत्त्वा महेन्द्रनिलयस्तपोबलसमन्वितः ॥ 25 ॥
अद्यतूत्तमवीर्येण त्वया राम महाबल ।
श्रुतवान् धनुषो भेदं ततोऽहं द्रुतमागतः ॥ 26 ॥
तदिदं वैष्णवं राम पितृपैतामहं महत् ।
क्षत्रधर्मं पुरस्कृत्य गृह्णीष्व धनुरुत्तमम् ॥ 27 ॥
योजयस्व धनुश्श्रेष्ठे शरं परपुरञ्जयम् ।
यदि शक्नोषि काकुत्स्थ द्वन्द्वं दास्यामि ते ततः ॥ 28 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे पञ्चसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha pañcasaptatitamassargaḥ |
rāma dāśarathe rāma vīryaṃ te śrūyate'dbhutam |
dhanuṣo bhedanaṃ caiva nikhilena mayā śrutam || 1 ||
tadadbhutamacintyaṃ ca bhedanaṃ dhanuṣastvayā |
tacchrutvā'hamanuprāpto dhanurgṛhyāparaṃ śubham || 2 ||
tadidaṃ ghorasaṅkāśaṃ jāmadagnyaṃ mahaddhanuḥ |
pūrayasva śareṇaiva svabalaṃ darśayasva ca || 3 ||
tadahaṃ te balaṃ dṛṣṭvā dhanuṣo'sya prapūraṇe |
dvandvayuddhaṃ pradāsyāmi vīryaślāghyasya rāghava || 4 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā rājā daśarathastadā |
viṣaṇṇavadano dīnaḥ prāñjalirvākyamabravīt || 5 ||
kṣatraroṣātpraśāntastvaṃ brāhmaṇaśca mahāyaśāḥ |
bālānāṃ mama putrāṇāmabhayaṃ dātumarhasi || 6 ||
bhārgavāṇāṃ kule jātaḥ svādhyāyavrataśālinām |
sahāsrākṣe pratijñāya śastraṃ nikṣiptavānasi || 7 ||
sa tvaṃ dharmaparo bhūtvā kāśyapāya vasundharām |
dattvā vanamupāgamya mahendrakṛtaketanaḥ || 8 ||
mama sarvavināśāya samprāptastvaṃ mahāmune |
na caikasmin hate rāme sarve jīvāmahe vayam || 9 ||
bruvatyevaṃ daśarathe jāmadagnyaḥ pratāpavān |
anādṛtyaiva tadvākyaṃ rāmamevābhyabhāṣata || 10 ||
ime dve dhanuṣī śreṣṭhe divye lokābhiviśrute |
dṛḍhe balavatī mukhye sukṛte viśvakarmaṇā || 11 ||
atisṛṣṭaṃ surairekaṃ tryambakāya yuyutsave |
tripuraghnaṃ naraśreṣṭha bhagnaṃ kākutstha yattvayā || 12 ||
idaṃ dvitīyaṃ durdharṣaṃ viṣṇordattaṃ surottamaiḥ |
tadidaṃ vaiṣṇavaṃ rāma dhanuḥ paramabhāsvaram |
samānasāraṃ kākutstha raudreṇa dhanuṣā tvidam || 13 ||
tadā tu devatāssarvāḥ pṛcchanti sma pitāmaham |
śitikaṇṭhasya viṣṇośca balābalanirīkṣayā || 14 ||
abhiprāyaṃ tu vijñāya devatānāṃ pitāmahaḥ |
virodhaṃ janayāmāsa tayo ssatyavatāṃ varaḥ || 15 ||
virodhe ca mahadyuddhamabhavadromaharṣaṇam |
śitikaṇṭhasya viṣṇośca parasparajigīṣuṇoḥ || 16 ||
tadā tu jṛmbhitaṃ śaivaṃ dhanurbhīmaparākramam |
huṅkāreṇa mahādeva stambhito'tha trilocanaḥ || 17 ||
devaistadā samāgamya sarṣisaghai ssacāraṇaiḥ |
yācitau praśamaṃ tatra jagmatustau surottamau || 18 ||
jṛmbhitaṃ taddhanurdrṛṣṭvā śaivaṃ viṣṇuparākramaiḥ |
adhikaṃ menire viṣṇuṃ devā ssarṣigaṇāstadā || 19 ||
dhanū rudrastu saṅkṛddho videheṣu mahāyaśāḥ |
devarātasya rājarṣerdadau haste sasāyakam || 20 ||
idaṃ ca vaiṣṇavaṃ rāma dhanuḥ parapurañjayam |
ṛcīke bhārgave prādādviṣṇuḥ sa nyāsamuttamam || 21 ||
ṛcīkastu mahātejāḥ putrasyāpratikarmaṇaḥ |
piturmama dadau divyaṃ jamadagnermahātmanaḥ || 22 ||
nyastaśastre pitari me tapobalasamanvite |
arjuno vidadhe mṛtyuṃ prākṛtāṃ buddhimāsthitaḥ || 23 ||
vadhamapratirūpaṃ tu pitu śśṛtvā sudāruṇam |
kṣatramutsādayanroṣājjātaṃ jātamanekaśaḥ || 24 ||
pṛthivīṃ cākhilāṃ prāpya kāśyapāya mahātmane |
yajñasyānte tadā rāma dakṣiṇāṃ puṇyakarmaṇe |
dattvā mahendranilayastapobalasamanvitaḥ || 25 ||
adyatūttamavīryeṇa tvayā rāma mahābala |
śrutavān dhanuṣo bhedaṃ tato'haṃ drutamāgataḥ || 26 ||
tadidaṃ vaiṣṇavaṃ rāma pitṛpaitāmahaṃ mahat |
kṣatradharmaṃ puraskṛtya gṛhṇīṣva dhanuruttamam || 27 ||
yojayasva dhanuśśreṣṭhe śaraṃ parapurañjayam |
yadi śaknoṣi kākutstha dvandvaṃ dāsyāmi te tataḥ || 28 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe pañcasaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Devanagari script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.