ശ്രീമദ്വാല്മീകീയ രാമായണേ അയോധ്യാകാണ്ഡമ് ।
അഥ ദശമസ്സര്ഗഃ ।
വിദര്ശിതാ യദാ ദേവീ കുബ്ജയാ പാപയാ ഭൃശമ് ।
തദാ ശേതേ സ്മ സാ ഭൂമൌ ദിഗ്ധവിദ്ധേവ കിന്നരീ ॥ 1 ॥
നിശ്ചിത്യ മനസാ കൃത്യം സാ സമ്യഗിതി ഭാമിനീ ।
മന്ഥരായൈ ശനൈസ്സര്വമാചചക്ഷേ വിചക്ഷണാ ॥ 2 ॥
സാ ദീനാ നിശ്ചയം കൃത്വാ മന്ഥരാവാക്യമോഹിതാ ।
നാഗകന്യേവ നിശ്വസ്യ ദീര്ഘമുഷ്ണം ച ഭാമിനീ ॥ 3 ॥
മുഹൂര്തം ചിന്തയാമാസ മാര്ഗമാത്മസുഖാവഹമ് ।
സാ സുഹൃച്ചാര്ഥകാമാ ച തം നിശമ്യ സുനിശ്ചയമ് ॥ 4 ॥
ബഭൂവ പരമപ്രീതാ സിധ്ദിം പ്രാപ്യേവ മന്ഥരാ ।
അഥ സാ രുഷിതാ ദേവീ സമ്യക്കൃത്വാ വിനിശ്ചയമ് ॥ 5 ॥
സംവിവേശാബലാ ഭൂമൌ നിവേശ്യ ഭൃകുടീം മുഖേ ।
തതശ്ചിത്രാണി മാല്യാനി ദിവ്യാന്യാഭരണാനി ച ॥ 6 ॥
അപവിദ്ധാനി കൈകേയ്യാ താനി ഭൂമിം പ്രപേദിരേ ।
തയാ താന്യപവിദ്ധാനി മാല്യാന്യാഭരണാനി ച ॥ 7 ॥
അശോഭയന്ത വസുധാം നക്ഷത്രാണി യഥാ നഭഃ ।
ക്രോധാഗാരേ നിപതിതാ സാ ബഭൌ മലിനാമ്ബരാ ॥ 8 ॥
ഏകവേണീം ദൃഢം ബദ്വാ ഗതസത്ത്വേവ കിന്നരീ ।
ആജ്ഞാപ്യ ച മഹാരാജോ രാഘവസ്യാഭിഷേചനമ് ॥ 9 ॥
ഉപസ്ഥാനമനുജ്ഞാപ്യ പ്രവിവേശ നിവേശനമ് ।
അദ്യ രാമാഭിഷേകോ വൈ പ്രസിദ്ധ ഇതി ജജ്ഞിവാന് ॥ 10 ॥
പ്രിയാര്ഹാം പ്രിയമാഖ്യാതും വിവേശാന്തഃപുരം വശീ ।
സ കൈകേയ്യാ ഗൃഹം ശ്രേഷ്ഠം പ്രവിവേശ മഹായശാഃ ॥ 11 ॥
പാണ്ഡുരാഭ്രമിവാകാശം രാഹുയുക്തം നിശാകരഃ ।
ശുകബര്ഹിണസങ്ഘുഷ്ടം ക്രൌഞ്ചഹംസരുതായുതമ് ॥ 12 ॥
വാദിത്രരവസങ്ഘുഷ്ടം കുബ്ജാ വാമനികായുതമ് ।
ലതാഗൃഹൈശ്ചിത്രഗൃഹൈശ്ചമ്പകാശോകശോഭിതൈഃ ॥ 13 ॥
ദാന്തരാജതസൌവര്ണവേദികാഭി സ്സമായുതമ് ।
നിത്യപുഷ്പഫലൈര്വൃക്ഷൈര്വാപീഭിശ്ചോപശോഭിതമ് ॥ 14 ॥
ദാന്തരജതസൌവര്ണൈസ്സംവൃതം പരമാസനൈഃ ।
വിവിധൈരന്നപാനൈശ്ച ഭക്ഷ്യൈശ്ച വിവിധൈരപി ॥ 15 ॥
ഉപപന്നം മഹാര്ഹൈശ്ച ഭൂഷിതൈസ്ത്രിദിവോപമമ് ।
തത്പ്രവിശ്യ മഹാരാജസ്സ്വമന്തഃ പുരമൃദ്ധിമത് ॥ 16 ॥
ന ദദര്ശ പ്രിയാം രാജാ കൈകേയീം ശയനോത്തമേ ।
കാമബലസംയുക്തോ രത്യര്ഥം മനുജാധിപഃ ॥ 17 ॥
അപശ്യന്ദയിതാം ഭാര്യാം പപ്രച്ഛ വിഷസാദ ച ।
ന ഹി തസ്യ പുരാ ദേവീ താം വേലാമത്യവര്തത ॥ 18 ॥
ന ച രാജാ ഗൃഹം ശൂന്യം പ്രവിവേശ കദാചന ।
തതോ ഗൃഹഗതോ രാജാ കൈകേയീം പര്യപൃച്ഛത ॥ 19 ॥
യഥാ പൂര്വമവിജ്ഞായ സ്വാര്ഥലിപ്സുമപണ്ഡിതാമ് ।
പ്രതീഹാരീ ത്വഥോവാച സന്ത്രസ്താ സുകൃതാഞ്ജലിഃ ॥ 20 ॥
ദേവ ദേവീ ഭൃശം കൃദ്ധാ ക്രോധാഗാരമഭിദൃതാ ।
പ്രതീഹാര്യാ വചശ്ശൃത്വാ രാജാ പരമദുര്മനാഃ ॥ 21 ॥
വിഷസാദ പുനര്ഭൂയോ ലുലിതവ്യാകുലേന്ദ്രിയഃ ।
തത്ര താം പതിതാം ഭൂമൌ ശയാനാമതഥോചിതാമ് ॥ 22 ॥
പ്രതപ്ത ഇവ ദുഃഖേന സോഽപശ്യജ്ജഗതീപതിഃ ।
സ വൃദ്ധസ്തരുണീം ഭാര്യാം പ്രാണേഭ്യോപി ഗരീയസീമ് ॥ 23 ॥
അപാപഃ പാപസങ്കല്പാം ദദര്ശ ധരണീതലേ ।
ലതാമിവ വിനിഷ്കൃത്താം പതിതാം ദേവതാമിവ ॥ 24 ॥
കിന്നരീമിവ നിര്ധൂതാം ച്യുതാമപ്സരസം യഥാ ।
മായാമിവ പരിഭ്രഷ്ടാം ഹരിണീമിവ സംയതാമ് ॥ 25 ॥
കരേണുമിവ ദിഗ്ധേന വിദ്ധാം മൃഗയുനാ വനേ ।
മഹാഗജ ഇവാരണ്യേ സ്നേഹാത്പരിമമര്ശ താമ് ॥ 26 ॥
പരിമൃശ്യ ച പാണിഭ്യാമഭിസന്ത്രസ്തചേതനഃ ।
കാമീ കമലപത്രാക്ഷീമുവാച വനിതാമിദമ് ॥ 27 ॥
ന തേഽഹമഭിജാനാമി ക്രോധമാത്മനി സംശ്രിതമ് ।
ദേവി കേനാഭിശപ്താഽസി കേന വാഽസി വിമാനിതാ ॥ 28 ॥
യദിദം മമ ദുഃഖായ ശേഷേ കല്യാണി പാംസുഷു ।
ഭൂമൌ ശേഷേ കിമര്ഥം ത്വം മയി കല്യാണചേതസി ॥ 29 ॥
ഭൂതോപഹതചിത്തേവ മമ ചിത്തപ്രമാഥിനീ ।
സന്തി മേ കുശലാ വൈദ്യാസ്ത്വഭിതുഷ്ടാശ്ച സര്വശഃ ॥ 30 ॥
സുഖിതാം ത്വാം കരിഷ്യന്തി വ്യാധിമാചക്ഷ്വ ഭാമിനീ ।
കസ്യ വാ തേ പ്രിയം കാര്യം കേന വാ വിപ്രിയം കൃതമ് ॥ 31 ॥
കഃ പ്രിയം ലഭതാമദ്യ കോ വാ സുമഹദപ്രിയമ് ।
മാ രോദീര്മാ ച കാര്ഷീസ്ത്വം ദേവി സമ്പരിശോഷണമ് ॥ 32 ॥
അവധ്യോ വധ്യതാം കോ വാ കോ വാ വധ്യോ വിമുച്യതാമ് ।
ദരിദ്രഃ കോ ഭവത്വാഢ്യോ ദ്രവ്യവാന്വാഽപ്യകിഞ്ചനഃ ॥ 33 ॥
അഹം ചൈവ മദീയാശ്ച സര്വേ തവ വശാനുഗാഃ ।
ന തേ കിഞ്ചിദഭിപ്രായം വ്യാഹന്തുമഹമുത്സഹേ ॥ 34 ॥
ആത്മനോ ജീവിതേനാപി ബ്രൂഹി യന്മനസേച്ഛസി ।
ബലമാത്മനി ജാനന്തീ ന മാം ശങ്കിതുമര്ഹസി ॥ 35 ॥
കരിഷ്യാമി തവ പ്രീതിം സുകൃതേനാപി തേ ശപേ ।
യാവദാവര്തതേ ചക്രം താവതീ മേ വസുന്ധരാ ॥ 36 ॥
പ്രാചീനാസ്സിന്ധുസൌവീരാ സ്സൌരാഷ്ട്രാ ദക്ഷിണാപഥാഃ ।
വങ്ഗാങ്ഗമഗധാഃ മത്സ്യാഃ സമൃദ്ധാ കാശികോസലാഃ ॥ 37 ॥
തത്ര ജാതം ബഹു ദ്രവ്യം ധനധാന്യമജാവികമ് ।
തതോ വൃണീഷ്വ കൈകേയി യദ്യത്ത്വം മനസേച്ഛസി ॥ 38 ॥
കിമായാസേന തേ ഭീരു ഉത്തിഷ്ഠോത്തിഷ്ഠ ശോഭനേ ।
തത്ത്വം മേ ബ്രൂഹി കൈകേയി യതസ്തേ ഭയമാഗതമ് ॥ 39 ॥
തത്തേ വ്യപനയിഷ്യാമി നീഹാരമിവ രശ്മിവാന് ।
തഥോക്താ സാ സമാശ്വസ്താ വക്തുകാമാ തദപ്രിയമ് ॥ 40 ॥
ഇത്യാര്ഷേ ശ്രീമദ്രാമായണേ വാല്മീകീയ ആദികാവ്യേ അയോധ്യാകാണ്ഡേ ദശമസ്സര്ഗഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha daśamassargaḥ |
vidarśitā yadā devī kubjayā pāpayā bhṛśam |
tadā śete sma sā bhūmau digdhaviddheva kinnarī || 1 ||
niścitya manasā kṛtyaṃ sā samyagiti bhāminī |
mantharāyai śanaissarvamācacakṣe vicakṣaṇā || 2 ||
sā dīnā niścayaṃ kṛtvā mantharāvākyamohitā |
nāgakanyeva niśvasya dīrghamuṣṇaṃ ca bhāminī || 3 ||
muhūrtaṃ cintayāmāsa mārgamātmasukhāvaham |
sā suhṛccārthakāmā ca taṃ niśamya suniścayam || 4 ||
babhūva paramaprītā sidhdiṃ prāpyeva mantharā |
atha sā ruṣitā devī samyakkṛtvā viniścayam || 5 ||
saṃviveśābalā bhūmau niveśya bhṛkuṭīṃ mukhe |
tataścitrāṇi mālyāni divyānyābharaṇāni ca || 6 ||
apaviddhāni kaikeyyā tāni bhūmiṃ prapedire |
tayā tānyapaviddhāni mālyānyābharaṇāni ca || 7 ||
aśobhayanta vasudhāṃ nakṣatrāṇi yathā nabhaḥ |
krodhāgāre nipatitā sā babhau malināmbarā || 8 ||
ekaveṇīṃ dṛḍhaṃ badvā gatasattveva kinnarī |
ājñāpya ca mahārājo rāghavasyābhiṣecanam || 9 ||
upasthānamanujñāpya praviveśa niveśanam |
adya rāmābhiṣeko vai prasiddha iti jajñivān || 10 ||
priyārhāṃ priyamākhyātuṃ viveśāntaḥpuraṃ vaśī |
sa kaikeyyā gṛhaṃ śreṣṭhaṃ praviveśa mahāyaśāḥ || 11 ||
pāṇḍurābhramivākāśaṃ rāhuyuktaṃ niśākaraḥ |
śukabarhiṇasaṅghuṣṭaṃ krauñcahaṃsarutāyutam || 12 ||
vāditraravasaṅghuṣṭaṃ kubjā vāmanikāyutam |
latāgṛhaiścitragṛhaiścampakāśokaśobhitaiḥ || 13 ||
dāntarājatasauvarṇavedikābhi ssamāyutam |
nityapuṣpaphalairvṛkṣairvāpībhiścopaśobhitam || 14 ||
dāntarajatasauvarṇaissaṃvṛtaṃ paramāsanaiḥ |
vividhairannapānaiśca bhakṣyaiśca vividhairapi || 15 ||
upapannaṃ mahārhaiśca bhūṣitaistridivopamam |
tatpraviśya mahārājassvamantaḥ puramṛddhimat || 16 ||
na dadarśa priyāṃ rājā kaikeyīṃ śayanottame |
kāmabalasaṃyukto ratyarthaṃ manujādhipaḥ || 17 ||
apaśyandayitāṃ bhāryāṃ papraccha viṣasāda ca |
na hi tasya purā devī tāṃ velāmatyavartata || 18 ||
na ca rājā gṛhaṃ śūnyaṃ praviveśa kadācana |
tato gṛhagato rājā kaikeyīṃ paryapṛcchata || 19 ||
yathā pūrvamavijñāya svārthalipsumapaṇḍitām |
pratīhārī tvathovāca santrastā sukṛtāñjaliḥ || 20 ||
deva devī bhṛśaṃ kṛddhā krodhāgāramabhidṛtā |
pratīhāryā vacaśśṛtvā rājā paramadurmanāḥ || 21 ||
viṣasāda punarbhūyo lulitavyākulendriyaḥ |
tatra tāṃ patitāṃ bhūmau śayānāmatathocitām || 22 ||
pratapta iva duḥkhena so'paśyajjagatīpatiḥ |
sa vṛddhastaruṇīṃ bhāryāṃ prāṇebhyopi garīyasīm || 23 ||
apāpaḥ pāpasaṅkalpāṃ dadarśa dharaṇītale |
latāmiva viniṣkṛttāṃ patitāṃ devatāmiva || 24 ||
kinnarīmiva nirdhūtāṃ cyutāmapsarasaṃ yathā |
māyāmiva paribhraṣṭāṃ hariṇīmiva saṃyatām || 25 ||
kareṇumiva digdhena viddhāṃ mṛgayunā vane |
mahāgaja ivāraṇye snehātparimamarśa tām || 26 ||
parimṛśya ca pāṇibhyāmabhisantrastacetanaḥ |
kāmī kamalapatrākṣīmuvāca vanitāmidam || 27 ||
na te'hamabhijānāmi krodhamātmani saṃśritam |
devi kenābhiśaptā'si kena vā'si vimānitā || 28 ||
yadidaṃ mama duḥkhāya śeṣe kalyāṇi pāṃsuṣu |
bhūmau śeṣe kimarthaṃ tvaṃ mayi kalyāṇacetasi || 29 ||
bhūtopahatacitteva mama cittapramāthinī |
santi me kuśalā vaidyāstvabhituṣṭāśca sarvaśaḥ || 30 ||
sukhitāṃ tvāṃ kariṣyanti vyādhimācakṣva bhāminī |
kasya vā te priyaṃ kāryaṃ kena vā vipriyaṃ kṛtam || 31 ||
kaḥ priyaṃ labhatāmadya ko vā sumahadapriyam |
mā rodīrmā ca kārṣīstvaṃ devi sampariśoṣaṇam || 32 ||
avadhyo vadhyatāṃ ko vā ko vā vadhyo vimucyatām |
daridraḥ ko bhavatvāḍhyo dravyavānvā'pyakiñcanaḥ || 33 ||
ahaṃ caiva madīyāśca sarve tava vaśānugāḥ |
na te kiñcidabhiprāyaṃ vyāhantumahamutsahe || 34 ||
ātmano jīvitenāpi brūhi yanmanasecchasi |
balamātmani jānantī na māṃ śaṅkitumarhasi || 35 ||
kariṣyāmi tava prītiṃ sukṛtenāpi te śape |
yāvadāvartate cakraṃ tāvatī me vasundharā || 36 ||
prācīnāssindhusauvīrā ssaurāṣṭrā dakṣiṇāpathāḥ |
vaṅgāṅgamagadhāḥ matsyāḥ samṛddhā kāśikosalāḥ || 37 ||
tatra jātaṃ bahu dravyaṃ dhanadhānyamajāvikam |
tato vṛṇīṣva kaikeyi yadyattvaṃ manasecchasi || 38 ||
kimāyāsena te bhīru uttiṣṭhottiṣṭha śobhane |
tattvaṃ me brūhi kaikeyi yataste bhayamāgatam || 39 ||
tatte vyapanayiṣyāmi nīhāramiva raśmivān |
tathoktā sā samāśvastā vaktukāmā tadapriyam || 40 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe daśamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ दशमस्सर्गः ।
विदर्शिता यदा देवी कुब्जया पापया भृशम् ।
तदा शेते स्म सा भूमौ दिग्धविद्धेव किन्नरी ॥ 1 ॥
निश्चित्य मनसा कृत्यं सा सम्यगिति भामिनी ।
मन्थरायै शनैस्सर्वमाचचक्षे विचक्षणा ॥ 2 ॥
सा दीना निश्चयं कृत्वा मन्थरावाक्यमोहिता ।
नागकन्येव निश्वस्य दीर्घमुष्णं च भामिनी ॥ 3 ॥
मुहूर्तं चिन्तयामास मार्गमात्मसुखावहम् ।
सा सुहृच्चार्थकामा च तं निशम्य सुनिश्चयम् ॥ 4 ॥
बभूव परमप्रीता सिध्दिं प्राप्येव मन्थरा ।
अथ सा रुषिता देवी सम्यक्कृत्वा विनिश्चयम् ॥ 5 ॥
संविवेशाबला भूमौ निवेश्य भृकुटीं मुखे ।
ततश्चित्राणि माल्यानि दिव्यान्याभरणानि च ॥ 6 ॥
अपविद्धानि कैकेय्या तानि भूमिं प्रपेदिरे ।
तया तान्यपविद्धानि माल्यान्याभरणानि च ॥ 7 ॥
अशोभयन्त वसुधां नक्षत्राणि यथा नभः ।
क्रोधागारे निपतिता सा बभौ मलिनाम्बरा ॥ 8 ॥
एकवेणीं दृढं बद्वा गतसत्त्वेव किन्नरी ।
आज्ञाप्य च महाराजो राघवस्याभिषेचनम् ॥ 9 ॥
उपस्थानमनुज्ञाप्य प्रविवेश निवेशनम् ।
अद्य रामाभिषेको वै प्रसिद्ध इति जज्ञिवान् ॥ 10 ॥
प्रियार्हां प्रियमाख्यातुं विवेशान्तःपुरं वशी ।
स कैकेय्या गृहं श्रेष्ठं प्रविवेश महायशाः ॥ 11 ॥
पाण्डुराभ्रमिवाकाशं राहुयुक्तं निशाकरः ।
शुकबर्हिणसङ्घुष्टं क्रौञ्चहंसरुतायुतम् ॥ 12 ॥
वादित्ररवसङ्घुष्टं कुब्जा वामनिकायुतम् ।
लतागृहैश्चित्रगृहैश्चम्पकाशोकशोभितैः ॥ 13 ॥
दान्तराजतसौवर्णवेदिकाभि स्समायुतम् ।
नित्यपुष्पफलैर्वृक्षैर्वापीभिश्चोपशोभितम् ॥ 14 ॥
दान्तरजतसौवर्णैस्संवृतं परमासनैः ।
विविधैरन्नपानैश्च भक्ष्यैश्च विविधैरपि ॥ 15 ॥
उपपन्नं महार्हैश्च भूषितैस्त्रिदिवोपमम् ।
तत्प्रविश्य महाराजस्स्वमन्तः पुरमृद्धिमत् ॥ 16 ॥
न ददर्श प्रियां राजा कैकेयीं शयनोत्तमे ।
कामबलसंयुक्तो रत्यर्थं मनुजाधिपः ॥ 17 ॥
अपश्यन्दयितां भार्यां पप्रच्छ विषसाद च ।
न हि तस्य पुरा देवी तां वेलामत्यवर्तत ॥ 18 ॥
न च राजा गृहं शून्यं प्रविवेश कदाचन ।
ततो गृहगतो राजा कैकेयीं पर्यपृच्छत ॥ 19 ॥
यथा पूर्वमविज्ञाय स्वार्थलिप्सुमपण्डिताम् ।
प्रतीहारी त्वथोवाच सन्त्रस्ता सुकृताञ्जलिः ॥ 20 ॥
देव देवी भृशं कृद्धा क्रोधागारमभिदृता ।
प्रतीहार्या वचश्शृत्वा राजा परमदुर्मनाः ॥ 21 ॥
विषसाद पुनर्भूयो लुलितव्याकुलेन्द्रियः ।
तत्र तां पतितां भूमौ शयानामतथोचिताम् ॥ 22 ॥
प्रतप्त इव दुःखेन सोऽपश्यज्जगतीपतिः ।
स वृद्धस्तरुणीं भार्यां प्राणेभ्योपि गरीयसीम् ॥ 23 ॥
अपापः पापसङ्कल्पां ददर्श धरणीतले ।
लतामिव विनिष्कृत्तां पतितां देवतामिव ॥ 24 ॥
किन्नरीमिव निर्धूतां च्युतामप्सरसं यथा ।
मायामिव परिभ्रष्टां हरिणीमिव संयताम् ॥ 25 ॥
करेणुमिव दिग्धेन विद्धां मृगयुना वने ।
महागज इवारण्ये स्नेहात्परिममर्श ताम् ॥ 26 ॥
परिमृश्य च पाणिभ्यामभिसन्त्रस्तचेतनः ।
कामी कमलपत्राक्षीमुवाच वनितामिदम् ॥ 27 ॥
न तेऽहमभिजानामि क्रोधमात्मनि संश्रितम् ।
देवि केनाभिशप्ताऽसि केन वाऽसि विमानिता ॥ 28 ॥
यदिदं मम दुःखाय शेषे कल्याणि पांसुषु ।
भूमौ शेषे किमर्थं त्वं मयि कल्याणचेतसि ॥ 29 ॥
भूतोपहतचित्तेव मम चित्तप्रमाथिनी ।
सन्ति मे कुशला वैद्यास्त्वभितुष्टाश्च सर्वशः ॥ 30 ॥
सुखितां त्वां करिष्यन्ति व्याधिमाचक्ष्व भामिनी ।
कस्य वा ते प्रियं कार्यं केन वा विप्रियं कृतम् ॥ 31 ॥
कः प्रियं लभतामद्य को वा सुमहदप्रियम् ।
मा रोदीर्मा च कार्षीस्त्वं देवि सम्परिशोषणम् ॥ 32 ॥
अवध्यो वध्यतां को वा को वा वध्यो विमुच्यताम् ।
दरिद्रः को भवत्वाढ्यो द्रव्यवान्वाऽप्यकिञ्चनः ॥ 33 ॥
अहं चैव मदीयाश्च सर्वे तव वशानुगाः ।
न ते किञ्चिदभिप्रायं व्याहन्तुमहमुत्सहे ॥ 34 ॥
आत्मनो जीवितेनापि ब्रूहि यन्मनसेच्छसि ।
बलमात्मनि जानन्ती न मां शङ्कितुमर्हसि ॥ 35 ॥
करिष्यामि तव प्रीतिं सुकृतेनापि ते शपे ।
यावदावर्तते चक्रं तावती मे वसुन्धरा ॥ 36 ॥
प्राचीनास्सिन्धुसौवीरा स्सौराष्ट्रा दक्षिणापथाः ।
वङ्गाङ्गमगधाः मत्स्याः समृद्धा काशिकोसलाः ॥ 37 ॥
तत्र जातं बहु द्रव्यं धनधान्यमजाविकम् ।
ततो वृणीष्व कैकेयि यद्यत्त्वं मनसेच्छसि ॥ 38 ॥
किमायासेन ते भीरु उत्तिष्ठोत्तिष्ठ शोभने ।
तत्त्वं मे ब्रूहि कैकेयि यतस्ते भयमागतम् ॥ 39 ॥
तत्ते व्यपनयिष्यामि नीहारमिव रश्मिवान् ।
तथोक्ता सा समाश्वस्ता वक्तुकामा तदप्रियम् ॥ 40 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे दशमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha daśamassargaḥ |
vidarśitā yadā devī kubjayā pāpayā bhṛśam |
tadā śete sma sā bhūmau digdhaviddheva kinnarī || 1 ||
niścitya manasā kṛtyaṃ sā samyagiti bhāminī |
mantharāyai śanaissarvamācacakṣe vicakṣaṇā || 2 ||
sā dīnā niścayaṃ kṛtvā mantharāvākyamohitā |
nāgakanyeva niśvasya dīrghamuṣṇaṃ ca bhāminī || 3 ||
muhūrtaṃ cintayāmāsa mārgamātmasukhāvaham |
sā suhṛccārthakāmā ca taṃ niśamya suniścayam || 4 ||
babhūva paramaprītā sidhdiṃ prāpyeva mantharā |
atha sā ruṣitā devī samyakkṛtvā viniścayam || 5 ||
saṃviveśābalā bhūmau niveśya bhṛkuṭīṃ mukhe |
tataścitrāṇi mālyāni divyānyābharaṇāni ca || 6 ||
apaviddhāni kaikeyyā tāni bhūmiṃ prapedire |
tayā tānyapaviddhāni mālyānyābharaṇāni ca || 7 ||
aśobhayanta vasudhāṃ nakṣatrāṇi yathā nabhaḥ |
krodhāgāre nipatitā sā babhau malināmbarā || 8 ||
ekaveṇīṃ dṛḍhaṃ badvā gatasattveva kinnarī |
ājñāpya ca mahārājo rāghavasyābhiṣecanam || 9 ||
upasthānamanujñāpya praviveśa niveśanam |
adya rāmābhiṣeko vai prasiddha iti jajñivān || 10 ||
priyārhāṃ priyamākhyātuṃ viveśāntaḥpuraṃ vaśī |
sa kaikeyyā gṛhaṃ śreṣṭhaṃ praviveśa mahāyaśāḥ || 11 ||
pāṇḍurābhramivākāśaṃ rāhuyuktaṃ niśākaraḥ |
śukabarhiṇasaṅghuṣṭaṃ krauñcahaṃsarutāyutam || 12 ||
vāditraravasaṅghuṣṭaṃ kubjā vāmanikāyutam |
latāgṛhaiścitragṛhaiścampakāśokaśobhitaiḥ || 13 ||
dāntarājatasauvarṇavedikābhi ssamāyutam |
nityapuṣpaphalairvṛkṣairvāpībhiścopaśobhitam || 14 ||
dāntarajatasauvarṇaissaṃvṛtaṃ paramāsanaiḥ |
vividhairannapānaiśca bhakṣyaiśca vividhairapi || 15 ||
upapannaṃ mahārhaiśca bhūṣitaistridivopamam |
tatpraviśya mahārājassvamantaḥ puramṛddhimat || 16 ||
na dadarśa priyāṃ rājā kaikeyīṃ śayanottame |
kāmabalasaṃyukto ratyarthaṃ manujādhipaḥ || 17 ||
apaśyandayitāṃ bhāryāṃ papraccha viṣasāda ca |
na hi tasya purā devī tāṃ velāmatyavartata || 18 ||
na ca rājā gṛhaṃ śūnyaṃ praviveśa kadācana |
tato gṛhagato rājā kaikeyīṃ paryapṛcchata || 19 ||
yathā pūrvamavijñāya svārthalipsumapaṇḍitām |
pratīhārī tvathovāca santrastā sukṛtāñjaliḥ || 20 ||
deva devī bhṛśaṃ kṛddhā krodhāgāramabhidṛtā |
pratīhāryā vacaśśṛtvā rājā paramadurmanāḥ || 21 ||
viṣasāda punarbhūyo lulitavyākulendriyaḥ |
tatra tāṃ patitāṃ bhūmau śayānāmatathocitām || 22 ||
pratapta iva duḥkhena so'paśyajjagatīpatiḥ |
sa vṛddhastaruṇīṃ bhāryāṃ prāṇebhyopi garīyasīm || 23 ||
apāpaḥ pāpasaṅkalpāṃ dadarśa dharaṇītale |
latāmiva viniṣkṛttāṃ patitāṃ devatāmiva || 24 ||
kinnarīmiva nirdhūtāṃ cyutāmapsarasaṃ yathā |
māyāmiva paribhraṣṭāṃ hariṇīmiva saṃyatām || 25 ||
kareṇumiva digdhena viddhāṃ mṛgayunā vane |
mahāgaja ivāraṇye snehātparimamarśa tām || 26 ||
parimṛśya ca pāṇibhyāmabhisantrastacetanaḥ |
kāmī kamalapatrākṣīmuvāca vanitāmidam || 27 ||
na te'hamabhijānāmi krodhamātmani saṃśritam |
devi kenābhiśaptā'si kena vā'si vimānitā || 28 ||
yadidaṃ mama duḥkhāya śeṣe kalyāṇi pāṃsuṣu |
bhūmau śeṣe kimarthaṃ tvaṃ mayi kalyāṇacetasi || 29 ||
bhūtopahatacitteva mama cittapramāthinī |
santi me kuśalā vaidyāstvabhituṣṭāśca sarvaśaḥ || 30 ||
sukhitāṃ tvāṃ kariṣyanti vyādhimācakṣva bhāminī |
kasya vā te priyaṃ kāryaṃ kena vā vipriyaṃ kṛtam || 31 ||
kaḥ priyaṃ labhatāmadya ko vā sumahadapriyam |
mā rodīrmā ca kārṣīstvaṃ devi sampariśoṣaṇam || 32 ||
avadhyo vadhyatāṃ ko vā ko vā vadhyo vimucyatām |
daridraḥ ko bhavatvāḍhyo dravyavānvā'pyakiñcanaḥ || 33 ||
ahaṃ caiva madīyāśca sarve tava vaśānugāḥ |
na te kiñcidabhiprāyaṃ vyāhantumahamutsahe || 34 ||
ātmano jīvitenāpi brūhi yanmanasecchasi |
balamātmani jānantī na māṃ śaṅkitumarhasi || 35 ||
kariṣyāmi tava prītiṃ sukṛtenāpi te śape |
yāvadāvartate cakraṃ tāvatī me vasundharā || 36 ||
prācīnāssindhusauvīrā ssaurāṣṭrā dakṣiṇāpathāḥ |
vaṅgāṅgamagadhāḥ matsyāḥ samṛddhā kāśikosalāḥ || 37 ||
tatra jātaṃ bahu dravyaṃ dhanadhānyamajāvikam |
tato vṛṇīṣva kaikeyi yadyattvaṃ manasecchasi || 38 ||
kimāyāsena te bhīru uttiṣṭhottiṣṭha śobhane |
tattvaṃ me brūhi kaikeyi yataste bhayamāgatam || 39 ||
tatte vyapanayiṣyāmi nīhāramiva raśmivān |
tathoktā sā samāśvastā vaktukāmā tadapriyam || 40 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe daśamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.