𑌵𑌿𑌰𑌾𑌟𑌨𑌗𑌰𑌂 𑌰𑌮𑍍𑌯𑌂 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌯𑍁𑌧𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿𑌰𑌃 ।
𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌮𑌨𑌸𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍀𑌂 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌭𑍁𑌵𑌨𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑍀𑌮𑍍 ॥ 1 ॥
𑌯𑌶𑍋𑌦𑌾𑌗𑌰𑍍𑌭𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌾𑌂 𑌨𑌾𑌰𑌾𑌯𑌣𑌵𑌰𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌮𑍍 ।
𑌨𑌨𑍍𑌦𑌗𑍋𑌪𑌕𑍁𑌲𑍇𑌜𑌾𑌤𑌾𑌂 𑌮𑌙𑍍𑌗𑌲𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌲𑌵𑌰𑍍𑌧𑌨𑍀𑌮𑍍 ॥ 2 ॥
𑌕𑌂𑌸𑌵𑌿𑌦𑍍𑌰𑌾𑌵𑌣𑌕𑌰𑍀𑌂 𑌅𑌸𑍁𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌯𑌙𑍍𑌕𑌰𑍀𑌮𑍍 ।
𑌶𑌿𑌲𑌾𑌤𑌟𑌵𑌿𑌨𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌆𑌕𑌾𑌶𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌗𑌾𑌮𑌿𑌨𑍀𑌮𑍍 ॥ 3 ॥
𑌵𑌾𑌸𑍁𑌦𑍇𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌭𑌗𑌿𑌨𑍀𑌂 𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑌮𑌾𑌲𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍𑌬𑌰𑌧𑌰𑌾𑌂 𑌦𑍇𑌵𑍀𑌂 𑌖𑌡𑍍𑌗𑌖𑍇𑌟𑌕𑌧𑌾𑌰𑌿𑌣𑍀𑌮𑍍 ॥ 4 ॥
𑌭𑌾𑌰𑌾𑌵𑌤𑌰𑌣𑍇 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌯𑍇 𑌸𑍍𑌮𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌦𑌾𑌶𑌿𑌵𑌾𑌮𑍍 ।
𑌤𑌾𑌨𑍍𑌵𑍈 𑌤𑌾𑌰𑌯𑌤𑍇 𑌪𑌾𑌪𑌾𑌤𑍍 𑌪𑌙𑍍𑌕𑍇𑌗𑌾𑌮𑌿𑌵 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌬𑌲𑌾𑌮𑍍 ॥ 5 ॥
𑌸𑍍𑌤𑍋𑌤𑍁𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌚𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇 𑌭𑍂𑌯𑍋 𑌵𑌿𑌵𑌿𑌧𑍈𑌃 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌤𑍍𑌰𑌸𑌮𑍍𑌭𑌵𑍈𑌃 ।
𑌆𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌾𑌕𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑍀 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍀𑌂 𑌸𑌹𑌾𑌨𑍁𑌜𑌃 ॥ 6 ॥
𑌨𑌮𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌵𑌰𑌦𑍇 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑌿 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌚𑌾𑌰𑌿𑌣𑌿 ।
𑌬𑌾𑌲𑌾𑌰𑍍𑌕 𑌸𑌦𑍃𑌶𑌾𑌕𑌾𑌰𑍇 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌨𑌿𑌭𑌾𑌨𑌨𑍇 ॥ 7 ॥
𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌭𑍁𑌜𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑍀𑌨𑌶𑍍𑌰𑍋𑌣𑌿𑌪𑌯𑍋𑌧𑌰𑍇 ।
𑌮𑌯𑍂𑌰𑌪𑌿𑌞𑍍𑌛𑌵𑌲𑌯𑍇 𑌕𑍇𑌯𑍂𑌰𑌾𑌙𑍍𑌗𑌦𑌧𑌾𑌰𑌿𑌣𑌿 ॥ 8 ॥
𑌭𑌾𑌸𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌯𑌦𑌾 𑌪𑌦𑍍𑌮𑌾 𑌨𑌾𑌰𑌾𑌯𑌣𑌪𑌰𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌃 ।
𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌚𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌵𑌿𑌶𑌦𑌂 𑌤𑌵 𑌖𑍇𑌚𑌰𑌿 ॥ 9 ॥
𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑌚𑍍𑌛𑌵𑌿𑌸𑌮𑌾 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑌾 𑌸𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌷𑌣𑌸𑌮𑌾𑌨𑌨𑌾 ।
𑌬𑌿𑌭𑍍𑌰𑌤𑍀 𑌵𑌿𑌪𑍁𑌲𑍗 𑌬𑌾𑌹𑍂 𑌶𑌕𑍍𑌰𑌧𑍍𑌵𑌜𑌸𑌮𑍁𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑌯𑍗 ॥ 10 ॥
𑌪𑌾𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌚 𑌪𑌙𑍍𑌕𑌜𑍀 𑌕𑌣𑍍𑌠𑍀 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌵𑌿𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌚 𑌯𑌾 𑌭𑍁𑌵𑌿 ।
𑌪𑌾𑌶𑌂 𑌧𑌨𑍁𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌚𑌕𑍍𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌵𑌿𑌧𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑍁𑌧𑌾𑌨𑌿 𑌚 ॥ 11 ॥
𑌕𑍁𑌣𑍍𑌡𑌲𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌸𑍁𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌣𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌚 𑌵𑌿𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑌾 ।
𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌵𑌿𑌸𑍍𑌪𑌾𑌰𑍍𑌧𑌿𑌨𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌮𑍁𑌖𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌜𑌸𑍇 ॥ 12 ॥
𑌮𑍁𑌕𑍁𑌟𑍇𑌨 𑌵𑌿𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌕𑍇𑌶𑌬𑌨𑍍𑌧𑍇𑌨 𑌶𑍋𑌭𑌿𑌨𑌾 ।
𑌭𑍁𑌜𑌙𑍍𑌗𑌾𑌽𑌭𑍋𑌗𑌵𑌾𑌸𑍇𑌨 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌣𑌿𑌸𑍂𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌰𑌾𑌜𑌤𑌾 ॥ 13 ॥
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌜𑌸𑍇 𑌚𑌾𑌵𑌬𑌦𑍍𑌧𑍇𑌨 𑌭𑍋𑌗𑍇𑌨𑍇𑌵𑍇𑌹 𑌮𑌨𑍍𑌦𑌰𑌃 ।
𑌧𑍍𑌵𑌜𑍇𑌨 𑌶𑌿𑌖𑌿𑌪𑌿𑌞𑍍𑌛𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌉𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑌿𑌤𑍇𑌨 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌜𑌸𑍇 ॥ 14 ॥
𑌕𑍗𑌮𑌾𑌰𑌂 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌮𑌾𑌸𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌦𑌿𑌵𑌂 𑌪𑌾𑌵𑌿𑌤𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 ।
𑌤𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍂𑌯𑌸𑍇 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌦𑌶𑍈𑌃 𑌪𑍂𑌜𑍍𑌯𑌸𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌚 ॥ 15 ॥
𑌤𑍍𑌰𑍈𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌮𑌹𑌿𑌷𑌾𑌸𑍁𑌰𑌨𑌾𑌶𑌿𑌨𑌿 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌮𑍇 𑌸𑍁𑌰𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑍇 𑌦𑌯𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌶𑌿𑌵𑌾 𑌭𑌵 ॥ 16 ॥
𑌜𑌯𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌿𑌜𑌯𑌾 𑌚𑍈𑌵 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑍇 𑌚 𑌜𑌯𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾 ।
𑌮𑌮𑌾𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌿𑌜𑌯𑌂 𑌦𑍇𑌹𑌿 𑌵𑌰𑌦𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌚 𑌸𑌾𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌮𑍍 ॥ 17 ॥
𑌵𑌿𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇 𑌚𑍈𑌵 𑌨𑌗𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌟𑍇 𑌤𑌵 𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑌂 𑌹𑌿 𑌶𑌾𑌶𑍍𑌵𑌤𑌮𑍍 ।
𑌕𑌾𑌲𑌿 𑌕𑌾𑌲𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌿 𑌸𑍀𑌧𑍁𑌮𑌾𑌂𑌸 𑌪𑌶𑍁𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 ॥ 18 ॥
𑌕𑍃𑌤𑌾𑌨𑍁𑌯𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌭𑍂𑌤𑍈𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌰𑌦𑌾 𑌕𑌾𑌮𑌚𑌾𑌰𑌿𑌣𑌿 ।
𑌭𑌾𑌰𑌾𑌵𑌤𑌾𑌰𑍇 𑌯𑍇 𑌚 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌸𑌂𑌸𑍍𑌮𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌨𑌵𑌾𑌃 ॥ 19 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌣𑌮𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌚 𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌹𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌭𑌾𑌤𑍇 𑌤𑍁 𑌨𑌰𑌾 𑌭𑍁𑌵𑌿 ।
𑌨 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌲𑌭𑌂 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌤𑍋 𑌧𑌨𑌤𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌾 ॥ 20 ॥
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌾𑌤𑍍𑌤𑌾𑌰𑌯𑌸𑍇 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑍇 𑌤𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌾 𑌸𑍍𑌮𑍃𑌤𑌾 𑌜𑌨𑍈𑌃 ।
𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌰𑍇𑌷𑍍𑌵𑌵𑌪𑌨𑍍𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌮𑌗𑍍𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌚 𑌮𑌹𑌾𑌰𑍍𑌣𑌵𑍇 ॥ 21 ॥
(𑌦𑌸𑍍𑌯𑍁𑌭𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌨𑌿𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌗𑌤𑌿𑌃 𑌪𑌰𑌮𑌾 𑌨𑍃𑌣𑌾𑌮)
𑌜𑌲𑌪𑍍𑌰𑌤𑌰𑌣𑍇 𑌚𑍈𑌵 𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌰𑍇𑌷𑍍𑌵𑌟𑌵𑍀𑌷𑍁 𑌚 ।
𑌯𑍇 𑌸𑍍𑌮𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌦𑍇𑌵𑍀𑌂 𑌨 𑌚 𑌸𑍀𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍇 𑌨𑌰𑌾𑌃 ॥ 22 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌰𑍍𑌧𑍃𑌤𑌿𑌃 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌃 𑌹𑍍𑌰𑍀𑌰𑍍𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌤𑌿𑌰𑍍𑌮𑌤𑌿𑌃 ।
𑌸𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌭𑌾 𑌨𑌿𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍍𑌸𑍍𑌨𑌾 𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌦𑌯𑌾 ॥ 23 ॥
𑌨𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌚 𑌬𑌨𑍍𑌧𑌨𑌂 𑌮𑍋𑌹𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌨𑌾𑌶𑌂 𑌧𑌨𑌕𑍍𑌷𑌯𑌮𑍍 ।
𑌵𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌂 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌂 𑌭𑌯𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌪𑍂𑌜𑌿𑌤𑌾 𑌨𑌾𑌶𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ॥ 24 ॥
𑌸𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌪𑌰𑌿𑌭𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑌃 𑌶𑌰𑌣𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌨𑍍𑌨𑌵𑌾𑌨𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌣𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌯𑌥𑌾 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌧𑍍𑌨𑌾 𑌤𑌵 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌸𑍁𑌰𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌿 ॥ 25 ॥
𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌪𑌦𑍍𑌮𑌪𑌤𑍍𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌿 𑌸𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌭𑌵𑌸𑍍𑌵 𑌨𑌃 ।
𑌶𑌰𑌣𑌂 𑌭𑌵 𑌮𑍇 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑍇 𑌶𑌰𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌵𑌤𑍍𑌸𑌲𑍇 ॥ 26 ॥
𑌏𑌵𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌤𑌾 𑌹𑌿 𑌸𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍀 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌯𑌾𑌮𑌾𑌸 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑌵𑌮𑍍 ।
𑌉𑌪𑌗𑌮𑍍𑌯 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌵𑌚𑌨𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 27 ॥
𑌶𑍃𑌣𑍁 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌾𑌹𑍋 𑌮𑌦𑍀𑌯𑌂 𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍋 ।
𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑍍𑌯𑌚𑌿𑌰𑌾𑌦𑍇𑌵 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑍇 𑌵𑌿𑌜𑌯𑌸𑍍𑌤𑌵 ॥ 28 ॥
𑌮𑌮 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑍍𑌯 𑌹𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌕𑍗𑌰𑌵 𑌵𑌾𑌹𑌿𑌨𑍀𑌮𑍍 ।
𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌕𑌣𑍍𑌟𑌕𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌭𑍋𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌸𑍇 𑌮𑍇𑌦𑌿𑌨𑍀𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌃 ॥ 29 ॥
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃𑌭𑌿𑌃 𑌸𑌹𑌿𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌿𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌸𑍍𑌯𑌸𑌿 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌕𑌲𑌾𑌮𑍍 ।
𑌮𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌾𑌚𑍍𑌚 𑌤𑍇 𑌸𑍗𑌖𑍍𑌯𑌂 𑌆𑌰𑍋𑌗𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 30 ॥
𑌯𑍇 𑌚 𑌸𑌙𑍍𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌵𑌿𑌗𑌤𑌕𑌲𑍍𑌮𑌷𑌾𑌃 ।
𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌮𑌾𑌯𑍁𑌰𑍍𑌵𑌪𑍁𑌸𑍍𑌸𑍁𑌤𑌮𑍍 ॥ 31 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌵𑌾𑌸𑍇 𑌨𑌗𑌰𑍇 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑍇 𑌶𑌤𑍍𑌰𑍁𑌸𑌙𑍍𑌕𑌟𑍇 ।
𑌅𑌟𑌵𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌰𑍇 𑌸𑌾𑌗𑌰𑍇 𑌗𑌹𑌨𑍇 𑌗𑌿𑌰𑍗 ॥ 32 ॥
𑌯𑍇 𑌸𑍍𑌮𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍 𑌯𑌥𑌾𑌹𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌾 𑌸𑍍𑌮𑍃𑌤𑌾 ।
𑌨 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌲𑌭𑌂 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌦𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍 𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 33 ॥
𑌯 𑌇𑌦𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌸𑍍𑌤𑍋𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌭𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌶𑍃𑌣𑍁𑌯𑌾𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌠𑍇𑌤 𑌵𑌾 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌣𑌿 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌸𑌿𑌧𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑌵𑌾𑌃 ॥ 34 ॥
𑌮𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌾𑌚𑍍𑌚 𑌵𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌟𑌨𑌗𑌰𑍇 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍 ।
𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍁𑌰𑌵𑌃 𑌨𑌰𑌾 𑌵𑌾 𑌤𑌨𑍍𑌨𑌿𑌵𑌾𑌸𑌿𑌨𑌃 ॥ 35 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌰𑌦𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍀 𑌯𑍁𑌧𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿𑌰𑌮𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑌮𑌮𑍍 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑍂𑌨𑌾𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌰𑍈𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌧𑍀𑌯𑌤 ॥ 38 ॥
Roman (IAST) Transliteration
virāṭanagaraṃ ramyaṃ gacchamāno yudhiṣṭhiraḥ |
astuvanmanasā devīṃ durgāṃ tribhuvaneśvarīm || 1 ||
yaśodāgarbhasambhūtāṃ nārāyaṇavarapriyām |
nandagopakulejātāṃ maṅgalyāṃ kulavardhanīm || 2 ||
kaṃsavidrāvaṇakarīṃ asurāṇāṃ kṣayaṅkarīm |
śilātaṭavinikṣiptāṃ ākāśaṃ pratigāminīm || 3 ||
vāsudevasya bhaginīṃ divyamālya vibhūṣitām |
divyāmbaradharāṃ devīṃ khaḍgakheṭakadhāriṇīm || 4 ||
bhārāvataraṇe puṇye ye smaranti sadāśivām |
tānvai tārayate pāpāt paṅkegāmiva durbalām || 5 ||
stotuṃ pracakrame bhūyo vividhaiḥ stotrasambhavaiḥ |
āmantrya darśanākāṅkṣī rājā devīṃ sahānujaḥ || 6 ||
namo'stu varade kṛṣṇe kumāri brahmacāriṇi |
bālārka sadṛśākāre pūrṇacandranibhānane || 7 ||
caturbhuje caturvaktre pīnaśroṇipayodhare |
mayūrapiñchavalaye keyūrāṅgadadhāriṇi || 8 ||
bhāsi devi yadā padmā nārāyaṇaparigrahaḥ |
svarūpaṃ brahmacaryaṃ ca viśadaṃ tava khecari || 9 ||
kṛṣṇacchavisamā kṛṣṇā saṅkarṣaṇasamānanā |
bibhratī vipulau bāhū śakradhvajasamucchrayau || 10 ||
pātrī ca paṅkajī kaṇṭhī strī viśuddhā ca yā bhuvi |
pāśaṃ dhanurmahācakraṃ vividhānyāyudhāni ca || 11 ||
kuṇḍalābhyāṃ supūrṇābhyāṃ karṇābhyāṃ ca vibhūṣitā |
candravispārdhinā devi mukhena tvaṃ virājase || 12 ||
mukuṭena vicitreṇa keśabandhena śobhinā |
bhujaṅgā'bhogavāsena śroṇisūtreṇa rājatā || 13 ||
bhrājase cāvabaddhena bhogeneveha mandaraḥ |
dhvajena śikhipiñchānāṃ ucchritena virājase || 14 ||
kaumāraṃ vratamāsthāya tridivaṃ pāvitaṃ tvayā |
tena tvaṃ stūyase devi tridaśaiḥ pūjyase'pi ca || 15 ||
trailokya rakṣaṇārthāya mahiṣāsuranāśini |
prasannā me suraśreṣṭhe dayāṃ kuru śivā bhava || 16 ||
jayā tvaṃ vijayā caiva saṅgrāme ca jayapradā |
mamā'pi vijayaṃ dehi varadā tvaṃ ca sāmpratam || 17 ||
vindhye caiva nagaśreṣṭe tava sthānaṃ hi śāśvatam |
kāli kāli mahākāli sīdhumāṃsa paśupriye || 18 ||
kṛtānuyātrā bhūtaistvaṃ varadā kāmacāriṇi |
bhārāvatāre ye ca tvāṃ saṃsmariṣyanti mānavāḥ || 19 ||
praṇamanti ca ye tvāṃ hi prabhāte tu narā bhuvi |
na teṣāṃ durlabhaṃ kiñcit putrato dhanato'pi vā || 20 ||
durgāttārayase durge tatvaṃ durgā smṛtā janaiḥ |
kāntāreṣvavapannānāṃ magnānāṃ ca mahārṇave || 21 ||
(dasyubhirvā niruddhānāṃ tvaṃ gatiḥ paramā nṛṇāma)
jalaprataraṇe caiva kāntāreṣvaṭavīṣu ca |
ye smaranti mahādevīṃ na ca sīdanti te narāḥ || 22 ||
tvaṃ kīrtiḥ śrīrdhṛtiḥ siddhiḥ hrīrvidyā santatirmatiḥ |
sandhyā rātriḥ prabhā nidrā jyotsnā kāntiḥ kṣamā dayā || 23 ||
nṛṇāṃ ca bandhanaṃ mohaṃ putranāśaṃ dhanakṣayam |
vyādhiṃ mṛtyuṃ bhayaṃ caiva pūjitā nāśayiṣyasi || 24 ||
so'haṃ rājyātparibhraṣṭaḥ śaraṇaṃ tvāṃ prapannavān |
praṇataśca yathā mūrdhnā tava devi sureśvari || 25 ||
trāhi māṃ padmapatrākṣi satye satyā bhavasva naḥ |
śaraṇaṃ bhava me durge śaraṇye bhaktavatsale || 26 ||
evaṃ stutā hi sā devī darśayāmāsa pāṇḍavam |
upagamya tu rājānamidaṃ vacanamabravīt || 27 ||
śṛṇu rājan mahābāho madīyaṃ vacanaṃ prabho |
bhaviṣyatyacirādeva saṅgrāme vijayastava || 28 ||
mama prasādānnirjitya hatvā kaurava vāhinīm |
rājyaṃ niṣkaṇṭakaṃ kṛtvā bhokṣyase medinīṃ punaḥ || 29 ||
bhrātṛbhiḥ sahito rājan prītiṃ prāpsyasi puṣkalām |
matprasādācca te saukhyaṃ ārogyaṃ ca bhaviṣyati || 30 ||
ye ca saṅkīrtayiṣyanti loke vigatakalmaṣāḥ |
teṣāṃ tuṣṭā pradāsyāmi rājyamāyurvapussutam || 31 ||
pravāse nagare cāpi saṅgrāme śatrusaṅkaṭe |
aṭavyāṃ durgakāntāre sāgare gahane girau || 32 ||
ye smariṣyanti māṃ rājan yathāhaṃ bhavatā smṛtā |
na teṣāṃ durlabhaṃ kiñcidasmin loke bhaviṣyati || 33 ||
ya idaṃ paramastotraṃ bhaktyā śṛṇuyādvā paṭheta vā |
tasya sarvāṇi kāryāṇi sidhdhiṃ yāsyanti pāṇḍavāḥ || 34 ||
matprasādācca vassarvān virāṭanagare sthitān |
na prajñāsyanti kuravaḥ narā vā tannivāsinaḥ || 35 ||
ityuktvā varadā devī yudhiṣṭhiramarindamam |
rakṣāṃ kṛtvā ca pāṇḍūnāṃ tatraivāntaradhīyata || 38 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
विराटनगरं रम्यं गच्छमानो युधिष्ठिरः ।
अस्तुवन्मनसा देवीं दुर्गां त्रिभुवनेश्वरीम् ॥ 1 ॥
यशोदागर्भसम्भूतां नारायणवरप्रियाम् ।
नन्दगोपकुलेजातां मङ्गल्यां कुलवर्धनीम् ॥ 2 ॥
कंसविद्रावणकरीं असुराणां क्षयङ्करीम् ।
शिलातटविनिक्षिप्तां आकाशं प्रतिगामिनीम् ॥ 3 ॥
वासुदेवस्य भगिनीं दिव्यमाल्य विभूषिताम् ।
दिव्याम्बरधरां देवीं खड्गखेटकधारिणीम् ॥ 4 ॥
भारावतरणे पुण्ये ये स्मरन्ति सदाशिवाम् ।
तान्वै तारयते पापात् पङ्केगामिव दुर्बलाम् ॥ 5 ॥
स्तोतुं प्रचक्रमे भूयो विविधैः स्तोत्रसम्भवैः ।
आमन्त्र्य दर्शनाकाङ्क्षी राजा देवीं सहानुजः ॥ 6 ॥
नमोऽस्तु वरदे कृष्णे कुमारि ब्रह्मचारिणि ।
बालार्क सदृशाकारे पूर्णचन्द्रनिभानने ॥ 7 ॥
चतुर्भुजे चतुर्वक्त्रे पीनश्रोणिपयोधरे ।
मयूरपिञ्छवलये केयूराङ्गदधारिणि ॥ 8 ॥
भासि देवि यदा पद्मा नारायणपरिग्रहः ।
स्वरूपं ब्रह्मचर्यं च विशदं तव खेचरि ॥ 9 ॥
कृष्णच्छविसमा कृष्णा सङ्कर्षणसमानना ।
बिभ्रती विपुलौ बाहू शक्रध्वजसमुच्छ्रयौ ॥ 10 ॥
पात्री च पङ्कजी कण्ठी स्त्री विशुद्धा च या भुवि ।
पाशं धनुर्महाचक्रं विविधान्यायुधानि च ॥ 11 ॥
कुण्डलाभ्यां सुपूर्णाभ्यां कर्णाभ्यां च विभूषिता ।
चन्द्रविस्पार्धिना देवि मुखेन त्वं विराजसे ॥ 12 ॥
मुकुटेन विचित्रेण केशबन्धेन शोभिना ।
भुजङ्गाऽभोगवासेन श्रोणिसूत्रेण राजता ॥ 13 ॥
भ्राजसे चावबद्धेन भोगेनेवेह मन्दरः ।
ध्वजेन शिखिपिञ्छानां उच्छ्रितेन विराजसे ॥ 14 ॥
कौमारं व्रतमास्थाय त्रिदिवं पावितं त्वया ।
तेन त्वं स्तूयसे देवि त्रिदशैः पूज्यसेऽपि च ॥ 15 ॥
त्रैलोक्य रक्षणार्थाय महिषासुरनाशिनि ।
प्रसन्ना मे सुरश्रेष्ठे दयां कुरु शिवा भव ॥ 16 ॥
जया त्वं विजया चैव सङ्ग्रामे च जयप्रदा ।
ममाऽपि विजयं देहि वरदा त्वं च साम्प्रतम् ॥ 17 ॥
विन्ध्ये चैव नगश्रेष्टे तव स्थानं हि शाश्वतम् ।
कालि कालि महाकालि सीधुमांस पशुप्रिये ॥ 18 ॥
कृतानुयात्रा भूतैस्त्वं वरदा कामचारिणि ।
भारावतारे ये च त्वां संस्मरिष्यन्ति मानवाः ॥ 19 ॥
प्रणमन्ति च ये त्वां हि प्रभाते तु नरा भुवि ।
न तेषां दुर्लभं किञ्चित् पुत्रतो धनतोऽपि वा ॥ 20 ॥
दुर्गात्तारयसे दुर्गे तत्वं दुर्गा स्मृता जनैः ।
कान्तारेष्ववपन्नानां मग्नानां च महार्णवे ॥ 21 ॥
(दस्युभिर्वा निरुद्धानां त्वं गतिः परमा नृणाम)
जलप्रतरणे चैव कान्तारेष्वटवीषु च ।
ये स्मरन्ति महादेवीं न च सीदन्ति ते नराः ॥ 22 ॥
त्वं कीर्तिः श्रीर्धृतिः सिद्धिः ह्रीर्विद्या सन्ततिर्मतिः ।
सन्ध्या रात्रिः प्रभा निद्रा ज्योत्स्ना कान्तिः क्षमा दया ॥ 23 ॥
नृणां च बन्धनं मोहं पुत्रनाशं धनक्षयम् ।
व्याधिं मृत्युं भयं चैव पूजिता नाशयिष्यसि ॥ 24 ॥
सोऽहं राज्यात्परिभ्रष्टः शरणं त्वां प्रपन्नवान् ।
प्रणतश्च यथा मूर्ध्ना तव देवि सुरेश्वरि ॥ 25 ॥
त्राहि मां पद्मपत्राक्षि सत्ये सत्या भवस्व नः ।
शरणं भव मे दुर्गे शरण्ये भक्तवत्सले ॥ 26 ॥
एवं स्तुता हि सा देवी दर्शयामास पाण्डवम् ।
उपगम्य तु राजानमिदं वचनमब्रवीत् ॥ 27 ॥
शृणु राजन् महाबाहो मदीयं वचनं प्रभो ।
भविष्यत्यचिरादेव सङ्ग्रामे विजयस्तव ॥ 28 ॥
मम प्रसादान्निर्जित्य हत्वा कौरव वाहिनीम् ।
राज्यं निष्कण्टकं कृत्वा भोक्ष्यसे मेदिनीं पुनः ॥ 29 ॥
भ्रातृभिः सहितो राजन् प्रीतिं प्राप्स्यसि पुष्कलाम् ।
मत्प्रसादाच्च ते सौख्यं आरोग्यं च भविष्यति ॥ 30 ॥
ये च सङ्कीर्तयिष्यन्ति लोके विगतकल्मषाः ।
तेषां तुष्टा प्रदास्यामि राज्यमायुर्वपुस्सुतम् ॥ 31 ॥
प्रवासे नगरे चापि सङ्ग्रामे शत्रुसङ्कटे ।
अटव्यां दुर्गकान्तारे सागरे गहने गिरौ ॥ 32 ॥
ये स्मरिष्यन्ति मां राजन् यथाहं भवता स्मृता ।
न तेषां दुर्लभं किञ्चिदस्मिन् लोके भविष्यति ॥ 33 ॥
य इदं परमस्तोत्रं भक्त्या शृणुयाद्वा पठेत वा ।
तस्य सर्वाणि कार्याणि सिध्धिं यास्यन्ति पाण्डवाः ॥ 34 ॥
मत्प्रसादाच्च वस्सर्वान् विराटनगरे स्थितान् ।
न प्रज्ञास्यन्ति कुरवः नरा वा तन्निवासिनः ॥ 35 ॥
इत्युक्त्वा वरदा देवी युधिष्ठिरमरिन्दमम् ।
रक्षां कृत्वा च पाण्डूनां तत्रैवान्तरधीयत ॥ 38 ॥
virāṭanagaraṃ ramyaṃ gacchamāno yudhiṣṭhiraḥ |
astuvanmanasā devīṃ durgāṃ tribhuvaneśvarīm || 1 ||
yaśodāgarbhasambhūtāṃ nārāyaṇavarapriyām |
nandagopakulejātāṃ maṅgalyāṃ kulavardhanīm || 2 ||
kaṃsavidrāvaṇakarīṃ asurāṇāṃ kṣayaṅkarīm |
śilātaṭavinikṣiptāṃ ākāśaṃ pratigāminīm || 3 ||
vāsudevasya bhaginīṃ divyamālya vibhūṣitām |
divyāmbaradharāṃ devīṃ khaḍgakheṭakadhāriṇīm || 4 ||
bhārāvataraṇe puṇye ye smaranti sadāśivām |
tānvai tārayate pāpāt paṅkegāmiva durbalām || 5 ||
stotuṃ pracakrame bhūyo vividhaiḥ stotrasambhavaiḥ |
āmantrya darśanākāṅkṣī rājā devīṃ sahānujaḥ || 6 ||
namo'stu varade kṛṣṇe kumāri brahmacāriṇi |
bālārka sadṛśākāre pūrṇacandranibhānane || 7 ||
caturbhuje caturvaktre pīnaśroṇipayodhare |
mayūrapiñchavalaye keyūrāṅgadadhāriṇi || 8 ||
bhāsi devi yadā padmā nārāyaṇaparigrahaḥ |
svarūpaṃ brahmacaryaṃ ca viśadaṃ tava khecari || 9 ||
kṛṣṇacchavisamā kṛṣṇā saṅkarṣaṇasamānanā |
bibhratī vipulau bāhū śakradhvajasamucchrayau || 10 ||
pātrī ca paṅkajī kaṇṭhī strī viśuddhā ca yā bhuvi |
pāśaṃ dhanurmahācakraṃ vividhānyāyudhāni ca || 11 ||
kuṇḍalābhyāṃ supūrṇābhyāṃ karṇābhyāṃ ca vibhūṣitā |
candravispārdhinā devi mukhena tvaṃ virājase || 12 ||
mukuṭena vicitreṇa keśabandhena śobhinā |
bhujaṅgā'bhogavāsena śroṇisūtreṇa rājatā || 13 ||
bhrājase cāvabaddhena bhogeneveha mandaraḥ |
dhvajena śikhipiñchānāṃ ucchritena virājase || 14 ||
kaumāraṃ vratamāsthāya tridivaṃ pāvitaṃ tvayā |
tena tvaṃ stūyase devi tridaśaiḥ pūjyase'pi ca || 15 ||
trailokya rakṣaṇārthāya mahiṣāsuranāśini |
prasannā me suraśreṣṭhe dayāṃ kuru śivā bhava || 16 ||
jayā tvaṃ vijayā caiva saṅgrāme ca jayapradā |
mamā'pi vijayaṃ dehi varadā tvaṃ ca sāmpratam || 17 ||
vindhye caiva nagaśreṣṭe tava sthānaṃ hi śāśvatam |
kāli kāli mahākāli sīdhumāṃsa paśupriye || 18 ||
kṛtānuyātrā bhūtaistvaṃ varadā kāmacāriṇi |
bhārāvatāre ye ca tvāṃ saṃsmariṣyanti mānavāḥ || 19 ||
praṇamanti ca ye tvāṃ hi prabhāte tu narā bhuvi |
na teṣāṃ durlabhaṃ kiñcit putrato dhanato'pi vā || 20 ||
durgāttārayase durge tatvaṃ durgā smṛtā janaiḥ |
kāntāreṣvavapannānāṃ magnānāṃ ca mahārṇave || 21 ||
(dasyubhirvā niruddhānāṃ tvaṃ gatiḥ paramā nṛṇāma)
jalaprataraṇe caiva kāntāreṣvaṭavīṣu ca |
ye smaranti mahādevīṃ na ca sīdanti te narāḥ || 22 ||
tvaṃ kīrtiḥ śrīrdhṛtiḥ siddhiḥ hrīrvidyā santatirmatiḥ |
sandhyā rātriḥ prabhā nidrā jyotsnā kāntiḥ kṣamā dayā || 23 ||
nṛṇāṃ ca bandhanaṃ mohaṃ putranāśaṃ dhanakṣayam |
vyādhiṃ mṛtyuṃ bhayaṃ caiva pūjitā nāśayiṣyasi || 24 ||
so'haṃ rājyātparibhraṣṭaḥ śaraṇaṃ tvāṃ prapannavān |
praṇataśca yathā mūrdhnā tava devi sureśvari || 25 ||
trāhi māṃ padmapatrākṣi satye satyā bhavasva naḥ |
śaraṇaṃ bhava me durge śaraṇye bhaktavatsale || 26 ||
evaṃ stutā hi sā devī darśayāmāsa pāṇḍavam |
upagamya tu rājānamidaṃ vacanamabravīt || 27 ||
śṛṇu rājan mahābāho madīyaṃ vacanaṃ prabho |
bhaviṣyatyacirādeva saṅgrāme vijayastava || 28 ||
mama prasādānnirjitya hatvā kaurava vāhinīm |
rājyaṃ niṣkaṇṭakaṃ kṛtvā bhokṣyase medinīṃ punaḥ || 29 ||
bhrātṛbhiḥ sahito rājan prītiṃ prāpsyasi puṣkalām |
matprasādācca te saukhyaṃ ārogyaṃ ca bhaviṣyati || 30 ||
ye ca saṅkīrtayiṣyanti loke vigatakalmaṣāḥ |
teṣāṃ tuṣṭā pradāsyāmi rājyamāyurvapussutam || 31 ||
pravāse nagare cāpi saṅgrāme śatrusaṅkaṭe |
aṭavyāṃ durgakāntāre sāgare gahane girau || 32 ||
ye smariṣyanti māṃ rājan yathāhaṃ bhavatā smṛtā |
na teṣāṃ durlabhaṃ kiñcidasmin loke bhaviṣyati || 33 ||
ya idaṃ paramastotraṃ bhaktyā śṛṇuyādvā paṭheta vā |
tasya sarvāṇi kāryāṇi sidhdhiṃ yāsyanti pāṇḍavāḥ || 34 ||
matprasādācca vassarvān virāṭanagare sthitān |
na prajñāsyanti kuravaḥ narā vā tannivāsinaḥ || 35 ||
ityuktvā varadā devī yudhiṣṭhiramarindamam |
rakṣāṃ kṛtvā ca pāṇḍūnāṃ tatraivāntaradhīyata || 38 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.